Pozorování meteorů na Expedici 2025

Maximum Perseid připadlo v roce 2025 na večerní hodiny úterý 12. srpna. Problém byl v tom, že Měsíc tou dobou byl jen tři dny po úplňku a silně přesvětloval slabé objekty na obloze. Také z toho důvodu Expedice 2025 začínala až v pátek 15. srpna. Předem tedy bylo jasné, že se žádných vysokých frekvencí nedočkáme.

Teoreticky mohlo být v době Expedice 2025 sledováno sedm rojů či komplexů rojů. Jeden z nich ale končil hned první noc a druhý naopak začínal až o noci poslední. Protože ani jednu z nich se nepozorovalo, reálně se jich zaznamenávalo pět.

Čtyři radianty vycházely nad obzor již z večera, případně byly cirkumpolární, jen poslední z nich se dostával nad obzor až kolem půl druhé (všechny uváděné časové údaje jsou ve středoevropském letním čase – SELČ). Jednalo se o éta Eridanidy, kteří si někteří pozorovatelé z neznámého důvodu oblíbili a občas je hlásili i v době, kdy byl ještě jejich radiant pod obzorem. Spatření takového meteoru sice není vyloučené, ale je značně nepravděpodobné.

První noc byla zpočátku úplně zatažená, později se částečně vyjasnilo. Ve výhledu však stále bránila vysoká oblačnost, skrz kterou částečně prosvítaly jen nejjasnější hvězdy. Meteory se proto nepozorovaly.  I druhou noc bylo zpočátku zataženo. Kolem 22. hodiny ale oblačnost zmizela a až na občasnou mlhu byly pozorovací podmínky dobré. Noc 16./17. srpna se tak stala první pozorovací nocí Expedice 2025.

Sledovat meteory se vydaly dvě skupiny, obě o stejné velikosti – čtyři pozorovatelé a jeden zapisovatel. Celková doba pozorování obou skupin byla v součtu 11 hodin a 21 minut, za kterou jejich dva zapisovatelé zaplnili v protokolech 113 řádků údaji o spatřených meteorech. V pozdějších hodinách vyšel Měsíc a obloha začala blednout. První skupina skončila před půl jednou, druhá zhruba o tři čtvrtě hodiny dříve.

V následujících tabulkách naleznete souhrnná data za jednotlivé pozorovací noci. Jsou v nich zahrnuta všechna pozorování včetně toho, které bylo později kvůli nedostatkům z dalšího zpracování vyřazeno. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojovými příslušnostmi a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.

Následující noc, 17./18. srpna, byla zcela jasná a pozorovací podmínky měla velmi dobré. Do pozorování meteorů se daly dvě skupiny, každá o síle šesti osob. Vždy pět astronomů sledovalo oblohu a jeden jim zapisoval. V jedné skupině se nechal zapisovatel vystřídat jedním z pozorovatelů, v druhé to musel zvládnout celou dobu sám. Konec pozorování zase způsobil východ Měsíce a jeho nepříznivý vliv na tmavost oblohy. K tomu se kolem půl druhé přidala i oblačnost. Poslední člen první skupiny ukončil činnost ve čtvrt na dvě, druhá skupina vydržela ještě o patnáct minut déle.

Celková doba pozorování byla 25 hodin a 41 minut, za kterou bylo pořízeno 249 záznamů o meteorech. Z toho první skupina měla nasčítaný čas 11 hodin a 2 minuty, za který shromáždila 78 záznamů o meteorech. U druhé pak zapisovatel do protokolů zaznamenal 171 meteorů za celkový čas 14 hodin a 39 minut.

Jasná byla i noc následující, 18./19. srpna. Pozorovací podmínky byly velmi dobré, na obloze nebyla žádná oblačnost a jediné, co meteoráře donutilo skončit, byl opět rušivý svit Měsíce, který vyšel kolem půl druhé.

Znovu fungovaly dvě skupiny, jen byly tentokrát trochu menší. Obě měly po čtyřech členech, vždy jeden zapisoval, zbytek zalehl do spacáků a sledoval oblohu. U první skupiny si zapisovatel po celou dobu pozorování vystačil sám, u druhé potřeboval na chviličku odběhnout. Na pár minut jej proto vystřídal „zástupný zapisovatel“ a než se vrátil „řádný“, stihl do protokolů zapsat tři meteory.

První skupina skončila v půl druhé, těsně před půlnoční svačinkou, ve druhé poslední aktivní pozorovatelka ukončila svůj interval o půl hodiny dříve. Celkově bylo zaznamenáno 124 meteorů za 15 hodin a 5 minut, z toho na první skupinu připadlo 8 hodin a 50 minut a 55 záznamů o meteorech. Druhá skupina pozorovala kratší čas, 6 hodin a 15 minut, ale měla více záznamů – 69.

I následující noc, 19./20. srpna, byla jasná obloha, takže se samozřejmě pozorovalo. Zpětně se ukázalo, že během ní byly nejlepší pozorovací podmínky za celou Expedici 2025. Na obloze se až do rána neobjevil ani mráček a Měsíc se vyhoupl nad obzor až po druhé hodině, takže už tolik nerušil.

I tuto noc vznikly dvě meteorářské skupiny, ale tentokrát to s nimi bylo trochu složitější. První z nich nejprve měla čtyři pozorovatele a jednoho zapisovatele. Ten ale po hodině a půl potřeboval vystřídat, tak se zápisu ujal jeden z pozorovatelů. Mírně oslabená skupina takto pozorovala do půlnoční svačiny, končila pět minut po půl druhé. V součtu její pozorovatelé sledovali oblohu bez pěti minut rovných 10 hodin a v protokolech se za tu dobu objevilo 86 záznamů o meteorech.

Při půlnoční svačině se ukázalo, že tři členové první skupiny by rádi pozorovali dále, ale nemají zapisovatele. Protože druhá skupina měla jen tři pozorovatele a její zapisovatel věřil, že jich zvládne i šest, vznikla tak jedna velká, sedmičlenná skupina. Ta pak pozorovala až téměř do svítání a nejvytrvalejší pozorovatelka skončila ve 4:42. Celkový napozorovaný čas byl bez dvou minut 21 hodin a bylo zapsáno 262 záznamů.

Po poměrně náročné řadě čtyř pozorovacích nocí za sebou si mohli účastníci Expedice konečně odpočinout. Následující tři noci byla obloha pokryta větším či menším množstvím oblačnosti, a tudíž pro pozorování nevhodná.

Poslední pozorovací noc Expedice 2025 proběhla 23./24. srpna, i když to tak zpočátku nevypadalo. Zvečera bylo nebe zatažené, k vyjasnění došlo až mezi 21. a 22. hodinou. Pak už byly jen malé mraky u obzoru, které ale také časem zmizely a občas rušila mírná mlha.

Tentokrát už se na hřiště vydala jen jedna meteorářská skupina čítající pět pozorovatelů, kterým celou dobu vyplňoval protokoly jediný zapisovatel. Sledování meteorů probíhalo až téměř do svítání, čtyři pozorovatelé končili až deset minut před čtvrtou hodinou ranní. Za tu dobu nashromáždili 177 záznamů o meteorech a jejich celkový čas byl 19 hodin a 25 minut.

Celkem se během Expedice 2025 pozorovaly meteory pět nocí. Všechny byly buď se zcela jasnou oblohou nebo jen s naprostým minimem oblačnosti. Občas se vyskytla mlha, ale ta také rušila jen minimálně. Největším problémem byl Měsíc, který hlavně zpočátku Expedice vycházel poměrně brzy a přesvětloval oblohu. Hlavně kvůli němu se první tři noci nepozorovalo do ranních hodin, ale končilo se nejpozději před půlnoční svačinkou.

Celkově bylo získáno méně dat než v minulých rocích, což způsobila souhra více okolností. Tou hlavní byl fakt, že Expedice 2025 se konala až po maximu Perseid, kdy už jejich frekvence výrazně klesala. S tím souvisela menší atraktivnost pozorování, a proto se do programu zapojilo méně pozorovatelů. V neposlední řadě se na výsledcích negativně projevil již několikrát zmíněný Měsíc. Pro srovnání jsou základní údaje z posledních pěti Expedic zaneseny do tabulky:

Z napozorovaných dat bylo vytvořeno několik grafů. Níže je graficky zobrazena celková frekvence jednotlivých pozorovatelů během všech pěti pozorovacích nocí.

Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, nelze získat spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Postupný vývoj celkové frekvence jednotlivých pozorovatelů podle nocí naleznete v dalším grafu. Pro větší přehlednost jsou v něm zahrnuti jen pozorovatelé, kteří sledovali meteory více než jednu noc.

Následujících šest výsečových grafů ukazuje procentuální zastoupení sledovaných rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí a souhrn za všechny noci dohromady. Je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat rozdílnou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité (a zřejmě nemalé) množství meteorů může mít špatně určenou rojovou příslušnost.

Změny frekvence jednotlivých rojů během Expedice 2025 naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory. Poslední graf zachycuje srovnání frekvencí jednotlivých rojů a sporadických meteorů v průběhu pozorovacích nocí.

Celkem se do programu sledování meteorů na Expedici 2025 zapojilo 17 účastníků. Z toho 11 expedičníků pouze pozorovalo, 2 jen zapisovali a zbylí 4 si vyzkoušeli obojí. Dohromady proběhlo 36 pozorování, při kterých bylo za čistý čas 102 hodin a 25 minut pořízeno 1 011 záznamů o meteorech. Nejvíce bylo sporadických meteorů, konkrétně 461 (45,6 %), druhé místo obsadily Perseidy s počtem 287 (28,4 %) a na třetí příčce skončily kappa Cygnidy, kterých bylo 140 (13,8 %). O zbytek se pak podělily antihelionový zdroj – 66 meteorů (6,5 %), jižní delta Aquaridy – 41 meteorů (4,1 %) a na posledním místě skončily éta Eridanidy s 16 meteory (1,6 %). Nejjasnější zapsaný meteor měl podle záznamů -2 mag, nejslabší pak +5 mag.

Nejaktivnějším pozorovatelem byl Václav Kalaš, který pozoroval 971 minut, tj. 16 hodin a 11 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Kristýna Mičková (711 minut) a Jan Mocek (516 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Václav Kalaš, který jich nahlásil 171, následovali Kristýna Mičková (154) a Damien Špulák (99). Nejvíce nocí, konkrétně pět, sledoval meteory Václav Kalaš, o jednu méně, tedy čtyři napozorované noci, měla Kristýna Mičková. Na třetí příčce se třemi nocemi se umístili Jan Mocek, Damien Špulák, Dita Větrovcová, Matěj Mocek, Kateřina Rollingerová a Vojtěch Janda.

Ze zpracování bylo vyřazeno jedno jediné pozorování, a to kvůli nekvalitním datům a velmi nízké MHV. Jednalo se o interval o délce 107 minut čistého času, obsahující 14 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.