V roce 2024 vyjdou pozorovací podmínky na dobu maxima většiny významnějších rojů nepříznivě.
Quadrantidy vrcholí až za denního světla, kolem 10. hodiny dopoledne (všechny údaje jsou uváděny v čase, který bude zrovna platný – SEČ nebo SELČ). Pokud je vyrazíme sledovat alespoň noc před maximem, slabé meteory nám přezáří Měsíc. Ten vyjde lehce po půlnoci a bude v poslední čtvrti. Také Lyridy mají maximum až v době, kdy bude Slunce nad obzorem. V noci opět ruší Měsíc, který je necelé dva dny před úplňkem. 
Naopak při sledování maxima éta Aquarid bude Měsíc tři dny před novem a vyjde až za svítání. V době nejvyšší aktivity jižních delta Aquarid Měsíc vyjde před jednou hodinou ranní a jeho fáze bude tři dny po poslední čtvrti. Maximum Perseid vychází na odpolední hodiny a Měsíc v první čtvrti bude zapadat zhruba hodinu před půlnocí. Orionidy mají pozorovací podmínky špatné. Měsíc ve fázi tři dny před poslední čtvrtí bude v době nejvyšší aktivity v blízkosti radiantu celou noc. Maximum Leonid připadá na hodinu po poledni a Měsíc v té době bude jen dva dny po úplňku. Tato kombinace způsobí, že tento roj prakticky nebude možné vizuálně pozorovat. U Geminid vychází maximum do nočních hodin, ale opět budou silně rušeny Měsícem. Ten ve fázi jeden den před úplňkem vydrží na obloze celou noc. Poslední silnější roj roku 2024, Ursidy, má maximum hodinu po půlnoci a také jej negativně ovlivní Měsíc v poslední čtvrti, který vyjde krátce po půlnoci.
S rojem Ursid je spojena také jediná očekávaná sprška, pozorovatelná z území České republiky v roce 2024. Měla by nastat o noci 21./22. prosince kolem jedné hodiny ranní a předpovídaná zenitová hodinová frekvence nebude příliš výrazná – jen kolem 15 meteorů za hodinu.
Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2024 dočkat celkem devíti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P. index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 28.12. | 4.1. (10 h) | 12.1. | 0,3 | 80 | 2,1 | rychlé | 21 |
| Lyridy | 14.4. | 22.4. (9 h) | 30.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 12 |
| éta Aquaridy | 19.4. | 5.5. | 28.5. | 5 | 50 | 2,4 | velmi rychlé | 25 |
| jižní delta Aquaridy | 12.7. | 31.7. | 23.8. | 5 | 25 | 2,5 | střední | 24 |
| Perseidy | 17.7. | 12.8. (16 h) | 24.8. | 2 | 100 | 2,2 | velmi rychlé | 7 |
| Orionidy | 2.10. | 21.10. | 7.11. | 3 | 20 | 2,5 | velmi rychlé | 18 |
| Leonidy | 6.11. | 17.11. (13 h) | 30.11. | 2 | 10 | 2,5 | velmi rychlé | 16 |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (3 h) | 17.12. | 1 | 150 | 2,6 | střední | 13 |
| Ursidy | 17.12. | 22.12. (1 h) | 26.12. | 0,5 | 10 | 2,8 | střední | 21 |
| Quadrantidy | – |
maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – |
běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami. |
| éta Aquaridy | – |
roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009. |
| jižní delta Aquaridy | – |
maximum slabých meteorů nastává později než u jasných, někdy až o několik dní. |
| Perseidy | – |
na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi 250-350 meteorů za hodinu. |
| Orionidy | – |
roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – |
roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech. |
| Geminidy | – |
od 19. století, kdy byly poprvé zaznamenány, měly jejich frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhly počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měly Geminidy v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursidy | – |
u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci až přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Zvýšená frekvence byla pozorována již 10x mezi roky 1988 a 2020, kdy dosáhla desítky meteorů za hodinu. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – |
den, případně hodina maxima (ve středoevropském nebo středoevropském letním čase – podle toho, který zrovna platí) |
| Konec | – |
konec činnosti roje |
| Šířka | – |
doba ve dnech, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence |
| Frekvence | – |
očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – |
populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – |
rychlost meteorů |
| Měsíc | – |
stáří Měsíce v době maxima roje, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
| var | – |
údaj je velmi proměnný |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
