Dneska by to (možná) šlo – skrytý Uran

Uran je sedmou planetou naší soustavy obíhající Slunce. Současně je třetí největší a čtvrtou nejhmotnější oběžnicí ve sluneční soustavě. Řadíme jej mezi plynné obry a společně s Neptunem i mezi tzv. ledové obry. Jméno získal po řeckém bohu nebes Úranovi. I přes to, že je teoreticky možné Uran za příznivých podmínek na noční obloze pozorovat pouhým okem, nebyl v předdalekohledové éře rozpoznán coby planeta. Objev Uranu ohlásil až 13. března 1781 William Herschel, čímž poprvé v moderní době posunul známé hranice sluneční soustavy.

A právě planeta Uran nám společně s naším Měsícem na noc ze středy 14. na čtvrtek 15. září letošního roku připravila zajímavou podívanou. Dojde totiž k poměrně vzácnému zákrytu vzdálené planety Měsícem. Navíc se, jak vstup, tak i výstup drobného namodralého kotoučku oběžnice odehraje při pohledu ze střední Evropy, v téměř ideálních geometrických podmínkách, vysoko na obloze. Celý úkaz trvající téměř přesně hodinu si tak budeme moci kompletně užít.

Lunární zákryty jsou vždy viditelné pouze z malé části zemského povrchu. Vzhledem k tomu, že Měsíc je mnohem blíže k Zemi než jiné nebeské objekty, jeho poloha na obloze se liší v závislosti na vaší přesné poloze na Zemi kvůli jeho velké paralaxe. Poloha Měsíce při pohledu ze dvou bodů na opačných stranách Země je rozdílná až o dva stupně. Jak je patrné z připojeného obrázku, tentokrát bude mít štěstí severovýchodní část Afriky a Evropa, kde se úkaz odehraje se Sluncem pod obzorem.

Měsíc se nad ideální obzor na tmavou noční oblohu (Slunce –17°) vyhoupne šest minut po 21. hodině SELČ a o minutu a několik sekund později se k němu připojí i Uran. Pro rozumnou sledovatelnost je ale musíme nechat vyjít dostatečně vysoko nad východní obzor. Měsíční disk bude sice ze 78 % ozářen Sluncem, ale jasnost Urana 5,7 mag by měla stačit k tomu, abychom jej i menšími dalekohledy před vlastním úkazem nalezli východně (nalevo) od disku, jako lehce namodralou „hvězdu“. Větší přiblížení nám pak ukáže i drobný kotouček s průměrem 3,6″. Pokud byste si ale chtěli užít i pohled na početnou rodinu uranových měsíců, musíte mít ještě větší přístroj. Jejich jasnosti se už pohybují kolem 14. mag.

Vzhledem k tomu, že tentokrát nebude Měsícem zakrývána „bodová“ hvězda, ale „ploška“ planety, nedojde k zákrytu okamžitě. Vstup, který v Rokycanech nastává ve 21:22:24,8 UT, se protáhne na 7 sekund. S ohledem na „couvající“ Měsíc se kotouček planety bude nořit za osvětlený okraj v úhlu 67° od severního rohu Měsíce (viz obrázek). První kontakt je tedy teoreticky spočten na 21:22:21,3 UT a celý kotouček Uranu se nám schová ve 21:22:28,3 UT. Úkaz se odehraje již dostatečně vysoko nad východním obzorem (A = 87°; h = 20°).

Poté, co nám planeta zmizí z dohledu, máme hodinovou přestávku. Při výstupu objektu zpoza Měsíce bude naše úloha o trochu jednodušší, ale současně z jiného pohledu těžší. Výhodou bude, že ke znovuobjevení planety bude docházet za neosvětleným okrajem Měsíce, v rohovém úhlu CA = 88N, tedy 88° od severního rohu Měsíce, měřeno po jeho neosvětleném okraji. Ale právě určení místa, kde se Uran začne postupně objevovat, a kam tedy přesně namířit dalekohled, je tím největším problémem. Okamžik výstupu byl určen na 22:22:33,4 UT s trváním ±7,5 s. První paprsky by se k nám tedy měly dostat ve 22:22:29,7 UT a celý kotouček se vynoří ve 22:22:37,2 UT. Pro usnadnění stanovení správného namíření teleskopu s vysokým zvětšením a tím pádem i malým zorným polem jsou v obrázku, ukazujícím výstup planety, doplněna i jména nejnápadnějších kráterů.

V připojené tabulce, zpracované v programu Occult pro hvězdárnu v Rokycanech, jsou uvedeny i další podrobnosti týkající se vstupu (D) i výstupu (R) planety Uran. Je proto nutné brát v úvahu, že časy pro jiná místa se mohou od uváděných hodnost lišit. Pro rozlohu naší republiky ale odchylky mohou dosáhnout až řádu několika minut. Na samém západě očekávejte úkazy o cca 45 s dříve, a naopak na východ (např. na Ostravsku) se pozorovatelé úkazů dočkají až téměř o tři minuty později. V závislosti na pozorovacím stanovišti se mohou lehce lišit i uváděné úhly vstupu a výstupu planety.

Lze si jen přát, aby našemu pozorování bylo nakloněno i počasí. Pak můžeme doufat v pěkný zážitek při sledování, fotografování či filmování zajímavého úkazu.