Setkání sdružení hvězdáren a planetárií
Skupina pěti pracovníků HaP Plzeň se zúčastnila letošního setkání Sdružení hvězdáren a planetárií, jehož pořádání se ujala Hvězdárna a planetárium Johana Palisy v Ostravě. A zhostila se ho skutečně s vervou. Třídenní sjezd byl zahájen v pondělí 6. října po poledni ukázkou z vlastní programové tvorby „Hvezdy su jak iskerky ohňostroja nad Stodolni“.
V rámci navnadění hostů a hlavně pro připomenutí letošního mezinárodního roku Země byl další program věnován hornictví v ostravské pánvi. Skupina dvaceti včas se přihlásivších zájemců se vydala na „fárání“ do aktivně fungujícího dolu Darkov a zbylí účastníci mohli navštívit hornické muzeum na Landeku, kde je rozsáhlá expozice z historie hornictví a ukázková prohlídka důlní štoly těsně pod povrchem. Někteří z naší plzeňské skupiny již landecké muzeum navštívili v rámci putování po hvězdárnách severní Moravy, a tak jsme byli rádi, že jsme se dostali do fárací skupiny. Zaměstnanci dolu se nám postarali o co nejrealističtější dojem z fárání. Důlní pracoviště je samozřejmě plné rizik a nástrah, a to i přesto, že současná bezpečnostní opatření jsou na velmi vysoké úrovni. Všichni jsme proto dostali pracovní obleky a dále bateriové svítilny a záchranné vyvíječe kyslíku pro případ důlního neštěstí. Poté následovalo samotné fárání do hloubky 900 metrů pod zem, což odpovídá hloubce 650 metrů pod hladinou moře. Cesta v kleci důlní zdviže trvala jen pár minut, protože cestovní rychlost kabiny je okolo deseti metrů za sekundu. Důl je intenzivně větrán a klimatizován, ale přesto je v takové hloubce znatelné horko, které vedle prachu ztěžuje hornickou práci. Průvodce nás zavedl do jedné z právě vytvářených spojovacích štol, která nebyla daleko od zdviže a kde jsme si mohli prohlédnout podmínky ražby štoly ve skále. Po asi půlhodinové prohlídce jsme se vrátili ke zdviži a vyfárali jsme opět na povrch. Následovalo odstrojení a vrácení vybavení v lampovně, sprcha a pak již opět civilní oblečení.
Dopoledne druhého dne semináře bylo vyplněno ukázkami dětských pořadů ostravského planetária a odpoledne zazněly ohlášené příspěvky účastníků sjezdu. O večerní program se pak opět postarali pracovníci ostravského planetária s premiérou poněkud netradičního programu, zaměřeného na erotiku a sexuální podtexty v mytologických příbězích hvězdné oblohy. Popravdě jsme museli uznat, že si s tímto tématem autor poradil a pojal ho vtipným a zároveň poučným způsobem.
Ve středu dopoledne ještě před koncem semináře zazněly dvě přednášky věnované problematice globální změny klimatu. První o oxidu uhličitém, spojenou s řadou pokusů a ukázek, přednesl britský chemik žijící v České republice Dr. Michael G. S. Londesborough, B.Sc Hons Ph.D. (Ústav anorganické chemie AV ČR). Druhá přednáška o změnách klimatu zazněla z úst RNDr. Jana Pretela, CSc. Z ČHMÚ v Praze.
Geologický seminář „Planeta Země dnes a zítra“
Druhá cesta vedla na hvězdárnu ve Valašském Meziříčí, kde se ve dnech 17. – 19. října konal geologický seminář Planeta Země dnes a zítra. Jak již název napovídá, seminář byl věnován naší planetě, jejímu místu ve vesmíru i výzkumu jejího nitra. Seminář se tak zařadil mezi události spojené s letošním Mezinárodním rokem planety Země. V programu třídenního semináře se objevilo devět přednášek, například Kosmické katastrofy v dějinách Země, Seismické vlny jako poznávání Země (a dalších vesmírných těles), Země a její Měsíc, či velmi aktuální Zemětřesení v České republice, kde byla část věnována i současnému zemětřesnému roji na Chebsku. Semináře se zúčastnila padesátka geologů, astronomů, učitelů a laiků z České republiky i Slovenska. Seminář se odehrával v příjemném prostředí hvězdárny, která má s pořádáním podobných akcí bohaté zkušenosti a poskytuje kvalitní zázemí a obětavý personál, pečující o účastníky. Výjezdu se z Plzeňska zúčastnili zástupci H+P Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a ZpČAS. Po skončení semináře ještě účastníci využili volného nedělního odpoledne a navštívili Zbrašovské aragonitové jeskyně v lázních Teplice nad Bečvou a nedalekou Hranickou propast, která je se svými dosud prozkoumanými 290 metry hloubky nejhlubší propastí České republiky. Jejího dna však zatím nebylo dosaženo, protože od hloubky 70 metrů je propast zatopena.
