Po západu Slunce lze na obloze najít několik výrazných hvězd. Kromě letního orientačního trojúhelníku tvořeného velmi jasnou Vegou, která se nachází v malém souhvězdí Lyry, hvězdou Deneb, tvořící ocasní část Labutě a hvězdou Altair ze souhvězdí Orla, lze spatřit i další jasné hvězdy. Ve večerních hodinách je nad západním obzorem ještě velmi výrazný Arktur z jarního souhvězdí Pastýře. Pod ním, ale již nízko, je Spika v Panně. Nad jihem, rovněž nepříliš vysoko, září načervenalý Antares ze souhvězdí Štíra. Naopak nad severním obzorem, opět v nevelké výšce, je vidět hvězda Capella ze zimního souhvězdí Vozky, která je v naší zeměpisné šířce cirkumpolární.
Poněkud horší situace bude s viditelností planet. Z těch jasných, okem viditelných, zůstává na večerní obloze pouze Saturn, přestože podmínky pro jeho sledování se stále pozvolna zhoršují. Planeta se na počátku večera nachází zhruba nad jižním až jihozápadní obzorem. V okamžiku, kdy Saturn začíná být viditelný, je již po kulminaci, a proto i v nevelké výšce jen kolem 20° nad ideálním horizontem. Je to způsobeno i jeho malou deklinací (jen kolem -18°). Saturn se během srpna nachází v souhvězdí Vah, přibližně severozápadně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra, od níž se v poslední době pozvolna vzdaloval. Saturn se v tomto období vzdaluje také od Země, proto během srpna poklesne nejen jeho úhlový průměr, ale i jeho jasnost na 0,5m.
Planeta Mars bude vycházet nad východním obzorem až ráno před východem Slunce. Bude ale nízko nad obzorem. Ke konci srpna se na ranní obloze objeví i Venuše, která se stane dominantním objektem ranní oblohy s jasností až -4,3m. Venuše bude nedaleko od Marsu a rovněž nízko nad obzorem.
Pro pozorovatele s dalekohledem se postupně zlepšují podmínky pro pozorování planety Neptun. Ten je již viditelný prakticky po celou noc. Na obloze má maximální magnitudu 7,8m, což je nejvyšší hodnota pro letošní rok, neboť se blíží k nejbližšímu bodu své dráhy vůči Zemi. Je ale pořád mimo dosah neozbrojeného lidského oka. Planeta zůstává v souhvězdí Vodnáře.
V neděli 9. 8. asi hodinu po půlnoci bude možné pozorovat vycházející ubývající srpek Měsíce v těsné blízkosti jasné hvězdy Aldebaran, takzvaného oka Býka. Hvězda se promítá do otevřené hvězdokupy Hyády. K zákrytu, konkrétně k výstupu Aldebarana na neosvětlené straně Měsíce, však dojde pro oblast Plzně těsně pod obzorem, tedy ještě před východem obou těles.
O dva dny později, v úterý 11. 8. v ranních hodinách, se objeví Měsíc ve tvaru velmi úzkého srpku nad hvězdou γ Gem – Alhena, což je jasnější hvězda, viditelná okem v nohách souhvězdí Blíženců.
V neděli 16. 8. hned po západu Slunce je možné se pokusit velmi nízko nad západním obzorem zahlédnout velmi úzký srpeček Měsíce (krátce po novu), dále planety Merkur a Jupiter. Všechny objekty jsou ale velmi nízko nad ideálním horizontem, takže jejich spatření je velmi nepravděpodobné a navíc zapadnou brzy po Slunci. Ve středu 19. 8. večer se dorůstající srpeček Měsíce dostane nad jasnou hvězdu Spika v souhvězdí Panny. Přiblížení bude viditelné nízko nad západním obzorem.
V sobotu 22. 8. ve večerních hodinách dojde ke konjunkci Měsíce v první čtvrti s planetou Saturn. Během této konjunkce, která se odehraje nevysoko (asi 15°) nad jihozápadním obzorem, se bude Měsíc nacházet asi 1,7° nad (severně) planetou Saturn. O den později se Měsíc již přesune nad výraznou načervenalou hvězdu Antares v souhvězdí Štíra. Vzdálenost Měsíce od něj ale bude mnohem větší, přes 9,5°.
V úterý 25. 8. večer se dostane Měsíc do blízkosti výraznější otevřené hvězdokupy M 25 v souhvězdí Střelce. Svým svitem ji ale bude přezařovat, neboť fázově bude tři dny po první čtvrti.
I během srpna bude aktivních několik meteorických rojů. Mezi dominantní srpnový roj patří Perseidy. Ve čtvrtek 13. 8. v ranních hodinách nastane maximum aktivity tohoto významného roje. Frekvence v maximu se očekává velmi výrazná. Měla by se pohybovat asi kolem 100 meteorů za hodinu. Navíc v letošním roce bude Měsíc poblíž novu, takže rušit při pozorování nebude.
