Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Co nás čeká v roce 2022?

Měsíční fáze, které silně ovlivňují pozorování meteorů, vychází u většiny silnějších rojů v roce 2022 příznivě. Quadrantidy mají maximum ve večerních hodinách a Měsíc bude pouhý den po novu, Lyridy budou vrcholit také večer a Měsíc vyjde až v ranních hodinách. U éta Aquarid vychází radiant až k ránu, kdy už bude Měsíc pod obzorem. Případnou sprška tau Herkulid sice Měsíc rušit nebude, ale má nastat až po východu Slunce. V době maxima jižních delta Aquarid Měsíc zapadá hned zvečera, takže nebude vůbec rušit. Bohužel nejznámější a nejpozorovanější roj, Perseidy, bude vrcholit pouhý den po úplňku, takže jeho pozorovací podmínky budou velmi špatné. Naopak dobře vychází alfa Aurigidy. Měsíc zajde už ve večerních hodinách a maximum má nastat kolem třetí hodiny letního času po půlnoci. Ani Orionidy nebude Měsíc rušit, protože se na obloze objeví až v časných ranních hodinách. U Leonid budou podmínky výrazně horší. Měsíc totiž při jejich maximu vyjde kolem půl jedné, bude dva dny po poslední čtvrti a najdeme jej nedaleko radiantu. Geminidy mají předpovězené maximum v odpoledních hodinách a Měsíc je bude rušit s výjimkou krátké doby po setmění prakticky celou noc. Navíc bude dva dny před poslední čtvrtí, jakže jeho jasnost bude značná. Poslední silnější roj roku 2022, Ursidy, má vrcholit hodinu před půlnocí a Měsíc ve fázi necelý den před novem jej rušit nebude, takže se očekávají výborné pozorovací podmínky.

Předpovědi uvádějí, že z území České republiky máme šanci v roce 2022 pozorovat tři spršky. První z nich by mohl způsobit roj tau Herkulid, jehož mateřská kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 se roku 1995 začala rozpadat. V letošním roce Země projde „vlečkou“ této komety a maximální frekvence se očekává 31. května kolem 7. hodiny ranní letního času. Slunce vyjde již zhruba o dvě hodiny dříve, ale protože předpověď je jen orientační, dalo by se zkusit pozorovat v ranních hodinách, dokud to světlající obloha dovolí. Měsíc rušit nebude, ale tím výhody končí. Meteory budou spíše slabé, takže by to chtělo opravdu tmavou oblohu a jedná se o noc z pondělí na úterý, což také není zrovna ideální. Radiant se bude nacházet na rozhraní souhvězdí Pastýře a Honících psů (RA 209°, DEC 28°) a kolem půlnoci letního času bude ve výšce přibližně 60°. Postupně však bude klesat k západnímu obzoru a kolem páté hodiny ranní už bude jen 15° vysoko. Frekvenci autoři předpovědí ani neodhadují, pravděpodobně však nebude velmi vysoká.

Druhá sprška se očekává od roje alfa Aurigid a je předpovězena na 1. září v 02:55 letního času. Předpověď udává frekvenci 10 až 50 meteorů za hodinu a ani tentokrát nebude rušit Měsíc. Radiant bude v době maxima zhruba 30° nad obzorem a později vystoupá ještě výš. Opět se však jedná o pracovní den, konkrétně čtvrteční ráno.

Poslední letošní spršku mají mít Leonidy a je očekávána 19. listopadu v 7 hodin středoevropského času. Frekvence snad přesáhne 50 meteorů za hodinu a měly by být většinou jasné. Bohužel v té době už bude téměř vycházet Slunce a nedaleko radiantu najdeme navíc Měsíc, který vyjde po půl druhé ve fázi tři dny po poslední čtvrti. Snad jedinou příznivou skutečností je, že radiant bude vysoko, zhruba 60° nad obzorem. Také je to jediná sprška, která nevychází na pracovní den, ale na sobotu.

Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2022 dočkat celkem jedenácti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.

Název roje Začátek Maximum Konec Šířka Frekvence P.index Rychlost Měsíc
Quadrantidy 28.12. 3.1. (22 h) 12.1. 0,3 120 2,1 rychlé 1
Lyridy 14.4. 22.4. (21 h) 30.4. 0,7 18 2,1 rychlé 20
éta Aquaridy 19.4. 6.5. 28.5. 5 50 2,4 velmi rychlé 4
tau Herkulidy 19.5. 31.5. (7 h)
15.6. 0,1 var 3,0 velmi pomalé 1
jižní delta Aquaridy 12.7. 30.7. 23.8. 5 25 2,5 střední 2
Perseidy 17.7. 13.8. (3 h) 24.8. 2 100 2,2 velmi rychlé 15
alfa Aurigidy 28.8. 1.9. (3 h) 5.9. 2 10+ 2,5 velmi rychlé 5
Orionidy 2.10. 22.10. 7.11. 3 20 2,5 velmi rychlé 26
Leonidy 6.11. 18.11. (1 h) 30.11. 2 15 2,5 velmi rychlé 23
Geminidy 4.12. 14.12. (14 h) 17.12. 1 150 2,6 střední 19
Ursidy 17.12. 22.12. (23 h) 26.12. 0,5 10 2,8 střední 27
Quadrantidy maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu.
Lyridy běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší frekvenci, než 1/2 maximální, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami.
éta Aquaridy roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009.
tau Herkulidy roj silně ovlivňuje planeta Jupiter, běžná frekvence je méně než jeden meteor za hodinu. Silná aktivita byla zaznamenána roku 2006, ale jen pomocí radaru, vizuálně nikoliv. Letos se očekává sprška.
jižní delta Aquaridy maximum slabých meteorů nastává později než u jasných, někdy až o několik dní.
Perseidy na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi 250-350 meteorů za hodinu.
alfa Aurigidy běžná aktivita v maximu je kolem 10 meteorů za hodinu, ale občas se objeví ostré spršky, při kterých může frekvence přesáhnout 100 meteorů za hodinu. Nastaly v letech 1935, 1986, 1994 a 2007 a další by mohla být letos. Ve skutečnosti spršky produkuje jiný roj, jehož radiant je od „klasických“ alfa Aurigid posunut asi o 9°. Letos by měla nastat sprška.
Orionidy roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040.
Leonidy roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech.
Geminidy od 19. století, kdy byl poprvé zaznamenán, měly jeho frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhl počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měl v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku.
Ursidy u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Frekvenci kolem 30 meteorů v hodině měl také v letech 1988 a 1994.

Vysvětlivky:

Začátek začátek činnosti roje
Maximum den, případně hodina maxima (ve středoevropském nebo středoevropském letním čase – podle toho, který zrovna platí)
Konec konec činnosti roje
Šířka doba ve dnech, po kterou má roj větší frekvenci než 1/2 maximální
Frekvence očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu
P. index populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu
Rychlost rychlost meteorů
Měsíc stáří Měsíce v době maxima roje, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť)
var
údaj je velmi proměnný

Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).