V rámci své odborné činnosti se Luboš Perek věnoval zejména studiu planetárních mlhovin. Významným počinem k rozvoji stelární astronomie se stalo vydání katalogu planetárních mlhovin v roce 1967, a to v rámci 13. valného zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze. Na tvorbě tohoto katalogu se podílel Luboš Perek spolu se svým aspirantem Lubošem Kohoutkem. Do katalogu byly přitom zahrnuty údaje o všech známých planetárních mlhovinách, které byly objeveny do roku 1964.
Jméno Luboše Perka je spjato i se vznikem dvou velkých dalekohledů v ČR. Tím prvním je 60 cm reflektor na brněnské Kraví hoře, který byl zkonstruován podle plánů získaných během Perkova studijního pobytu na observatoři v nizozemském Leidenu u profesora Jana Oorta. Druhým velkým dalekohledem, na jehož stavbě se tento český astronom podílel, byl i dvoumetrový reflektor v Ondřejově. Pro stavbu současného největšího dalekohledu v ČR byla velice nápomocná Perkova zkušenost z Francie, kde na počátku šedesátých let minulého století asistoval při uvádění do provozu velice podobného přístroje. Od roku 2012 navíc nese „ondřejovský dvoumetr“ Perkovo jméno (Perkův dalekohled). Pojmenování největšího dalekohledu ČR po Luboši Perkovi bylo navrženo jeho bývalými studenty, a sice Jiřím Grygarem a Janem Paloušem.
V roce 1975 odešel Luboš Perek spolu se svou ženou Vlastou do New Yorku, kde díky svým předchozím zkušenostem s vedením Astronomického ústavu ČSAV získal místo ředitele Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru (UNOOSA). Své uznání si tento český astronom získal i v rámci OSN, kde ve funkci ředitele UNOOSA (1976-1981) upozornil politické představitele na rostoucí množství kosmické tříště. Kromě tohoto tématu se Luboš Perek v OSN věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru. Návrhy Luboše Perka z let 1998 a 2001, které byly předloženy v OSN, přispěly k rozřešení právního sporu o geostacionární dráhu. Přestože byla geostacionární dráha označena za součást mezinárodního prostoru kosmu již v roce 2001, Perkův zájem o efektivní správu této významné dráhy neustále trvá. Příkladem může být internetová stránka www.geostationary.cz, na které tento český astronom vyzývá OSN a Mezinárodní telekomunikační unii k urychlenému řešení problému tzv. „papírových satelitů“.
Podobné články: seriál Výročí
