V samém počátku roku 2012 nás, stejně jako každý rok, čeká maximum meteorického roje Quadrantid. Ten patří mezi vůbec nejsilnější roje, které můžeme během roku pozorovat a jeho frekvence se očekává kolem 120 meteorů za hodinu. Bohužel pozorovací podmínky nebudou tentokrát příliš dobré. Maximum nastane 4. ledna 2012 v ranních hodinách, konkrétně mezi osmou a devátou hodinou, tedy v době, kdy už je Slunce nad obzorem. Během většiny noci bude pro změnu na obloze rušit Měsíc v souhvězdí Berana, jehož fáze bude poměrně velká – tři dny po první čtvrti. Nejvhodnější podmínky pro pozorování tedy nastanou 4. ledna v brzkých ranních hodinách, od západu Měsíce do svítání. Oblast, odkud budou meteory zdánlivě vylétat, tedy radiant, najdete v severní části Pastýře, nedaleko hranic s Herkulem a Drakem. Ta se v ranních hodinách bude pohybovat přibližně od východu k jihu a nejvýše vystoupá těsně před svítáním. Sledovat však můžete i jinou část oblohy, protože meteory se budou promítat i do dalších souhvězdí. Čím dále od radiantu meteor spatříte, tím bude jeho dráha na obloze delší.
Každopádně pokud bude v noci ze 3. na 4. ledna 2012 jasno a neodradí vás ani zima, pokuste se alespoň na chvíli zadívat na oblohu. Ideální je samozřejmě vyrazit někam mimo město či vesnici, do míst, kde je co nejméně osvětlení. Odměnou vám bude spatření několika částic meziplanetární hmoty, které při průletu atmosférou na okamžik působivě zazáří a zase pohasnou.
Quadrantidy jsou jediným rojem, který není pojmenován po žádném v současnosti existujícím souhvězdí. Již zmíněná severní část Pastýře byla dříve samostatným souhvězdím, které se nazývalo Zední kvadrant. To sice později zaniklo, ale v názvu roje zůstalo zachováno. Quadrantidy jsou poměrně „mladý“ roj, protože první dochovaný záznam o jeho aktivitě pochází až z roku 1825, kdy jej pořídil italský pozorovatel Antonio Brucalasi. I další výpočty naznačují, že tento roj vznikl v nedávné minulosti. Otázkou však zůstává, z jakého mateřského tělesa. Jedním z návrhů byla kometa, pozorovaná v době mezi 31. prosincem 1490 a 12. únorem 1491, která by podle dnešního systému dostala označení C/1490 Y1. Toto těleso již nebylo nikdy později spatřeno, takže se nabízí možnost, že se rozpadlo a jeho pozůstatkem je právě meteorický roj Quadrantidy. V 80. letech se nějakou dobu uvažovalo o tom, že by mateřským tělesem mohla být kometa 96P/Machholz 1, ale pozdější výpočty odhalily, že to není možné. Astronomové se opět vrátili k myšlence, že za roj je „zodpovědná“ kometa C/1490 Y1, a navrhli možnost, že její větší pozůstatek může být ukryt přímo uvnitř roje. Možný kandidát na tuto pozici byl nalezen 6. března 2003 a dostal označení 2003 EH1. Astronomové B. G. Marsden a P. Jenniskens z Minor Planet Center se pokusili ztotožnit dráhu této planetky s kometou C/1490 Y1, ale to se jim příliš nepodařilo. Problém je však v tom, že spolehlivých dat u pozorování komety z přelomu let 1490 a 1491 není mnoho a navíc planetka 2003 EH1 je silně ovlivňována gravitačními vlivy Jupitera, které mohly za uplynulá staletí výrazně měnit její dráhu. Zda je 2003 EH1 opravdu pozůstatkem komety z 15. století a zároveň mateřským tělesem Quadrantid ukáže až čas.
Zdroje:
- Meteory z neexistujícího souhvězdí I
- Meteory z neexistujícího souhvězdí II
- IMO Meteor Shower Calendar 2012
