Sonda New Horizons proletí okolo Pluta

Ať už budete v úterý 14. července 15 minut před druhou hodinou odpolední dělat cokoli, zkuste si vzpomenout, že 4,8 miliardy kilometrů od vás, kdesi v souhvězdí Střelce, právě proletěla sonda New Horizons okolo Pluta.

056908Myšlenka vyslání sondy k Plutu rozhodně není nijak nová. Člověk do této chvíle pod drobnohledem kosmických plavidel prozkoumal již všechny planety Sluneční soustavy, ale Pluto, které dnes již v tomto výsostném seznamu není, probádáno zblízka nebylo nikdy. Do těchto chvil jsme se museli spokojit s fotografiemi Pluta zobrazujícími ho víceméně jen jako deformovanou plošku sestávající z několika desítek pixelů. Pomocí nejdokonalejších přístrojů, ať už umístěných ve vesmíru, či na zemském povrchu, se také podařilo odhadnout náznaky největších albedových útvarů, a objevit kromě již 37 let známého měsíce Charón i jeho čtyři další souputníky, mnohem menší měsíčky Nix, Hydra, Styx a Kerberos, nalezené teprve před několika lety. Není se však čemu divit. Od Pluta nás dělí v nejlepším případě vzdálenost přes 4 miliardy kilometrů, což je i přes špičkovou rozlišovací schopnost současné techniky opravdu velmi mnoho.

Sonda New Horizons byla na svou předlouhou pouť k Plutu vypuštěna 19. ledna 2006. Po rychlém a ne příliš těsném průletu okolo asteroidu 132524 APL v únoru 2007 si to sonda zamířila k Jupiteru, kde byla pomocí známého efektu gravitačního praku urychlena o 4 km/s. Na většinu následné pouti od královské planety byla sonda převedena do stavu hibernace, ze které byla definitivně probuzena v prosinci loňského roku. V lednu letošního roku pak započala naváděcí fáze k Plutu a 15. května se rozlišovací schopnost pořízených snímků vyrovnala těm nejlepším, které kdy pořídil Hubbleův kosmický teleskop.

Nejbližší přiblížení New Horizons k Plutu proběhne, jak již bylo zmíněno v úvodu, 14. července ve 13:47 našeho času. V tento okamžik bude sonda vzdálena od trpasličí planety 13 695 km a její rychlost vůči ní bude 13,78 km/s. O 14 minut později se přiblíží také k měsíčku Charón, a to na vzdálenost 29 473 km. Po celou dobu průletu, stejně jako tomu bylo i doposud, bude sonda shromažďovat řadu dat, zejména pomocí přístroje LORRI, kterým bude snímkovat situaci ve vysokém rozlišení a přístroje SWAP, kterým bude měřit hustotu a parametry slunečního větru. Na palubě budou v pohotovosti také další neméně důležité přístroje: spektrometry, detektory částic a prachu, multispektrální kamera atd.

Cílem sondy a jejích přístrojů bude odpovědět na řadu doposud nezodpovězených otázek. Jaké je geologické a morfologické složení Pluta a Charóna, jak vypadá chemická struktura povrchu Pluta a jeho atmosféry, jaké jsou charakteristiky jeho ionosféry a jak reaguje se slunečním větrem, jaké je rozložení teploty na povrchu těles, jaké albedové útvary můžeme naleznout na zbylých satelitech Pluta?

Jistě se v tuto chvíli naskýtá otázka, co bude se sondou dále. Ačkoli se může zdát, že průletem okolo Pluta sonda opustí zajímavé oblasti Sluneční soustavy a vydá se vstříc kosmické prázdnotě, opak je pravdou. Hranice dráhy Pluta je totiž jen jakýsi pomyslný práh na další cestě po Sluneční soustavě.

15-078cI za drahou této trpasličí planety totiž dnes známe velké množství objektů tzv. Kuiperova pásu – chladných a temných světů pomalu obíhajících okolo mnoho miliard kilometrů vzdáleného Slunce. A právě některé z nich sonda na své pouti v dalších letech navštíví. V tuto chvíli je pravděpodobně rozhodnuto pouze o jediném konkrétním tělese, které sonda navštíví. O těch ostatních se rozhodne teprve v následujících měsících a letech.

Pokud vše proběhne bez problémů, v lednu 2019 by měla New Horizons prolétnout okolo přibližně 50 km velkého objektu s označením 2014 MU69. Těleso s magnitudou 26,8 je při pohledu ze Země natolik slabé, že muselo být úspěšně pozorováno až pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu. Obíhá ve vzdálenosti přes 40 au, což je více, než 6 miliard kilometrů a jeden jeho oběh okolo Slunce mu trvá asi 300 let. Okolo roku 2026 se očekává, že zdroj energie pro celou sondu, radioizotopový termoelektrický generátor, již nebude schopen dodávat dostatek elektrického proudu pro chod přístrojů a sonda se ponoří do věčné tmy.

Okamžik, kdy však dojde k vyčerpání energie, je velmi těžko odhadnutelný, a tak je určitá naděje, že by New Horizons mohla zůstat v činnosti i v roce 2038, kdy se bude nacházet ve vzdálenosti okolo 100 au od Slunce (15 miliard kilometrů). Zda bude ještě v této době schopna sbírat vědecká data a posílat je zpět na Zem, je velkou otázkou.