Series: Souhvězdí a mytologie

• 19. 1. 2015

  Sochař (Sculptor, Scl)

  Sochař je slabé souhvězdí jižně od Velryby a Vodnáře, které poprvé uvedl francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille během svého mapování jižní oblohy v letech 1751-1752.

• 1. 2. 2003

  Orion (Orion, Ori)

  Orion je bezesporu jedno z nejhezčích zimních souhvězdí. Bylo známo již tři tisíciletí před rozkvětem řecké kultury, a to v Mezopotámii. Tamější kmeny je nazývaly "Uru-anna" (Světlo oblohy). Z tohoto názvu vzniklo jméno Orion, které se dochovalo do dnešních dob.

• 1. 4. 2003

  Lev (Leo, Leo)

  Lev je zvířetníkové souhvězdí, které svým tvarem připomíná krále zvířat. Nachází se na jih od Velkého vozu a v jarních měsících ho spatříme ve večerních hodinách.

• 1. 7. 2003

  Labuť (Cygnus, Cyg)

  Labuť je typické letní souhvězdí naší oblohy, bohaté na zajímavé objekty. Prodloužená ramena hvězdného kříže připomínají křídla letícího ptáka Mléčnou dráhou k jihu. V takové poloze najdeme souhvězdí zobrazované na Eufratských kamenných deskách.

• 1. 10. 2003

  Pegas (Pegasus, Peg)

  Pegas je rozlehlé souhvězdí podzimní oblohy, nápadné zejména proto, že leží mimo Mléčnou dráhu v oblasti poměrně chudé na hvězdy. Lze je snadno najít pomocí charakteristického velkého čtyřúhelníku, zvaného „Pegasův čtverec“, tvořeného hvězdami Markab, Scheat, Algenib a hvězdou Sirrah, která však již patří do souhvězdí Andromedy. Hvězdu Markab dodnes užívají mořeplavci pro navigaci.

• 21. 1. 2004

  Blíženci (Gemini, Gem)

  Blíženci jsou zvířetníkové souhvězdí, které můžeme na obloze spatřit částečně v Mléčné dráze. Řecký název je Dioskúroi, lat. Dioscuri nebo Gemini (dvojčata). Báje vypráví o dvou bratrech Kastoru a Polluxovi, po Héraklovi nejslavnějších dórských hrdinech.

• 1. 4. 2004

  Pastýř (Bootes, Boo)

  Bootes, znamená v řeckém překladu „honák volů“. V češtině užíváme Honák – Pastevec. Někdy je označován i jako „strážce medvědů“, protože v sousedství tohoto souhvězdí najdeme i Velkou medvědici a Malého medvěda.

• 1. 7. 2004

  Herkules (Hercules, Her)

  Herkules (řecky Hérakles), největší hrdina řeckých bájí, se narodil v Thébách vládci bohů i lidí Diovi a krásné tírynthské královně Alkméně. Po narození dostal jméno Alkeidés. Héraklem se stal až později, podle Diovy manželky Héry, která se mu mstila za nevěru svého muže Dia a kladla mu do cesty nástrahy, které musel neustále překonávat. Od svého otce dostal do vínku sílu a slávu. Hned po narození na něj poslala Héra do kolébky dva hady, aby ho zardousili, ale to se jim nepovedlo. Všichni užasli nad jeho silou.

• 1. 10. 2004

  Perseus (Perseus, Per)

  Podle řecké legendy byl Perseus jedním ze synů nejvyššího boha Dia a Danay, dcery argejského krále Akrisia. Narodil se za podivných okolností. Jeho děd Akrisios se z věštby dozvěděl, že zahyne rukou svého vnuka. Dal vybudovat pro svou dceru Danau podzemní komnatu z kamene a bronzu a tak ji izoloval proti mužům. Ale všemohoucí Zeus nad ním vyzrál a pronikl k ní v podobě zlatého deště. Narodil se jí syn Perseus.

• 18. 3. 2011

  Vozka (Auriga, Aur)

  Vozku na zimní obloze představuje řecký král Erichthonios, který byl synem chromého boha Hefaista. Vychovávala jej sama bohyně Athéna a když dospěl, stal se aténským králem. Proslavil se tím, že jako první zapřáhl čtyři koně do vozu a stal se mistrem v ovládání spřežení. Po svém otci byl chromý, vynález vozu byl pro něj nezbytný a užitečný všemu lidstvu. Zeus přenesl Erichthonia po jeho smrti na oblohu, kde ho můžeme jako Vozku vidět dodnes.