Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Minislovníček: Bailyho perly

Toto je 2. článek z 38 ze série Minislovníček

Bailyho perlyBailyho perly jsou velice zajímavý a působivý úkaz, se kterým se setkáváme během přechodné fáze mezi částečným a úplným zatměním Slunce. Úkaz, trvající pouze několik málo sekund, tedy nastává těsně před a těsně po úplné fázi zatmění Slunce. Při částečné fázi temný Měsíc více a více zakrývá světlý disk Slunce. Ten je stále tenčí a mění se v úzký slábnoucí srpeček. V určitém okamžiku se srpek Slunce začne rozpadat na řadu samostatných svítících bodů, připomínající náhrdelník perel, kterým říkáme Bailyho perly. Jsou to poslední sluneční paprsky před úplnou fází zatmění, při které Slunce zcela zakryje Měsíc. Bailyho perly zasvítí jen na okamžik a rychle mizí. Stejný úkaz nastane na konci úplné fáze, pouze v opačném pořadí. Napřed se objeví první paprsek a po něm hned další Bailyho perly. Během několika okamžiků se spojí a vznikne úzký srpek Slunce, který rychle mohutní, tak jak temný Měsíc odkrývá sluneční disk. Jak je možné, že vzniknou Bailyho perly? Je to způsobeno nerovnostmi měsíčního povrchu. Pokud by měl Měsíc tvar ideální koule, tento jev by nemohl nastat. Na měsíčním disku se však nachází složitý terén: údolí, kopce, hory a krátery. Jak se disk Měsíce nasouvá přes disk Slunce, vyvýšený terén na Měsíci rozdělí úzký srpeček Slunce na malé, stále se zmenšující části, svítící samostatně – Bailyho perly. Tyto paprsky prosvítají v místech, kde jsou na povrchu Měsíce údolí.

Tento úkaz v roce 1836 pozoroval a později i popsal anglický astronom Francis Baily (1774 – 1844). Ten si všiml i další zajímavosti, které říkáme efekt diamantového prstenu. Ten nastává v okamžiku, kdy svítí pouze jediná Bailyho perla (případně malá skupinka perel) a objeví se horní stříbřitá vrstva sluneční atmosféry – koróna.

 

Navigace v sérii<< Minislovníček: AstronomieMinislovníček: Cefeidy >>