Jak vypadá obloha nad námi právě teď? Jsou na Slunci nějaké skvrny? A co Měsíc? Couvá, nebo dorůstá? Odpovědi na tyto otázky hledejte na této stránce.
Mapa ukazuje pohled na noční oblohu přibližně v polovině měsíce, kolem 20 hodiny (SEČ). |
Leden i na obloze je pravý zimní měsíc. Dlouhé zimní noci nám umožňují spatřit velkou část oblohy. Samozřejmě nejlépe vidět jsou souhvězdí zimní oblohy, jako je Orion, Blíženci, Býk a řada dalších. Pojďme se podívat co nás čeká.
Orion
Jedná se jistě o nejnápadnější a asi také nejznámější souhvězdí zimní oblohy. Tvoří jej velmi nápadné hvězdy a navíc leží poblíž nebeského rovníku, což znamená, že alespoň nějaká část souhvězdí je viditelná z celé Zeměkoule.
I pouhým okem v Orionu (orionově meči) uvidíme Nejjasnější mlhovinu na obloze – Velkou mlhovinu v Orionu.
V Orionu je toho k vidění mnohem mnohem více. Nalézá se zde velké množství mlhovin ať už reflexních, emisních i temných. Na všechny však již potřebujeme dalekohled, nebo fotoaparát.
Pozornost také budí červený obr Betelgeuse, který je na konci svého života a v podstatě může kdykoliv explodovat jako supernova. To by pak bylo pokouokáníčko, na druhou stranu Orion pak již nebude tak krásný jako nyní.
Býk
Souhvězdí patří k velmi starým, je známo od pradávna. Nejasnější hvězdu Aldebaran (oko býka) najdeme ve skupině hvězd – Hyády. Hyády a Plejády jsou dvě výrazné otevřené hvězdokupy, které v Býku můžeme najít.
V lednu dosahuje souhvězdí největší výšky nad obzorem a je tak nejlépe pozorovatelné.
Planety
Ukrývá se v záři Slunce
Postupně předává pomyslné žezlo nejlépe pozorovatelné planety, právě planetě Jupiter. Saturn je krásně viditelný v první polovině noci. V polovině měsíce zapadá po 22 hodině.
Uran
Stejně jako dvě největší planety i Uran nalezneme na zimní obloze téměř po celou noc. Na jeho pozorování si však vezměte raději dalekohled. Nedaleko nalezneme i otevřenou hvězdokupu Plejády.
Neptun
Nalezneme dalekohledem nedaleko Saturnu. Okem je však nepozorovatelný.
Zajímavá setkání a úkazy
3. leden – Nejen Měsíc v úplňku
Pro příznivce přívlastků jako je super a podobně připomenu, že hned první úplněk v tomto roce se řadí do tzv. superúpňků. Věřte, že nás v tomto roce celkem čekají tři.
Nejde přitom o nic světoborného. Jde vlastně pouze o to, že v době úplňku je Měsíc na své dráze kolem Země poblíž tzv. perigea, tedy bodu dráhy nejbližší k Zemi. V lednu to bude hned 1.1. ve 22:43 SEČ a to 360 348 km. Úplněk pak nastává 3.1. v 11:02 SEČ.
Mimochodem i Země má bod dráhy nejblíže Slunci. V periheliu se Země ocitne 3.1. v 18:15 SEČ a ačkoliv u nás (na severní polokouli) vládne zima, jsme za celý rok nejblíže ke Slunci.
3./4. leden – Kvadrantidy
Kvadrantidy nalezneme kupodivu v souhvězdí Pastýře (tedy Bootes). Proč se roj jmenuje Kvadrantidy je způsobeno historicky, kdy byl v minulosti v místě radiantu (to je to místo ze kterého meteory zdánlivě vylétají) právě v zaniklém souhvězdí Zední kvadrant (Quadrans Muralis).
Maximum je poměrně ostré s délkou kolem šesti hodin a nastává 3. ledna večer kolem 22 hodiny, kdy je však radiant ještě pod obzorem nad který se dostává až ve druhé polovině noci a nad ránem jej nalezneme již vysoko na obloze.
Maximální hodinová frekvence se udává přibližně 120 meteorů za hodinu, nebo spíše v intervalu mezi 60 až 200, to proto, že materiál je na oběžné dráze Slunce rozprostřen nepravidelně a záleží jak hustou oblastí Země proletí.
Za příznivých pozorovacích podmínek lze reálně spatřit 60 až 80 meteorů za hodinu. Letos však pozorování Kvadrantid silně ruší Měsíc, jež bude téměř v úplňku a navíc poměrně vysoko na obloze.
9. leden – Jupiter
Tuto největší planetu Sluneční soustavy můžeme letos obdivovat celou zimu. A právě 9. ledna je Jupiter nejblíže Zemi (633 milionů kilometrů) a hned 10. ledna v 9:34 SEČ je v opozici se Sluncem. V tu chvíli jej nalezneme na opačné straně oblohy než Slunce a je to období nejlepší viditelnosti planety.
27. leden – Měsíc a Plejády
Díky sklonu dráhy Měsíce kolem Země se často stává, že se při své pouti oblohou dostává do blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády (Kuřátka, M45), nebo jimi přímo prochází. Dochází tak i k zákrytům jasných hvězd z Plejád. Hvězda z pohledu ze Země na nějakou dobu zmizí za Měsícem. Obzvlášť hezké divadlo to je, pokud se tak stane za neosvětlenou částí Měsíce.
Fáze Měsíce:
úplněk: 4. ledna
poslední čtvrť: 10. ledna
nov: 18. ledna 20:52 SEČ
první čtvrť: 26. ledna
Slunce
Aktivita Slunce je vyšší. Na Slunce se můžete přijít podívat i na naši hvězdárnu (Rokycany, Plzeň), kde vám (za jasného počasí) rádi ukážeme fotosféru (tedy jakýsi povrch Slunce) a chromosféru, kterou sledujeme speciálním dalekohledem v tzv. čáře H alfa.
A co dělat když je zataženo, ale přesto toužíte vidět hvězdy? Zkuste navštívit třeba naši hvězdárnu v Plzni, kde vám rádi ukážeme hvězdnou oblohu v malém komorním planetáriu.
Poznámka: Po dobu renovace sklepních prostor je planetárium na hvězdárně Plzeň uzavřeno. O opětovném otevření vás budeme informovat.
  |
 |
|
|||||||||
