Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Pokud váš zrak zabrousí na obloze do oblasti mezi Lvem a Pastýřem, pravděpodobně vás zaujme shluk slabých hvězd, který se zde nachází. Dříve byly považovány za součást Lva a tvořily zakončení (střapec) jeho ocasu, případně byly přiřazovány k souhvězdí Panny.
Hora Maenalus, která leží v oblasti Arkádie v centrálním Peloponésu, byla zavedena jako souhvězdí Johannem Heveliem. Poprvé byla zobrazena v jeho hvězdném atlase Firmamentum Sobiescianum z roku 1687, jak na ní stojí Pastýř. Takto se objevila na mnoha dalších mapách, a to vždy jako součást Pastýře, nikde nebyla uvedena samostatně.
Obyvatelé indického svazového státu Maháráštra, zejména z jeho okresů Nágpúr a Akólá, měli v úterý 22. května 2012 možnost zažít neobyčejnou událost. V odpoledních hodinách byl v této oblasti, ležící ve středové části Indické republiky, zaznamenán velký hluk a na obloze bylo vidět několik jasných objektů, padajících k zemi. Časové údaje nejsou příliš přesné, některé zdroje udávají rozpětí mezi 14:00 a 14:30 místního času, jiné tvrdí, že událost nastala až mezi 14:30 a 14:32 (9:00 – 9:02 UT).
Co se stane s raketoplány po skončení jejich letů do vesmíru, se začalo řešit již několik let před tím. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v roce 2008 vyhlásil soutěž, do které se mohli přihlašovat zájemci, kteří by rádi některý z exemplářů získali.
Možná jste si už někdy položili stejnou otázku, jaká je uvedena v nadpisu. Ta je zdánlivě velmi jednoduchá a odpovědět na ní by tudíž neměl být žádný problém. Když se však trochu zamyslíme, zjistíme, že najít správnou odpověď zase tak úplně triviální nebude.
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude… Celý článek
Souhvězdí představil Johann Bode v roce 1787 ve speciálních tabulkách zveřejněných v Královské akademii věd v Berlíně a v Astronomické ročence. Souhvězdí připomíná pruského krále Fridricha II. Velikého, který zemřel v předchozím roce 17. 8. 1786.
Mise STS-83 měla patřit mezi nejdelší výpravy raketoplánu do kosmu, ale z důvodu technické závady musela být silně zkrácena. Nakonec tedy svojí délkou zaujímá pozici pátého nejkratšího letu raketoplánu.
Toto souhvězdí vymyslel francouzský astronom Joseph Lefrançois Jérôme de Lalande. Protože nikdy nevydal žádný svůj atlas, navrhl, aby německý astronom Johann Elert Bode Kočku zanesl do svého známého atlasu Uranographia (1801).
Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Galerie
Nejbližší události
© 2023 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni.
