Pozorování meteorů v roce 2025

Na většinu astronomických pozorování potřebujeme dalekohled, různé objektivy, filtry, fotoaparát či CCD kameru a případně ještě řadu dalších věcí. Tyto položky jsou kolikrát značné finančně náročné a pro člověka, který nemá solidní příjem, hůře dostupné. Naštěstí existují i taková pozorování, která se bez drahých pomůcek obejdou a dokážou přesto přinést zajímavé a cenné informace. Jedním z nich je vizuální pozorování meteorů.

Protože nikdy předem nevíme, kde se meteor objeví, potřebujeme při pozorování pokrýt co největší plochu oblohy najednou, a to nám žádný dalekohled neumožní. Proto používáme neozbrojené oči, maximálně opatřené dioptrickými brýlemi či kontaktními čočkami. Pak už nám stačí pár dalších věcí, které buď máme doma, nebo je pořídíme za pár korun.

Pokud chceme mít z pozorování nějaký použitelný záznam, musíme se připravit na to, že pod hvězdnou oblohou strávíme delší dobu. Jako nejkratší časový úsek se doporučuje jedna hodina, ale samozřejmě, čím vydržíme déle, tím získáme více dat a výsledek bude kvalitnější. Je tedy zapotřebí si vše zařídit tak, abychom se při pozorování cítili co nejpohodlněji. Obvykle se pozoruje vleže, ve spacím pytli, pod který se dá buď karimatka nebo matrace. Nesmíme zapomenout na teplé oblečení, protože i v letních měsících mohou noční teploty klesat nepříjemně nízko. Z dalších pomůcek bude zapotřebí svítilna s tlumeným červeným světlem, přesné hodinky či stopky, měkká tužka, protokoly na zápis údajů a pár dalších věcí.

Jaké znalosti musíme mít, pokud se chceme vydat na lov „padajících hvězd“? Samozřejmě bychom měli být schopni se dobře orientovat na aktuální noční obloze, znát jasnosti vybraných hvězd, případně dalších astronomických objektů (například planet) a mít solidní odhad úhlových vzdáleností. Musíme vědět, které meteorické roje jsou zrovna aktivní a kde jsou jejich radianty. Tyto informace je nejvhodnější čerpat z kalendáře Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization – IMO).

U spatřených meteorů potřebujeme spolehlivě určit jejich maximální jasnost, délku a směr, kudy letěly. Když to zvládneme, jsme připraveni získávat cenné informace o meziplanetární hmotě, která se střetává se zemskou atmosférou a na okamžik v ní zazáří. Napozorovaná data můžeme v elektronické formě zaslat do databáze zmíněné Mezinárodní meteorářské organizace.

Možná vás zajímá, zda má v dnešní době, kdy se téměř všechna data získávají pomocí vyspělé techniky a na člověku zbývá jen finální zpracování, smysl pozorovat „postaru“ – jen pouhýma očima? Technika přeci zaznamenává data spolehlivěji, přesněji, neunaví se a nedělá chyby. Přes všechny tyto výhrady má vizuální pozorování smysl. Když pomineme, že se často jedná o společenskou záležitost a pohledy na noční oblohu mohou navozovat v pozorovatelích příjemné pocity, jsou i další faktory, které hovoří v jeho prospěch. Kamery neobsáhnou tak velké zorné pole jako člověk očima, hůře zaznamenávají slabé meteory a roli hrají i historické souvislosti.

Naši předci neměli k dispozici současné technické vybavení a pozorovali dlouhou dobu astronomické objekty včetně meteorů pouhýma očima. Takto získaná data je dobré porovnat se současnými pozorováními, aby byla udržena co nejdelší časová řada. Technika však pracuje jinak než lidské oči a takto získané informace jsou se starými záznamy nekompatibilní. Proto je vhodné pozorovat stejným způsobem jako dříve, aby byly získané údaje možné vzájemně porovnávat. Také proto má zdánlivě zastaralé vizuální pozorování stále smysl.

Jen málo amatérských astronomů však tyto souvislosti chápe a raději se věnují jiným typům pozorování. To způsobuje, že vizuální sledování meteorů je poměrně vzácné a o to je paradoxně cennější. Naštěstí i v současnosti se stále najdou pozorovatelé, kteří se meteorům věnují a svá data posílají do mezinárodní databáze. Když do ní nahlédneme, s potěšením můžeme konstatovat, že množství dat z České republiky rozhodně není zanedbatelné.

Na Plzeňsku se v roce 2025 pozorovaly meteory na třech akcích. Poprvé to bylo během jarního pozorovacího víkendu, který proběhl v termínu 23. až 25. května. Bylo jasno obě noci, ale pozorování meteorů se vždy zúčastnili jen dva pozorovatelé. V noci z pátku na sobotu dvojice pozorovala 75 minut, během kterých spatřila 12 meteorů. Tři byly společné, ostatní individuální. První pozorovatel, který zároveň zapisoval, měl 10 meteorů, z toho 2 přiřadil k antihelionovému zdroji, zbylých 8 nahlásil jako sporadické. Druhý pozorovatel měl 5 meteorů a za sporadické označil všechny.

Následující noc se stejná dvojice vydala pozorovat znovu. Zpočátku byly podmínky dobré, ale pak přišla vysoká oblačnost a po zhruba 30 minutách se muselo skončit. První pozorovatel spatřil 5 meteorů, druhý jen 1 a všechny byly zapsány jako sporadické. Kvůli příliš krátkému intervalu byla data z této noci anulována.

Jako vždy nejvíce pozorování meteorů proběhlo během Letního pozorovacího praktika – Expedice. V tomto roce se podařilo meteory sledovat pět nocí, což je sice méně než v minulých letech, ale přesto to není špatný výsledek.

Rozložení pozorovacích nocí bylo značně nerovnoměrné. Po úplně první expediční noci, která byla zatažená, následovaly čtyři noci za sebou, kdy se pozorovalo. Poté byly tři zamračené noci a ta další byla opět pozorovací. Zbývající čtyři noci se už meteory nesledovaly. Občas bylo sice částečně jasno, ale předpověď nevypadala tak dobře, aby se meteoráři znovu vydali na hřiště zalehnout do svých spacáků.

Téměř po celou dobu pozorování byla obloha zcela bez mraků. Jen v jednom případě se objevila oblačnost v samém závěru a jednou byly malé mraky u obzoru, které však nerušily. Po dvě noci se vyskytovala mlha, která ale naštěstí nebyla příliš hustá. Největším problémem tak byl Měsíc, který zejména při prvních pozorovacích nocích začal rušit nedlouho po půlnoci a muselo se kvůli němu končit dříve. Každou noc však vycházel později a pozorovat se tak mohlo delší dobu.

Za celou Expedici 2025 bylo pořízeno celkem 1 011 záznamů o meteorech, což je ve srovnání s rokem 2024 jen zhruba třetina. Hlavním důvodem bylo, že v roce 2025 vrcholily Perseidy jen pár dní po úplňku. Na většinu astronomických pozorování, včetně sledování meteorů, je ale zapotřebí, aby Měsíc byl na obloze co nejméně. Expedice 2024 se konala v době největší aktivity Perseid, kdežto o rok později začínala kvůli Měsíci až po maximu a na frekvencích to bylo výrazně poznat.

Počty pozorovatelů v jednotlivých nocích kolísaly od pěti do desíti. Nejméně jich bylo poslední pozorovací noc (23./24. srpna), naopak nejvíce o noci 17./18 srpna. Čtyři noci byly v činnosti dvě meteorářské skupiny, poslední noc už pracovala jen jedna.

Roli zapisovatele si na Expedici 2025 vyzkoušelo šest účastníků. Jejich úkolem bylo u každého nahlášeného meteoru zaznamenat do protokolů několik údajů. Jednalo se o čas přeletu, pořadové číslo meteoru, číslo pozorovatele, jasnost (magnitudu), rojovou příslušnost a případně poznámku. Čtyři zapisovatelé si alespoň jednou vyzkoušeli meteory také pozorovat, dva jen zapisovali. Během Expedice 2025 se hlásilo šest rojových příslušností: Perseidy (PER), kappa Cygnidy (KCG), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT), éta Eridanidy (ERI) a sporadické meteory (SPO). První a poslední noc se neurčovaly éta Eridanidy. O první noci se končilo dříve, než vyšel radiant nad obzor a při poslední již skončilo období jejich činnosti.

V přiloženém grafu jsou na vodorovné ose vyneseny všechny pozorovací noci Expedice 2025 a u každé je uveden celkový napozorovaný čas v minutách a počet zaznamenaných meteorů.

Podrobně je pozorování meteorů na Expedici 2025 popsáno v samostatném článku.

Další pozorování meteorů se uskutečnilo během podzimního pozorovacího víkendu. Ten proběhl na hvězdárně v Rokycanech v termínu 21. až 23. listopadu. Navzdory předpovědím, které hlásaly, že bude obě noci zataženo, se nakonec pozorovalo. Podmínky ale rozhodně nebyly optimální, zejména při druhé noci teplota klesla pod -9 stupňů. Přesto se našlo několik odvážlivců, kteří se vydali na střechu hvězdárny, aby odtud sledovali meteory.

O noci 21./22. listopadu se nečekaně vyjasnilo až po 23. hodině a přes jisté váhání se nakonec odhodlali sledovat meteory tři pozorovatelé a jeden zapisovatel. Za celkový souhrnný čas 185 minut se jim podařilo pořídit 32 záznamů o meteorech. Nejvíce bylo sporadických meteorů a severních Taurid – měly shodně po 13 „kusech“. Čtyři meteory byly nahlášeny k listopadovým Orionidám a po jednom k alfa Monocertidám a Leonidám. Nejdelší pozorovací interval byl 64 minut.

Druhou noc, 22./23. listopadu, se také pozorovalo a ačkoli teplota byla nepříjemně nízká, meteorářů bylo tentokrát více a obloha se sledovala déle. Celkem byla skupina šestičlenná, pět pozorovatelů a jeden zapisovatel. Ten za celý nasčítaný pozorovací interval o délce 457 minut zapsal do protokolu 45 záznamů o 21 různých meteorech. Nejvíce záznamů, konkrétně 27, pozorovatelé nahlásili jako sporadické meteory, 17 jako severní Tauridy a jeden identifikovali jako listopadovou Orionidu. Největší vytrvalec vydržel 99 minut, ostatní jen o pár minut méně.

Během celého roku 2025 se do sledování meteorů na Plzeňsku zapojilo dohromady 18 amatérských astronomů. Z toho 6 si vyzkoušelo pozorování i zápis, 10 jich pouze pozorovalo a 2 jen zapisovali. V součtu se uskutečnilo 48 pozorování o celkové délce 116 hodin a 24 minut, během kterých se v protokolech objevilo 1 109 záznamů o meteorech. Když nebudeme počítat anulovanou zhruba půlhodinu z jarního pozorovacího víkendu, sledovaly se meteory dohromady osm nocí, pět během Expedice 2025 a tři v Rokycanech na pozorovacích víkendech.

Po nezbytných kontrolách byla z dalšího zpracování vyřazena tři pozorování. Ve dvou případech byly důvodem krátké intervaly, jednou nízká MHV a nekvalitní data. Dohromady se jednalo o 2 hodiny a 43 minut napozorovaného času a 20 záznamů. Do mezinárodní databáze IMO bylo odesláno 45 pozorování od 16 pozorovatelů o úhrnné délce 113 hodin a 41 minut, obsahující 1 089 meteorů.

V následující tabulce je celkový přehled pozorování za rok 2025, pořadí je určeno podle napozorovaného času.

V druhé tabulce jsou pozorování, která se neposílala k dalšímu zpracování.

Poslední tabulka obsahuje seznam zapisovatelů a údaje o jejich práci.

Rozdíl mezi celkovým počtem meteorů (1 089) a záznamů (1 103) je způsoben tím, že v poslední tabulce jsou uvedeny i meteory, které byly později vyřazeny.

Pro srovnání: pozorování meteorů v letech 2024, 2023, 2022, 2021, 2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000 a 1999.