Jak vypadá obloha nad námi právě teď? Jsou na Slunci nějaké skvrny? A co Měsíc? Couvá, nebo dorůstá? Odpovědi na tyto otázky hledejte na této stránce.
Mapa ukazuje pohled na noční oblohu přibližně v polovině měsíce, kolem 22 hodiny (SEČ). |
První opravdový podzimní měsíc. Když vyjde dobré počasí, čeká nás nádherná podívaná. Z večera můžeme obdivovat stále dříve zapadající letní souhvězdí. Nad východem a jihem již máme souhvězdí podzimní oblohy, kterým dominuje souhvězdí Pegase a Andromedy.
Kromě prodlužujících se nocí (podzimní rovnodennost nastala již 22. září.) nám klesají i teploty, ale především se zhoršuje počasí a začíná inverzní ráz počasí.
Perseus
Perseus je na obloze znám již ve druhém století n.l. Perseus byl jedním ze synů boha Dia a manželem etiopské princezny Andromedy. Souhvězdím prochází Mléčná dráha a tedy rovina naší Galaxie.
Asi nejznámějšími nebeskými objekty jsou dvě otevřené hvězdokupy Chí a h Persea.
Andromeda
Také souhvězdí Andromedy patří mezi stará souhvězdí, známá již ve starověku. Andromeda byla etiopskou princeznou, dcerou krále Cefea a jeho manželky Kasiopeji. Král ji nechal přikovat na skalnatý útes, aby odčinil troufalost své manželky, která Andromedu prohlásila za krásou rovnou mořským nymfám Nereidám. Za trest měla být Andromeda obětována mořské příšeře. Tu na hvězdné obloze představuje souhvězdí Velryby. Před kletbou však Andromedu zachránil Perseus.
V Andromedě se nachází velmi známá a jasná galaxie, M31 galaxie v Andromedě. Vzdálenost galaxie je asi 2,5 milionu světelných let a za zhruba 3 miliardy let se naše Galaxie a galaxie v Andromedě setkají a splynou v jednu obří galaxii.
Pegas
Souhvězdí pojmenováno podle legendárního okřídleného koně Pegase. Název bájného koně pochází od Féničanů, starověkých mořeplavců. Souhvězdí tvoří nepříliš výrazné hvězdy s výjimkou čtyř (tří) hvězd tvořící tzv. Pegasův čtverec, dobře viditelný asterismus. Čtvrtá hvězda již patří do souhvězdí Andromedy.
Zajímavých objektů pro amatérské pozorovatele Pegas příliš nenabízí. Najdeme zde pouze jednu kulovou hvězdokupu s označením M15. Pro větší stroje je zajímavá galaxie NGC7331.
Ryby
Jedno z nejstarších souhvězdí, známé již v Mezopotámii. Pro astronomy je významné především proto, že se v něm nyní nachází tzv. jarní bod (průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem).
Z objektů zmíníme galaxii Messier 74. Ta je však vhodná až pro větší přístroje, díky malé jasnosti. Vzdálenost galaxie je asi 35 milionů světelných let. Galaxie má podobné rozměry s tou naší.
Planety
I v říjnu jsou velmi dobré pozorovací podmínky pro pozorování Saturnu. Ze začátku měsíce je pozorovatelný celou noc a bez problémů jej naleznete i pouhým okem. Na konci měsíce již zapadá ve druhé polovině noci. Určitě si nenechte ujít pohled ve středně velkém dalekohledu při větším zvětšení, kdy můžeme obdivovat jeho prstence, které jsou nyní jen jaká si čárka, která přeškrtnula kotouček planety.
Uran vychází před 20 hodinou a je pozorovatelný až do rána.
Také někdy nazývaná Večernice, či Jitřenka, je nyní na ranní obloze, před východem Slunce a je skutečně Jitřenkou. Na spatření si však musíte trochu přivstat.
Začátkem měsíce vychází kolem 5 hodiny a je vidět i krátce po východu Slunce. Obdivovat ji můžeme i na denní obloze, ale pouze v dalekohledu.
Koncem měsíce vychází kolem 6 hodiny SELČ (pozor 26. října přestává platit letní čas SELČ a přecházíme na klasický středoevropský SEČ, tedy 26.10 Venuše vyjde kolem 5 hodiny SEČ).
Zajímavá setkání a úkazy
Kometa Lemmon
Již delší dobu s napětím sledujeme nadějnou kometu C/2025 A6 Lemmon, která je již nějakou dobu vidět ve větších dalekohledech. Začátkem října ji najdete především nad ránem v nohách Velké medvědice a to již malým dalekohledem. Po polovině října bude vidět i zvečera a možná bude zahlédnutelná i pouhým okem. Určitě ale bude dobře viditelná v triedrech a malých dalekohledech.
Kometa Lemmon na ranní obloze začátkem měsíce. pro vyhledání je nutná podrobná mapa, neboť kometa se poměrně rychle pohybuje vůči hvězdám. Na obrázku je zachycena 4. října cca kolem 4 hodiny ranní.
Kometa Lemmon na ranní obloze začátkem měsíce. pro vyhledání je nutná podrobná mapa, neboť kometa se poměrně rychle pohybuje vůči hvězdám. Na obrázku je zachycena 4. října cca kolem 4 hodiny ranní.
Kometa Lemmon 19. října večer okolo 20 hodiny.
6.10 – Setkání Saturnu a Měsíce
Samozřejmě se jedná „jen“ o setkání na obloze, kdy se obě tělesa úhlově k sobě přiblíží. Ve Sluneční soustavě obě tělesa stále dělí nepřekonatelná vzdálenost. Pohled (či fotografie) je to však velmi pěkný.
8.10 – Meteorický roj Drakonid
Meteorické roje jsou u veřejnosti velmi oblíbené. Není třeba dalekohled a podívaná je to jistě skvělá. Zajímavé je také čekání, dlouho nic a pak najednou nádherná létavice protne oblohu! Že jste se zrovna dívali jinam? Nu to se stává, nebojte, za chvíli poletí další.
Mateřským tělesem je periodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Většinou jde o slabý roj, který poskytuje jen několik meteorů za hodinu. Nicméně, je možné, že roj překvapí zvýšenou aktivitou, která v některých letech již nastala. Trochu nepříjemnost je Měsíc ve fázi úplňku, což bude značně pozorování rušit.
10.10 – Setkání Měsíce a Plejád
Otevřenou hvězdokupu Plejády navštěvuje Měsíc pravidelně, avšak vždy se jedná o jedinečnou podívanou, která je velmi fotogenická. Nejblíže uvidíte Měsíc ráno před svítáním 10. října.
21.10 – Meteorický roj Orionid
Zpravit chuť si můžete již ke konci října, kdy je naopak aktivní velmi hojný roj Orionid. Ten je zásoben prachem ze známé Halleyovy komety a těšit se můžete na desítky meteorů za hodinu. Navíc nastávají velmi vhodné pozorovací podmínky, neboť Měsíc bude v novu. Nezapomeňte tedy ve druhé polovině noci z 20. na 21. října se dívat na oblohu.
V neděli 26. října se konečně opět dočkáme správného pásmového času SEČ, namísto letního SELČ, takže si ve 3 hodiny nezapomeňte posunout čas na 2 hodiny.
Fáze Měsíce:
úplněk: 7. října 5:47 SELČ
poslední čtvrť: 13. října
nov: 21. října 14:25 SELČ
první čtvrť: 29. října
Slunce
Aktivita Slunce je stále vysoká. Na Slunce se můžete přijít podívat i na naši hvězdárnu (Rokycany, Plzeň), kde vám (za jasného počasí) rádi ukážeme fotosféru (tedy jakýsi povrch Slunce) a chromosféru, kterou sledujeme speciálním dalekohledem v tzv. čáře H alfa.
A co dělat když je zataženo, ale přesto toužíte vidět hvězdy? Zkuste navštívit třeba naši hvězdárnu v Plzni, kde vám rádi ukážeme hvězdnou oblohu v malém komorním planetáriu.
  |
 |
|
|||||||||
