Návrat Jupiterova jižního rovníkového pásu

Oblačná pokrývka planety JupiterAmatérskými astronomy bylo na jaře letošního roku nečekaně zjištěno, že se ztratil tmavý jižní rovníkový pás planety Jupiter. Nyní se objevují náznaky, že by se mohl opět ukázat.

Na počátku listopadu byla znovu amatérským astronomem pozorována neobvykle jasná skvrna v místech tmavého jižního pásu. To dalo podnět pro profesionální pozorování a jak se ukázalo, tento tmavý pás překrývala světlá bílá vrstva tvořena amoniakem.

Na obrázku je viditelná bílá skvrna v oblasti jižního pásu. Západně od ní se v infračerveném oboru vykreslují pruhy tmavší hmoty pod bílým povlakem. V průběhu dalších několika týdnů se očekává další ústup světlého příkrovu a zmíněné oblasti se navrátí charakteristická tmavě hnědá barva.

Přibližně každých několik desetiletí se stane, že jižní rovníkový pás takto zesvětlá na jeden až tři roky. K podobným zblednutím došlo například v letech 2007, 1993, 1989-1990. Zaznamenávání těchto jevů však sahá až k počátku 20. století. Tentokrát ovšem zmizel úplně, přičemž přesně nevíme, jaká je příčina těchto dějů.

Není to ovšem jediná změna, jež se na největší planetě sluneční soustavy udála, ve stejné době totiž mírně ztmavla Velká rudá skvrna. Existují předpoklady, že po odhalení tmavého pásu opět nabude svého původního odstínu.

Jelikož je to poprvé, kdy je možnost použít moderní přístroje k zjištění podrobností ohledně chemických a dynamických změn tohoto fenoménu, věnují mu vědci nemalou pozornost. Pečlivé pozorování této události může pomoci zpřesnit vědecké otázky spojené s misí kosmické sondy Juno, která dorazí k Jupiteru v roce 2016. Ta má být vypuštěna roku 2011 a jejími hlavními cíli budou mimo jiné proměření složení Jupiterovy atmosféry, dále určení teplotního profilu atmosféry, profil rychlostí větrů a nesmíme zapomenout na průzkum oblačné pokrývky do větší hloubky, než tomu bylo u sondy Galileo.

Jedná se o další úzkou spolupráci mezi profesionálními a amatérskými astronomy, kteří mnohdy disponují dobrým vybavením a jsou tak schopni sledovat vývoj planet sluneční soustavy. Pozorování těchto dějů může přispět k dalšímu výzkumu dějů v Jupiterově atmosféře.