Na hvězdárně sídlí:
Series: Zapomenutá souhvězdí
-
Zapomenutá souhvězdí – úvod
Po celý středověk byl nejvyšší myslitelnou autoritou v astronomii i astrologii Klaudios Ptolemaios. Proto k 48 souhvězdím, která popsal kolem roku 150 n. l. v Almagestu, nebyla další ani přidávána. Teprve od začátku 17. stol. začal jakýsi "boom" s přidáváním a vymýšlením nových souhvězdí. V této době objevů a námořních cest byla navržena téměř všechna souhvězdí jižní oblohy, která známe dodnes.
-
Antinous (Antinous)
Antinous (vyslovuje se „anti-no-us“) byl chlapec (milenec) římského císaře Hadriána. Antinous se narodil v listopadu 111 n. l. v řecké rodině v provincii Bythinium, blízko dnešního Bolu na severozápadě Turecka. V té době tato oblast byla římskou provincií.
-
Kočka (Felis)
Toto souhvězdí vymyslel francouzský astronom Joseph Lefrançois Jérôme de Lalande. Protože nikdy nevydal žádný svůj atlas, navrhl, aby německý astronom Johann Elert Bode Kočku zanesl do svého známého atlasu Uranographia (1801).
-
Pocta Fridrichovi nebo Fridrichova čest (Honores Friderici)
Souhvězdí představil Johann Bode v roce 1787 ve speciálních tabulkách zveřejněných v Královské akademii věd v Berlíně a v Astronomické ročence. Souhvězdí připomíná pruského krále Fridricha II. Velikého, který zemřel v předchozím roce 17. 8. 1786.
-
Hora Maenalus (Mons Maenalus)
Hora Maenalus, která leží v oblasti Arkádie v centrálním Peloponésu, byla zavedena jako souhvězdí Johannem Heveliem. Poprvé byla zobrazena v jeho hvězdném atlase Firmamentum Sobiescianum z roku 1687, jak na ní stojí Pastýř. Takto se objevila na mnoha dalších mapách, a to vždy jako součást Pastýře, nikde nebyla uvedena samostatně.
-
Sob (Rangifer)
Sob bylo slabé souhvězdí poprvé zakreslené v roce 1743 do nákresu, který zveřejnil francouzský astronom Pierre-Charles Le Monnier ve své knize La Theorie des Comètes. Nákres ukazoval dráhu komety C/1742 C1, která byla pozorována od 7. února do začátku května 1742. Její dráha vedla ze souhvězdí Jižní koruny přes Lyru, kolem Polárky do souhvězdí Žirafy.
-
Severní moucha (Musca Borealis)
Toto souhvězdí, ležící v severní části dnešního Berana, má poněkud zmatenou historii. Poprvé bylo zaznamenáno na globu roku 1612 holandským kartografem a astronomem Petrusem Planciusem pod názvem Včela (Apis). Vytvořil je z čtyř slabších hvězd (33, 35, 39 a 41 Arietis), které Ptolemaios ve svém Almagestu popsal jako „ležící na zadku Berana“.
-
Zední kvadrant (Quadrans Muralis)
Zední kvadrant je snad nejznámější ze zaniklých starých souhvězdí, protože dalo své jméno meteorickému roji známému jako Kvadrantidy, který vylétává z této oblasti každoročně začátkem ledna. Zední kvadrant zabíral plochu mezi klečící nohou Herkula, hlavou a rukou Pastýře, tělem Draka a špičkou ocasu Velké medvědice.
-
Strážce úrody (Custos Messium)
Toto souhvězdí obohatilo hvězdné mapy jen dočasně. Bylo na nich zobrazováno jako muž prostého vzhledu s holí a plachetkou obilí.
-
Kerberos (Cerberus)
Souhvězdí bylo představeno v roce 1687 Johannem Heveliem a nahrazovalo větve se zlatými jablky, které v dřívějších nákresech držel v ruce Herkules. Ty se vážou k jedenáctému úkolu, kdy měl Herkules přinést tři zlatá jablka ze stromu v zahradě Hesperidek. V mytologii byl pravděpodobně Cerberus tříhlavý pes, ale Hevelius a všichni následní kartografové jej zobrazovali jako tříhlavého hada.
Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Galerie
Nejbližší události