Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Pozorování nejsilnějšího jarního roje – éta Aquarid

Jarní období bývá poměrně chudé na meteory. Když k tomu připočteme dlouhodobě špatné počasí, je jasné, že v tomto období se meteory příliš nepozorují. Výjimka ale nastává 5.května, kdy vrcholí maximum jednoho z nejsilnějších meteorických rojů – éta Aquarid. Roj se vyznačuje poměrně jasnými meteory, protože tělíska střetávající se se Zemí mají vysokou rychlost. Radiant tohoto roje, pocházející ze slavné Halleyovy komety, bohužel vychází v České republice nad obzor až k ránu (kolem 3. hodiny). Dříve se nedají meteory očekávat. A již ve 4:30 začíná svítat. Proto na pozorování tohoto výrazného meteorického roje nezbývá mnoho času.

Televizní kamera Hvězdárny a planetária Plzeň sledovala oblohu celou noc. Výsledek se dostavil přesně podle předpokladů. Od začátku noci až do 3. hodiny byly zachyceny jen dva slabé meteory. To je běžný počet v tomto období roku, kdy sporadické meteory mají nejnižší činnost. Ve 3:20 se vše změnilo a najednou začaly létat meteory. Meteory velmi rychlé, jasné a dlouhé. Během jedné hodiny bylo zaznamenáno 16 meteorů, z toho 11 velmi jasných (na snímku). Nejjasnější meteor měl -4.2 mag., což už je možné označit za bolid. Všechny meteory vylétaly od východního obzoru, kde radiant éta Aquarid právě vycházel. Bohužel toto překrásné divadlo netrvalo dlouho, ve 4:30 bylo ukončeno svítáním. V Plzni jsme měli poměrně štěstí na počasí. Zatímco od jihovýchodu nastupovala nad naší republiku souvislá oblačnost, nad Plzeň se dostala až ráno. A přestože se během noci oblačnost několikrát vyskytla i nad námi, v nejdůležitější čas jsme naštěstí měli jasno.

Naše stanice je zapojena do mezinárodního projektu sledování meteorů EDMOND (European viDeo MeteOr Network Databáze). Díky sledování z více stanic je možné určit přesnou dráhu meteoru jak v zemské atmosféře, tak i ve Sluneční soustavě. Výpočet drah éta Aquarid ze všech stanic provedl J. Koukal.

 

drahy1.jpg
Dráhy éta Aquarid ze všech stanic
drahy2.jpg
Vypočtené dráhy zachycených těles
ve Sluneční soustav