Přijďte, ukážeme vám skutečné hvězdy!
-
Odzvonilo raketoplánům?
Když v roce 2011 přistál na americkém kosmodromu poslední z flotily amerických kosmických plavidel, zdálo se, že éra těchto strojů definitivně skončila. I přes některé nesporné úspěchy se totiž ukázalo, že náklady na provoz letky raketoplánů byly poměrně vysoké. Ostatně i Sověti vývoj svého raketoplánu po jediném startu zastavili. Zdálo se, že raketoplán byl slepou uličkou ve vývoji raketové techniky. A najednou se pro nezasvěcené zčista jasna objevila zpráva, že na Vandenbergově letecké základně přistál raketoplán, který pobýval ve vesmíru téměř dva roky.
-
Geminidy 2014: co letos uvidíme?
Geminidy patří letos, tak jako každý rok, k jednomu z nejsilnějších meteorických rojů, které můžeme pozorovat. Jejich aktivita začíná 4. prosince 2014 a potrvá do 17. prosince 2014. Maximum Geminid se očekává v neděli 14. prosince 2014 a podle předpovědi by měla frekvence dosáhnout až 120 meteorů za hodinu.
-
Philae přistál a průzkum komety pokračuje
Listopad byl pro evropskou misi Rosetta, která již od léta zkoumá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko klíčový. Po měsících příprav došlo vůbec poprvé k pokusu přistát na kometě. Modul Philae se odpoutal od mateřské sondy a po sedmihodinovém sestupu přistál na povrchu komety. Ač byla celá akce provázena obtížemi a řada lidí ji nepovažuje za úspěšně provedenou, modul nakonec splnil většinu svého plánovaného programu a sonda Rosetta dále zkoumá kometu na její cestě k perihelu, kde dosáhne maxima své aktivity.
-
Aktuální noční obloha v prosinci 2014
V prosinci, krátce po setmění, nalezneme nad jižním obzorem typická, nepříliš výrazná podzimní souhvězdí. Podíváme-li se směrem k západu, lze po setmění ještě sledovat i některá letní souhvězdí. Musíme však počítat s tím, že většina z nich v průběhu první poloviny noci zapadne. Na opačné straně, nad východním obzorem, postupně začínají vycházet výrazná souhvězdí patřící zimní obloze. Kolem půlnoci již budou dominantní nad jižním obzorem.
-
Z České republiky byl pozorován zánik nosné rakety
To, že v atmosféře Země v průběhu roku zaniká velké množství menších či větších vesmírných těles, je všeobecně známé. Kromě nich ale každý rok při styku se zemskou atmosférou zanikne i velké množství umělých objektů: nosných raket, dosloužilých družic...
-
Kolik hvězd vidíme na nebi?
Snad každý někdy žasl při pohledu na hvězdnou oblohu a kladl si otázku, kolik hvězd vlastně vidí. Ale proč hádat, když už to někdo spočítal za nás?
-
Pozvánka na přednášku: Michal Křížek – Kritika standardního kosmologického modelu
Odpověď na otázku, jak vznikl vesmír a jak vlastně vypadá, prošla zejména v posledních sto letech snad až překotným vývojem. Co jsme schopni vyčíst z pozorování vesmíru o jeho historii a třeba i budoucnosti? O současné podobě standardního kosmologického modelu našeho vesmíru, i o jeho problémech bude ve Velkém klubu plzeňské radnice ve středu 26. listopadu přednášet profesor Michal Křížek z Matematického ústavu Akademie věd v Praze.
-
NGC 6888 – Srpková mlhovina v souhvězdí Labutě
Na Letním astronomickém praktiku jsme vyfotografovali tuto zajímavou mlhovinu. Na snímek byl použit refraktor ED 120/900 mm a chlazená CCD kamera s celkovou expozicí 35 minut přes úzkopásmový H-alfa filtr.
-
Zhodnocení Expedice 2014
Již po patnácté se v areálu fotbalového hřiště u obce Bažantnice uskutečnilo Letní astronomické praktikum - Expedice 2014, které opět po stránce organizační, odborné i technické připravila Hvězdárna a planetárium Plzeň.
-
Listopadové výročí: Willem de Sitter
Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.
Nejbližší události

