Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Zatmění Slunce 2009 – ČÍNA (3. část) – Památky

Čínská historie sahá až k úsvitu lidských dějin. Každé město je touto historií prodchnuto a lze obdivovat mnoho historických památek. Nevýznamné historické budovy ve městech jsou však bez ostychu nahrazovány moderní zástavbou. Jistě zcela nejslavnější památky, které jsme při cestě po Číně navštívili, jsou Terakotová armáda nedaleko Xianu, Velká čínská zeď a pekingské Zakázané město společně s Letním palácem a chrámem nebes. Vedle nich jsme však viděli řadu dalších pamětihodností, ne tak slavných ale mnohdy velice zajímavých a krásných.

Terakotová armáda

P1020929-v.jpgByla objevena docela nedávno, v roce 1974 při kopání studny a postupně proslula natolik, že je mnohdy označována za osmý div antického světa. Od roku 210 před naším letopočtem zde odpočívá asi 8000 hliněných vojáků, 130 vozových jezdců a více než 560 koní. Vše vyrobeno z kvalitní pálené hlíny v mírně nadživotní velikosti. Celá armáda byla zbudována za účelem ochrany hrobky prvního čínského císaře Qina. Na jejich vybudování roky pracovalo asi 700 000 dělníků, kteří kromě armády budovali i samotnou hrobku císaři. Každý z vojáků byl doveden do skutečné dokonalosti. Jeho tělo bylo vytvořeno ve formě, ovšem hlava byla vždy originální a řada dělníků do některé z hlav zvěčnila vlastní obličej. Figury byly bohatě malované, aby vypadaly co nejrealističtěji a v rukou měly dokonce ostré zbraně. Bohužel nakonec nedosáhla armáda kýženého efektu, tedy zastrašit případného narušitele. Ani ne pět let po císařově smrti vtrhl do hrobky generál Xiang Yu se svojí armádou. Figury armády poničily a zapálily dřevěnou konstrukci, pod kterou armáda stála. Rozbité figury pohřbily sutiny, a tak zůstaly dlouhé dva tisíce let. Postupně místo zanesly usazeniny z nedaleké Žluté řeky a tak jsou nyní vykopávky v hloubce asi 8 metrů pod povrchem. Armáda je odkrytá na několika místech. Nad každým odkryvem je vystavěna obrovská hala, která chrání vykopávky před povětrnostními vlivy. V expozici jsou k vidění jak figury zcela rozbité, tak i figury opravené a v plné kráse.

Velká čínská zeď

P1030233-v.jpgTato zeď táhnoucí se v délce více než 6000 kilometrů od pobřeží Pacifiku až hluboko do pouště Gobi byla budována ve 14. až 17. století, avšak některé její části mají starší základy. Sloužila jako obranný prvek proti nájezdům mongolských kmenů ze severu. Je to nejrozsáhlejší obranný prvek na světě a pokud by bylo možné ji považovat za jedinou stavbu, bezesporu by byla největší na světě. Zeď má tloušťku asi 7 – 8 metrů a výšku okolo 5 metrů. Ve zdi je vybudováno veliké množství strážních věží (celkem se odhaduje, že jich je asi 25 000) a s větším rozestupem jsou u zdi postaveny kasárny, zásobovací stanoviště a velitelství. Kromě samotné obrany umožňovala zeď také rychlé přenášení zpráv. Buď pomocí jednoduchých, kouřových signálů, nebo i obsáhlých depeší, protože jízda na koni po temeni zdi byla docela rychlým způsobem pohybu v krajině. Udržovat tento kolos v celé délce je samozřejmě nemyslitelné, a tak většina zdi v současnosti chátrá. V okolí Pekingu jsou tři turistická centra, v nichž je zeď opravena a přístupná návštěvníkům.

Zakázané město

P1030108-v.jpgV centru historického Pekingu, na severní straně náměstí Nebeského klidu se rozkládá Zakázané město. Samostatný komplex chrámových budov, rozlehlých nádvoří a soukromých komnat císaře, obehnaný vysokou zdí a vodním příkopem. Zakázané město vzniklo v dynastii Ming, když se Peking stal císařským městem celé říše. Obřadní část se skládá ze síně Nejvyšší harmonie, síně Dokonalé harmonie a síně Střežení harmonie. Komnaty císaře pak zahrnují také palác Nebeské čistoty, palác Pozemského klidu a síň Velkého spojení. Základním rysem komplexu jsou červené zdi, které symbolizují štěstí a zlaté střechy, které znamenají barvu císaře. Bohužel většina uměleckých sbírek byla během II. světové války vyrabována Japonci a zbytek byl odvezen na Taiwan.

Letní palác

P1030478-v.jpgNa severovýchodním okraji Pekingu se rozkládá Letní palác. Byl vybudován v polovině 18. století, avšak o sto let později byl zničen a znova vybudován císařovnou Cixi. Celý komplex sloužil k odpočinku císařovny, obzvláště v parném letním období. Skládá se z řady chrámů, paláců a rozlehlých zahrad. Součástí je také veliké jezero s několika ostrovy. Ve stylu některých budov je dobře čitelný vztah císařovny k Tibetu a také k městu Suzhou, které je v Letním paláci připomenuto tzv. Suzhouskou uličkou. Je to malé jezírko obestavěné domky s obchůdky a restauracemi. Má připomínat proslulé plavební kanály v Suzhou, ovšem Evropanovi přijdou na mysl při pohledu na toto místo hlavně Benátky.

Chrám nebes

P1030434-v.jpgSpolečně se Zakázaným městem je to nejnavštěvovanější památka v Pekingu. Palác byl od 15. století každoročně používán císaři k modlitbám za úrodu. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších úkolů císaře, protože právě úroda, či neúroda rozhodovala o tom, zda bude císař vládnout i nadále. V očích čínského lidu byl císař synem nebes a tedy bohem, ovšem samotná nebesa měla vyšší moc, a tak si je musel císař předcházet. I z tohoto důvodu byla astronomie v historii Číny velice důležitá. Umožňovala císaři upevňovat svoje postavení. Samotný komplex se skládá z několika chrámů a velikého množství doprovodných budov, protože obětování nebesům nebyla jednoduchá záležitost. Císař se musel několik týdnů na oběť připravovat v přilehlém paláci, kde neměl k dispozici, ženy, hudbu, ani jiné radovánky, aby očistil svoji mysl a soustředil se na nadcházející obřad. Samotné obětování pak probíhalo ve velkém stylu. Mezi obětinami byly například tuny obilí či stovky býků.

Chrámy

P1020594-v.jpgKromě velikých chrámů jsme navštívili celou řadu menších chrámů, například Chrám Nefritového budhy, chrám městského boha v Šanghaji, chrám Sedmi nesmrtelných, či Mešitu v Xianu. Je zajímavé, že ačkoli mešita je muslimský chrám, tato se velice podobala klasickým čínským chrámům. Je to zřejmě způsobeno tím, že menšina muslimů, která ji ve středověku zbudovala, již byla značně ovlivněna čínskou kulturou.

Zahrady

P1020542-v.jpgNeodmyslitelnou součástí čínských památek jsou zahrady. U chrámových komplexů jsou například zahrady mnohdy využívány jako parky a místa ke klidnému i aktivnímu odpočinku. Čínské zahrady jsou obvykle důmyslně budované, se spoustou různých zákoutí, altánků či pavilonů. Většinou jsou tvořeny kameny, stromy a jezírky. V parném období je posezení v zahradě velice příjemné a až překvapivě osvěžující. Mezi nejznámější zahrady, které jsme navštívili, patří v Suzhou zahrada Mistra sítí a zahrada Pokorného úředníka. V Xianu pak například komplex zahrad okolo pagody Malé divoké husy.

Seznam článků o zatmění


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.