Mnoho astronomických událostí nejde předpovědět, leda snad s křišťálovou koulí, ale to jsme nikoliv u astronomie ale u astrologie. A věřte, že tou se zde zabývat nebudeme. Pojďme se společně podívat na co se můžeme na obloze (denní i noční) těšit. A je toho věru hodně. Zlatý hřeb přijde již v srpnu, ale nebudeme předbíhat a vezměme to hezky popořádku. Kdo ví, třeba nás v tom roce 2026 čeká i nějaké to neočekávané překvapení v podobě jasné komety, spršky meteorického roje, či třeba polární záře. Štěstí přeje připraveným a především těm, kdo pravidelně oblohu pozorují.
Nyní již přistupme k tomu co nás (snad) čeká. Opona se otevírá, … rok 2026 přichází.
Leden
Začátek roku tradičně patří výraznému meteorickému roji Kvadrantid. Nejinak tomu bude i v roce 2026. Nejprve se krátce zastavíme u Měsíce. Poté se podíváme k největší planetě Sluneční soustavy.
3. leden – Nejen Měsíc v úplňku
Pro příznivce přívlastků jako je super a podobně připomenu, že hned první úplněk v tomto roce se řadí do tzv. superúplňků. Věřte, že nás v tomto roce celkem čekají tři.
Nejde přitom o nic světoborného. Jde vlastně pouze o to, že v době úplňku je Měsíc na své dráze kolem Země poblíž tzv. perigea, tedy bodu dráhy nejbližší k Zemi. V lednu to bude hned 1.1. ve 22:43 SEČ a to 360 348 km. Úplněk pak nastává 3.1. v 11:02 SEČ.
Mimochodem i Země má bod dráhy nejblíže Slunci. V periheliu se Země ocitne 3.1. v 18:15 SEČ a ačkoliv u nás (na severní polokouli) vládne zima, jsme za celý rok nejblíže ke Slunci.
3./4. leden – Kvadrantidy
Kvadrantidy nalezneme kupodivu v souhvězdí Pastýře (tedy Bootes). Proč se roj jmenuje Kvadrantidy je způsobeno historicky, kdy byl v minulosti v místě radiantu (to je to místo ze kterého meteory zdánlivě vylétají) právě v zaniklém souhvězdí Zední kvadrant (Quadrans Muralis).
Maximum je poměrně ostré s délkou kolem šesti hodin a nastává 3. ledna večer kolem 22 hodiny, kdy je však radiant ještě pod obzorem nad který se dostává až ve druhé polovině noci a nad ránem jej nalezneme již vysoko na obloze.
Maximální hodinová frekvence se udává přibližně 120 meteorů za hodinu, nebo spíše v intervalu mezi 60 až 200, to proto, že materiál je na oběžné dráze Slunce rozprostřen nepravidelně a záleží jak hustou oblastí Země proletí.
Za příznivých pozorovacích podmínek lze reálně spatřit 60 až 80 meteorů za hodinu. Letos však pozorování Kvadrantid silně ruší Měsíc, jež bude téměř v úplňku a navíc poměrně vysoko na obloze.
9. leden – Jupiter
Tuto největší planetu Sluneční soustavy můžeme letos obdivovat celou zimu. A právě 9. ledna je Jupiter nejblíže Zemi (633 milionů kilometrů) a hned 10. ledna v 9:34 SEČ je v opozici se Sluncem. V tu chvíli jej nalezneme na opačné straně oblohy než Slunce a toto období je nejlepší viditelnosti planety.
Podívejme se však i na druhou největší planetu Saturn. Ten již koncem roku 2025 schovával svou největší ozdobu, své prstence. Začátkem měsíce budou prstence ještě téměř zavřené, ale již ke konci ledna bude patrný rozdíl. Nenechte si tuto podívanou ujít. V průběhu února nám Saturn z večerní oblohy zmizí a na krátkou dobu se ztratí v záři Slunce.
27. leden – Měsíc a Plejády
Díky sklonu dráhy Měsíce kolem Země se často stává, že se při své pouti oblohou dostává do blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády (Kuřátka, M45), nebo jimi přímo prochází. Dochází tak i k zákrytům jasných hvězd z Plejád. Hvězda z pohledu ze Země na nějakou dobu zmizí za Měsícem. Obzvlášť hezké divadlo to je, pokud se tak stane za neosvětlenou částí Měsíce.
Měsíc vstoupí do Plejád po 21 hodině a opustí je asi hodinu po půlnoci. Nejasnější zakrývanou hvězdou bude Taygeta (zdánlivá jasnost 4,3 mag). Vstup nastane přibližně ve 22:31 SEČ a výstup ve 23:07 SEČ.
Únor
17. únor – Prstencové zatmění Slunce
Bohužel ne u nás, ale na Antarktidě, kdy proběhne asi 2 minuty a 20 sekund dlouhé prstencové zatmění Slunce. Maximum nastane ve 12:13 UTC. Jako částečné bude viditelné z jižní Ameriky a jižní části Afriky.
18. a 19. únor – Planetární randevue
Večer po západu Slunce asi kolem 18 hodiny budeme moci nad západním obzorem spatřit jasnou planetu Venuši, uzoučký srpek Měsíce, planetu Merkur a o kousek dál i planetu Saturn a s dalekohledem hned vedle planetu Neptun.
O den později se změní pouze poloha Měsíce, který bude nad Merkurem poblíž Saturnu.
Zároveň 19. 2. nastává největší východní elongace Merkuru, tedy období jeho nejlepší večerní viditelnosti.
Březen
3. březen – Úplné zatmění Měsíce
Opět nebude vidět z našeho území. Tentokrát musíte být v Americe, Asii, nebo v Austrálii.
8. březen – Setkání Venuše se Saturnem
Planeta Saturn nám během února takřka zmizela z večerní oblohy a začátkem března ji můžeme spatřit již jen za časného soumraku. 8. 3. kolem 18:45 můžeme zkusit vyhledat Saturn pomocí jasnější Venuše nedaleko (necelý stupeň) od něj.
20. března – Jarní rovnodennost
V 15:45 SEČ nastává jarní rovnodennost, na severní polokouli nastává jaro.
Zároveň na večerní obloze můžete pozorovat po západu Slunce úzký srpek Měsíce a Venuši nízko nad obzorem. Nejlepší čas je mezi 18:30 a 19:00.
29. březen – Zákryt Regula Měsícem
Večer kolem 20:29 SELČ zakryje Měsíc nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Lva. Zákryt tak můžete sledovat i pouhým okem, ale výrazně lepší je použít dalekohled.
Duben
19. dubna – Venuše, Plejády, Měsíc
Jedno z mnoha setkání nám připraví právě zmíněná trojice. Večer po západu Slunce lze okem snadno pozorovat jasnou Venuši a dorůstající srpek Měsíce.
22. dubna – Lyridy
Maximum roje Lyrid je předpovězeno na 21:40 SELČ. Roj může v některých letech výrazně překvapit svou aktivitou, která běžně dosahuje kolem 20 meteorů za hodinu a může se zvýšit až na 90 za hodinu.
Letošní pozorování nebude rušit Měsíc a podmínky budou příznivé. Lyridy je dobré pozorovat již noc před a noc po maximu, kdy je již aktivita dostatečně vysoká.
22. 4. z večera se můžete pokochat i setkáním Jupitera a Měsíce v Blížencích.
Květen
6. květen – (Ne)viditelný roj
Maximum meteorického roje Eta Aquarid letos nastává kolem čtvrté hodiny ranní, tedy krátce po východu radiantu, bohužel však také téměř ve stejnou dobu, kdy začne svítat. Další komplikací je Měsíc ve větší fázi.
19. květen – Blízká setkání v Blížencích
Hned zvečera po západu Slunce se nám nad západem objeví tři protagonisté tohoto divadla. Jasná planeta Venuše o něco méně jasný Jupiter a srpek Měsíce. Jakmile se více setmí bude vidět i souhvězdí Blíženců, ve kterém všechna tělesa jsou ke spatření.
Červenec
9. červen – Konjunkce Večernice
Večernicí, či jitřenkou je obecně takový objekt, který je první resp. poslední vidět po západu resp. východu Slunce. Nejčastěji je toto pojmenování spojeno s Venuší. Není divu. Venuše na naší obloze dosahuje třetí nejvyšší jasnosti (po Slunci a Měsíci). Začátkem června budeme mít možnost vidět poblíž jasné Venuše ji jasný Jupiter, i ten je totiž na obloze většinou velmi nápadným objektem.
18. červen – „Planetární“ linie
Nejen 18.6., ale od začátku června, přes 9.6. kdy nastane konjunkce Venuše a Jupiteru, 15.6, kdy nastává největší východní elongace Merkuru, 16. 6. kdy velmi úzký srpek Měsíce nalezneme poblíž Merkuru, 17. 6. nalezneme Měsíc u jasné Venuše a konečně 18.6. budou Merkur, Jupiter, Venuše a Měsíc tvořit skoro jednu přímku. Prostě velké letní přírodní divadlo!
21. červen – Letní slunovrat
Nastane v 10:24 SELČ. Užijte si nejdelší den roku. Astronomové mají dovolenou a musejí si ještě několik dní počkat až se noc dostatečně prodlouží a bude opět nastávat astronomická noc (kdy je Slunce více jak 18° pod obzorem). Ono to s tou nocí není tak strašné, pokud tedy nejste zrovna astrofotograf.
Červenec
NLC
Kromě krátkých a teplých nocí a samozřejmě letních prázdnin, se můžete poohlížet po nočních svítících oblacích, NLC. Které se objevují právě kolem letního slunovratu. Jedná se o oblaka nacházející se velmi vysoko v atmosféře, díky čemuž jsou nasvíceny Sluncem, i když to je pod obzorem.
4. červenec – Merkur a slabý Uran
Ráno před východem Slunce, lze nejlépe dalekohledem sledovat přiblížení Merkuru a Uranu.
6. červenec – Země v odsluní
Země je na své dráze v bodě nejdále od Slunce, v tzv. aféliu své dráhy. Bude nás dělit vzdálenost 152 milionů kilometrů
11. červenec – Měsíc v Plejádách
Po půlnoci před druhou hodinou vyjde Měsíc v Plejádách, ze kterých se bude, jak bude stále stoupat, vzdalovat. Hezká podívaná nás tak čeká třeba v triedru a to již od východu Měsíce.
Srpen
12. srpen – Zatmění Slunce opět v Evropě
Úplné zatmění Slunce viditelné v úzkém pásu od Grónska až po Španělsko. Jedná se o první úplné zatmění Slunce po 27 letech znovu viditelné z Evropy. Ano mnozí ještě pamatují rok 1999 a úplné zatmění, jehož úzký pás procházel kousek od jižních hraníc České republiky. Tehdy pás totality procházel přes Německo, Rakouskou, Maďarsko, Vojvodinu až do Rumunska. V Česku tehdy nastalo částečné zatmění o velkosti nad 90%. Čím blíže jižní hranici, tím větší fáze zatmění byla. V Českých Budějovicích tak bylo zakryto 98,2% slunečního disku.
Podobné to bude i 12. 8., maximální fáze bude činit 86,8 % v Chebu, či Plzni, ale i zbytek České Republiky na tom nebude o moc hůř, například v Brně dosáhne maximum 86,4 %.
Částečná fáze začíná pro Plzeň v 19:20:09 SELČ, maximum v 20:12:44 SELČ. Slunce zapadá ještě v průběhu zatmění v Plzni ve 20:30 SELČ.
12./13. srpen – Perseidy
Po zajímavém západu částečně zakrytého Slunce se můžeme těšit na další úžasnou podívanou a tou jsou Slzy Svatého Vavřince. Meteorický roj jehož poměrně ostré maximum nastává kolem 13. srpna. To letošní nastává v ranních hodinách právě 13. srpna, tedy v době, kdy i radiant roje je nejvýše nad obzorem. Můžeme se tak reálně těšit na 50 až 70 meteorů za hodinu. Navíc podívanou nebude rušit Měsíc, ten byl den před tím v novu a zakryl nám Slunce.
15. srpen – Večernice
Na večerní obloze po západu Slunce budeme moci obdivovat jasnou Venuši, která v té době bude právě v největší východní elongaci (tedy úhlově nejdále od Slunce) a úzký srpek Měsíce.
28. srpen – Částečné zatmění Měsíce
Letošní srpen bude patřit k perlám astronomických úkazů. Závěr srpna bude opět patřit zatmění, tentokrát tomu měsíčnímu. Měsíc se do zemského stínu neponoří celý, ale nebude chybět moc, jen asi 7% měsíčního disku bude stále jasně zářit.
Celý úkaz začne polostínovou fází ve 3:25 SELČ, v tu chvíli se netřeba ještě znepokojovat, neboť tato fáze není okem postřehnutelná a začátek polostínové fáze ani fotograficky. Situace se změní ve 4:34 SELČ, kdy začne Měsíc vstupovat do plného zemského stínu. Maximální fáze (93%) nastane jen 3 minuty před východem Slunce (pro Plzeň) v čase 6:11 SELČ. Navíc v té době bude Měsíc jen velmi nízko západnímu obzoru. Pro spatření této fáze musíte mít stanoviště s velmi dobrým výhledem právě na západ a navíc mít štěstí na počasí. Měsíc nakonec zapadne v 6:22 SELČ (opět pro Plzeň).
Září
8. září – Měsíc v Jesličkách
Měsíc rád navštěvuje nejen otevřenou hvězdokupu Plejády, ale také otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Raka, Praesepe, čili Jesličky. Okem je tato hvězdokupa viditelná jen jako mlhavý obláček, ale již triedr ji rozloží na jednotlivé hvězdy. Některé z nich Měsíc zakryje, nicméně úkaz nastane již za pokročilého svítání.
Měsíc se dostane do Jesliček kolem 5:10 SELČ a setrvá v nich až do svítání kolem 6 hodiny SELČ.
Scenérii doplňuje o trochu níže jasně zářící Jupiter.
14. září – Denní zákryt Venuše
Kolem poledne nastane vzácný a velmi působivý zákryt Venuše Měsícem. Měsíc jako úzký srpek zakryje jasnou Venuši , která bude (v dalekohledu) jevit stejnou fázi jako Měsíc. Ačkoliv bude celý úkaz probíhat na denní obloze, bude viditelný i neozbrojeným okem, ovšem za předpokladu čisté oblohy. Již v malém dalekohledu však s viditelností Venuše nebude žádný problém.
Venuše za Měsíc začne vstupovat v 11:33 a výstup nastane u osvětleného okraje kolem 12:40 až 12:42 (výstup celé planety).
23. září – Podzimní rovnodennost
Hodinu a šest minut po půlnoci letního času nastává podzimní rovnodennost.
Říjen
4. říjen – Saturn
Nastává opozice planety se Sluncem. Saturn je nejlépe pozorovatelný a na obloze je po celou noc.
5. říjen – Měsíc a Mars
Ráno před svítáním můžeme obdivovat ubývající srpek Měsíce a nedaleko načervenale zářící Mars. To vše v souhvězdí Raka a k tomu i otevřenou hvězdokupou Jesličky. K nejbližšímu přiblížení obou těles však dojde až za denního světla. I tak se bude jednat o velmi pěkné představení
11. říjen – Mars v Jesličkách
Celou polovinu října můžete sledovat, jak se Mars přibližuje, prochází a poté se vzdaluje od otevřené hvězdokupy Jesličky. Právě v noci z 11. na 12 října bude Mars přímo v Jesličkách. Nejlepší pozorovací podmínky jsou 11. 10. v ranních hodinách (před svítáním) a 12.10. od východu obou těles (přibližně v 1 hodinu SEČ) až do svítání po 6 hodině.
21./22. – Orionidy
Meteorický roj Orionid je spojen s jednou z nejznámějších komet. Částice tvořící roj totiž pocházejí ze známé Halleyovy komety. Radiant roje leží v „kyji“ Oriona, těsně pod souhvězdím Blíženců. Maximum je předpovězeno zhruba na 3 hodinu ranní, tedy v době, kdy je radiant již vysoko nad obzorem. Díky tomu, že Měsíc zapadá již okolo půlnoci, nebude ve druhé polovině rušit svým svitem a my budeme mít jedinečnou možnost vychutnat si větší množství „padajících hvězd“.
Pozorovat však můžete již z večera 21.10. a několik nocí před i po. Nicméně nejlepší podívaná bude 22.10. nad ránem. V maximu můžeme spatřit kolem 10 meteorů za hodinu, to sice není velké číslo, útěchou nám může být, že velká část meteorů bývá poměrně jasných. Dokonce je zde i velké procento tzv. bolidů, tedy meteorů jasnějších než Venuše v největším lesku.
25. říjen – Opět středoevropský čas
Mnoho lidí (i astronomů) nemá příliš v lásce letní čas, lépe řečeno neustálé střídání letního středoevropského a středoevropského času (SELČ a SEČ). Nejde však o přechod na zimní středoevropský čas, ten v našich zemích není zaveden, takže pozor pokud někde uvádějí že tímto dnem přecházíme na zimní čas, je to špatně.
Nezapomeňte si však své hodinky (pokud to neudělají automaticky) přesunout ze 3 hodiny zpátky na 2 hodinu.
27./28. říjen – Měsíc a Plejády
Také v říjnu projde Měsíc (tentokrát krátce po úplňku) otevřenou hvězdokupou Plejády. Při průchodu dokonce dojde k zákrytu jedné z jasných hvězd Plejád (hvězda Maia). Ke vstupu za osvětlený okraj Měsíce dojde přibližně v 2:20 SEČ a k výstupu za neosvětlenou část Měsíce pak kolem 2:47 SEČ. Nutno dodat, že pro pozorování zákrytu je třeba použít dalekohled.
Listopad
2. a 3. listopad – Ranní seskupení
Hvězda Regulus, jasný Jupiter, načervenalý Mars, měsíční srpek a řadu uzavírá otevřená hvězdokupa Jesličky. To vše můžete vidět v řadě za sebou jako nebeské perly ve druhé polovině noci a nad ránem.
O den později tedy 3. listopadu změní svou polohu nápadně jen Měsíc. Bude blízko hvězdy Regulus (alfa Lva). Nad ním pak Jupiter, Mars a o kus dál Jesličky.
7. listopadu – Venuše a Měsíc
Během svítání bude velmi jasná Venuše a uzoučký srpek Měsíce jen kousek od sebe a také od hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.
Venuše vyjde nad obzor zhruba půl šesté a zmizí v záři vycházejícího Slunce kolem půl osmé.
17./18. listopad – Leonidy
Kromě těsného přiblížení Marsu a Jupiteru, ke kterému došlo noc před tím v souhvězdí Lva (i tak jsou obě tělesa na obloze blízko sebe), nás Lev zajímá i tuto noc a to díky maximu meteorického roje Lenoid.
Jelikož radiant roje vyjde nad obzor až kolem půlnoci a navíc v podobný čas zapadne i rušivý Měsíc, nastanou nejlepší pozorovací podmínky právě ve druhé polovině noci až do ranního svítání.
Mateřská kometa roje je 55P/Tempel-Tuttle. V maximu můžeme očekávat asi 50 meteorů za hodinu. Avšak v minulosti se již několikrát opakoval tzv. meteorický déšť, tedy sprška, kdy se hodnota meteorů rapidně zvýší dokonce i na několik tisíc za hodinu. Naposledy byla takováto sprška zaregistrována v roce 2002. I když se pro letošek neočekává zvýšená aktivita, nemůžeme vyloučit že ke zvýšení nedojde. Roj už nás několikrát velmi mile překvapil.
20. listopad – Merkur
Merkur jakožto planeta obíhající nejblíže Slunci, se od něj na obloze příliš nevzdaluje. To znamená, že většinu času je tak(úhlově) blízko, že se ztrácí v jeho záři a není pozorovatelná. Několikrát do roka však dochází k maximálním elongacím, úhlovému vzdálení Merkuru od Slunce. Ty jsou pak buď západní (Merkur je pozorovatelný ráno), nebo východní (Merkur je pozorovatelný večer). A právě 20.11. nastává největší západní elongace Merkuru. Planetu tak můžete vyhlížet několik dní před a po tomto datu ráno před východem Slunce. O něco výš je výrazně zářící Venuše.
24. listopad – Druhý super úplněk
První letošní „superúplněk“ jsme mohli pozorovat 3. ledna. Ani ten druhý není zas tak ničím výjimečný, kromě faktu, že Měsíc v době úplňku bude v tzv. perigeu, tedy bodu své dráhy nejblíže Zemi. Úplněk nastává v 15:53 a Měsíc bude od Země dělit „pouhých“ 356 650 km.
27. listopad – nejjasnější perla
Venuše bude nejjasněji zářit na ranní obloze.
28. listopad – Měsíc opět v Jesličkách
Večer a kolem půlnoci bude Měsíc opět procházet otevřenou hvězdokupou Jesličky.
29. listopad – Ranní setkání
Mars, hvězda Regulus, jasný Jupiter a Měsíc, který se od předchozí noci přesunul z Jesliček a doplňuje tak krásnou nebeskou podívanou. Celá trojice bude nad obzorem po 23 hodině. Můžete například pozorovat jak jednotliví členové postupně vycházejí nad obzor. Nejdříve se objeví Měsíc a to kolem 22 hodiny, zhruba o půl jedenácté se přidá Jupiter, a asi deset minut před jedenáctou i Mars, téměř současně s hvězdou Regulus, která je vpravo (západně) od Marsu.
Prosinec
4. prosinec – Hezké večerní uskupení
Planety Mars a Jupiter společně s hvězdou Regulus, to bude večerní podívaná, která jistě bude stát za to.
13. – 15. prosinec – Geminidy
Geminidy tradičně uzavírají rok. A bývá to opravdu krásné rozloučení s astronomickým rokem. V maximu se můžeme těšit až na 130 meteorů za hodinu. Maximum je však předpovězeno na 14. prosince na 15 hodinu SEČ. Proto je vhodné pozorovat noc před i noc po maximu. Souhvězdí Blíženců vychází již zvečera po 20 hodině, je však dobré chvilku vydržet, dokud se souhvězdí a tím i radiant nedostanou výš nad obzor.
21. prosinec – Zimní slunovrat
Nejkratší den v roce střídá nejdelší noc v roce. To je jistě pozitivní pro astronomy, ale asi ne pro další lidi, kteří by spíše uvítali více světla a potažmo i tepla. A to nám přesně 21. prosinec splní. Od tohoto dne se nám začne prodlužovat bílá část dne.
24. prosinec – Třetí poslední a největší superúpněk
V roce 2026 nás celkem čekají tři superúplňky, kdy bude Měsíc zároveň i poblíž přízemí (perigea) a tedy i o něco větší i na naší obloze. První nastává hned 3. ledna, druhý 24. listopadu a ten třetí právě v tento den. Tedy je to krásný dárek pro všechny pozorovatele oblohy pod stromeček.
Jen je potřeba si na ten dáreček na Štědrý den trošku přivstat. Úplněk nastává již ve 2:30 SEČ, tedy v noci z 23. na 24. 12. V perigeu se pak Měsíc ocitne dopoledne přibližně v 9:30 SEČ. V tu dobu jej bude od Země dělit 356 649 km. Prakticky stejná vzdálenost jako v listopadu.
27. prosinec – U nohou Lva
Posledním nebeským úkazem, který si pro rok 2026 připomeneme je další setkání planet a Měsíce. Všechny aktéry i nyní zastihneme v souhvězdí Lva. Opět zde nalezneme Mars, Jupiter, mezi nimi Měsíc a hvězda Regulus.
Panorama můžeme obdivovat již 27.12. po 22 hodině veček, kdy nad obzor vyjde i poslední z aktérů, planeta Mars. V plném lesku pak kolem půlnoci
Po celý rok
Jak jsme již uvedli na začátku. Kdo pozoruje oblohu pravidelně a často, má poměrně velkou šanci spatřit něco nečekaného a někdy i neopakovatelného. Proto buďte připraveni. Ne nadarmo se říká, že „Štěstí přeje připraveným.“.
Zároveň dodáme, že zde uvedené úkazy nejsou ani zdaleka kompletní a je to jen jakýsi výběr autora.
Přejeme všem příznivcům astronomie nejen spoustu zážitků pod bezoblačnou a temnou oblohou, ale také velkou dávku štěstí nejen v astronomii.
Těšíme se na vás i nadále po celý rok 2026!
