V neděli 7. září 2025 nás po delší době čeká úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 a poslední až do prosince roku 2028.
Princip zatmění Měsíce je obecně známý. Úkaz vzniká jako důsledek průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k němu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se tedy v tu dobu na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou (teoreticky) maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová). Ve skutečnosti je jich většinou samozřejmě méně. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín většinou mine a k zatmění nedojde. Jinými slovy v čase úplňku se nenachází dostatečně blízko sestupnému, případně vzestupnému uzlu své dráhy.
Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Oblast měsíčního povrchu u okraje blízkého stínu vypadá, jako by byla zahalena černým kouřem.
Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj následně celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut až po více než půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění je závislá na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže se nachází jeho dráha ke středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí. Na jeho povrch totiž dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla, lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou. Měsíc tak v podstatě ozařují červánky z celého obvodu zeměkoule. Nakolik je jejich intenzita velká, závisí především na aktuálním znečištění plynného obalu Země. Roli hraje například množství sopečného prachu, který obsahuje a podílí se na pohlcování procházejícího slunečního záření. To, jaké bude nadcházející zatmění Měsíce z tohoto pohledu, se musíme nechat překvapit.
Jiná situace je ohledně geometrie úkazu. Tu lze spočítat a předpovědět s vysokou přesností. Obecně lze konstatovat, že zatmění u nás bude viditelné ve druhé polovině svého průběhu. Měsíc vyjde kolem půl osmé večer letního středoevropského času, tedy přibližně v témže čase, kdy začne úplná fáze zatmění (19:30:47 SELČ). A do třetice v tutéž dobu zapadne také na opačné straně obzoru Slunce. Shodou okolností a díky protáhlému tvaru republiky, se možnosti zájemců o sledování úkazu budou v určitém ohledu lišit. Na východě, např. v oblasti kolem Ostravy, Měsíc nad ideální obzor vyjde 19 h 19 min SELČ, tedy ještě několik minut před začátkem úplného zatmění. Naopak na západě, využijme město Cheb, se Měsíc objeví nad horizontem až v 19:43 SELČ, tedy téměř čtvrt hodiny po začátku úplné fáze zatmění. Pro možnost jednoduššího nalezení Luny nízko nad obzorem může tento rozdíl být velice zásadní. Hledat plně zatmělý disk vycházející nad obzor je poměrně obtížné. Bude tedy, ještě více než obvykle důležité, odkud se na úkaz budeme dívat.
Pokud budete toužit po ještě lepším výhledu, je samozřejmě možné vyrazit za hranice centrální Evropy. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z většiny Asie, nejvýchodnějších částí Afriky a západní poloviny Austrálie. Jak už bylo řečeno, pozorovatelům v Evropě a Africe Měsíc v průběhu zatmění vychází, zatímco pozorovatelům v nejvýchodnějších částech Asie a Austrálie Měsíc naopak v průběhu úkazu zapadá. Na připojené mapě je názorně ukázáno, které etapy zatmění bude z toho, kterého místa na zemském povrchu možné sledovat.
Ale vraťme se k časovému průběhu úkazu obecně. Částečná fáze zatmění začíná v 17:28:26 (všechny následující časy uváděné v textu jsou v SELČ, obrázek udává čas v UTC). Plného zemského stínu se Měsíc dotkne v 18:27:08 a okamžik začátku úplného zatmění byl stanoven na 19:30:47 (to je také období, odkdy nás ve střední Evropě zatmění začíná zajímat, viz výše). Nejhlouběji ve stínu se Měsíc ocitne v čase 20:11:49. Velikost zatmění v maximální fázi dosáhne hodnoty 1,362 (v jednotkách měsíčního průměru). Konec úplné fáze zatmění byl stanoven na 20:52:53 a výstup Měsíce pouze do polostínové oblasti připadá na 21:56:32. Celý úkaz skončí opuštěním polostínu ve 22:55:06.
Na závěr je možné upozornit ještě na jednu zajímavost, které si tentokrát budeme mít šanci všimnout. Zkušenější pozorovatelé oblohy, a Měsíce zvláště, jistě znají pocit zdánlivého zvětšení našeho souseda v okamžicích, kdy je nízko nad obzorem. Jedná se o optický klam působený naším vnímáním skutečnosti, kdy si naše mysl spojí Měsíc s okolní krajinou a iluzorně si jej zvětší. Fikce je to ovšem velice efektní
a jistě si ji užijeme i v tomto mimořádném případě.
