Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Nová technika hvězdárny nejen pro fotografování Slunce

Nejen zvýšená aktivita Slunce, ale také lepší pozorovací podmínky během Letního astronomického praktika – Expedice 2011 umožnily důkladněji prověřit možnosti nové kamerky Imaging Source DM31 při snímání Slunce. V kombinaci s dalekohledem Lunt LS THa60 mm lze pořídit jak záběry celého disku, tak i detaily aktivních oblastí, filamentů a protuberancí. Pro pořízení celého disku je nutné ohnisko dalekohledu mírně zkrátit reduktorem ohniska, naopak pro detaily je vhodné použít Barlow člen, který ohnisko prodlouží, nebo pozitivní okulárovou projekci, která má na výsledné ohnisko podobný účinek.

Snímek SluncePro fotografování sluneční fotosféry se prozatím osvědčilo používat jiný dalekohled pro celkové snímky a jiný pro detailní záběry. Na celý disk je vhodný menší dalekohled s ohniskem cca 500 až 600 mm. Z techniky hvězdárny se pro tuto úlohu hodí buď ED refraktor Celestron 80/600 mm, nebo ED refraktor WO Megrez 90/558, který je však zatím pouze půjčený a testuje se.

Na fotografování detailů se pak hodí dalekohled s větším průměrem a delším ohniskem. Osvědčil se k tomu ED refraktor Sky Watcher 120/900 s ohniskem prodlouženým pomocí Barlow členu, či okulárovou projekcí na cca 2 000 až 3 000 mm. Vhodným filtrem pro fotografování fotosféry je Herschelův hranol doplněný filtrem Solar Continuum.

Více fotografií Slunce pořízených nejen novou kamerkou DMK, ale i jinou technikou si můžete prohlédnout na internetových stránkách hvězdárny v sekci fotogalerie.

Kamerka má široké využití a kromě fotografování ji lze využít jako elektronický okulár. Obraz, který zachycuje, lze rovnou promítat na veliké obrazovce, či na projektoru. Výhoda elektronického okuláru spočívá v možnosti ukázat obraz z dalekohledu naráz více lidem a také přímo popisovat a ukazovat, co je na sledovaném objektu podstatné a zajímavé. Další výhodou elektronického okuláru je možnost prodloužení expozice například na několik sekund. Kamerka je pak schopna zachytit nejen jasné objekty jako Slunce, Měsíce a planety, ale i slabé objekty, které laik v dalekohledu nespatří vůbec, nebo jen jako nevýrazné mlhavé obláčky. Při delších expozicích je však nutné mít montáž dalekohledu dostatečně ustavenou, aby nebyl obraz rozmazán driftem objektu v zorném poli.

Nevýhodou elektronického okuláru je nicméně fakt, že pozorovatel sleduje pouze monitor, což je s přímým pohledem do okuláru jen těžko srovnatelné. Elektronické okuláry tak asi nikdy nahradí přímé pozorování, ovšem jde o zajímavý doplněk, který může pomoci připravit diváky na to, co v dalekohledu uvidí vlastním okem.

Kamerka byla jako elektronický okulár vyzkoušena během hravého odpoledne ve Stanici mladých techniků letos 16. června a opět bychom ji rádi využili při Dnech vědy a techniky 16. a 17. září. Doufejme, že jak počasí, tak i technika budou spolupracovat.