Pozorovací víkend v Podmoklech

Účastníci víkendu v plné sestavěVe dnech 24. až 26. dubna 2009 se uskutečnil další pozorovací víkend, tentokrát na chalupě v Podmoklech. Po velmi dlouhé době se tato akce s tradicí od roku 1993 konala na novém stanovišti. Až dosud byla pouze na třech místech: na Hvězdárně v Rokycanech, na vagóně, který stál v lokalitě Skalky nad Losinou a jednou v Bažantnici.

Sraz byl naplánován na páteční 17. hodinu, kdy se sešlo šest účastníků v budově H+P Plzeň, aby zde společnými silami naložili vše potřebné do služebného vozidla. Jako první přišla na řadu třetí sada sedaček, po které následovala pozorovací technika, další pomůcky a samozřejmě osobní zavazadla. Poté nasedli samotní účastníci a vyrazilo se.

Zhruba po půlhodině jízdy dodávka zastavila před chalupou v Podmoklech, kde už byl majitel, který sem dorazil dříve a zajišťoval vytápění na příjemnou teplotu. Po vyložení všech potřebných věcí se uskutečnila malá obhlídka stanoviště. Jako největší atrakce se ukázalo stádo koz v sousední zahradě, které si většina účastníků oblíbila a zásobila ho čerstvě natrhanou trávou. Odvážnější kozy se po krátkém váhání přiblížily a s hlasitým chroupáním nabízené dary zpracovaly. Poté se účastníci odebrali do chalupy, kde si připravili společnou večeři. Protože obloha byla bez mráčku a předpověď slibovala, že tak zůstane celou noc, začala pomalá příprava na pozorování.

Jako hlavní náplň víkendu byly určeny meteory, ale někteří se rozhodli věnovat proměnným hvězdám nebo astronomické fotografii. Jakmile se dostatečně setmělo, začalo pozorování. Podmínky byly velmi dobré, podstatně lepší než v Rokycanech, kde se víkendy konaly v minulých letech. Jen počty spatřených meteorů byly žalostně malé. Roj Lyrid byl už na samém konci aktivity a další roje měly téměř zanedbatelnou frekvenci. Ani ti nejvytrvalejší pozorovatelé během několikahodinového intervalu nepřekročili jednociferný počet záznamů.

Druhý den, samozřejmě až po důkladném vyspání a snídani, následovala pracovní vložka. Bylo zapotřebí přesunout dvě hromady dřeva z prostoru před zahradou ke kůlně a tam naskládat do ohrádky. Když bylo dílo dokonáno, došlo na relaxaci. Slunce krásně svítilo, takže bylo možné se uvelebit na karimatkách či celtách a jen tak se vyhřívat. Odpočinek byl ukončen až nejhladovějším účastníkem, který začal ostatní pobízet k cestě na oběd. Na ten se jelo do zhruba 15 km vzdálených Nečtin.

Po obědě byl v plánu výstup na vrchol Špičák, který se vypíná hned nad Nečtinami. Ještě předtím však byla malá odbočka k židovskému hřbitovu, který byl záměrně zničen za druhé světové války. Tam se nacházel jeden z „pokladů“, které se hledají při geocachingu. Nalezen byl velmi rychle a tak se po prohlídce zničených náhrobků mohlo pokračovat dále. Nejprve bylo nutné sejít o něco níže, aby pak mohlo následovat stoupání až na vrchol, kde byl ukryt další poklad. Hlavně však byl přímo z nejvyššího bodu Špičáku krásný výhled do okolí, pokrytého hustými lesy. U stolu s lavicemi, který byl taktéž na vrcholu, se účastníci zdrželi delší dobu a pomocí malého dalekohledu a map se pokoušeli identifikovat různé objekty v dálce.
Chvilka odpočinku před odjezdem
Po návratu dolů do Nečtin se ještě jednou všichni vrátili do hospody, aby si zde dali nějakou sladkost a pak už se jelo zpátky do Podmokel. Cesta byla přerušena jednou zastávkou, aby se mohlo zajít na louku u obce Čbán. Toto místo se totiž občas využívá zejména na astronomické fotografování kvůli vynikajícím pozorovacím podmínkám.

Když auto s účastníky zaparkovalo před chalupou, čekalo na ně malé překvapení. Na zahradě spokojeně seděl Michal Bareš a vyhříval se na sluníčku. Dorazil k večeru autobusem a vyčkával příjezdu ostatních. Zanedlouho vyrazila malá skupinka naproti dalšímu účastníku, který předem ohlásil svůj příjezd do nedalekého Úněšova. Poté, co se i s ním vrátila na chalupu a po nezbytné vydatné večeři se opět začalo vše chystat na pozorování. Předpověď už nebyla tak jednoznačná a občas se na obloze objevilo trochu oblačnosti, ale nakonec se vyjasnilo a nic nebránilo tomu začít sledovat oblohu. Tentokrát už byla o něco vyšší frekvence a tak bylo možné během noci spatřit až kolem dvou desítek meteorů.

V neděli dopoledne se po snídani začalo s vyklízením, úklidem a všechny věci se postupně vynášely z chalupy do dodávky. Ještě se na závěr udělala společná fotografie a po rozloučení s kozami všichni nasedli do vozidel a vydali se směrem na Plzeň.

Celkem se akce zúčastnilo devět lidí, z toho šest se zapojilo do pozorování meteorů, dva dělali proměnné a jeden se věnoval astrofotografii. Dá se říct, že nové stanoviště se velmi osvědčilo. Jak zázemím, které je útulné a dobře vybavené, tak zejména výbornými pozorovacími podmínkami, bez výraznějších rušivých vlivů. V okolí je pak několik zajímavých objektů, které by stály za navštívení. Určitě by bylo dobré si časem nějakou pozorovací akci v Podmoklech zopakovat.