Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Určování MHV podle obrazců

Obrazec č. 5 v OrluPři většině astronomických pozorování je zapotřebí mít zaznamenané pozorovací podmínky. Jedním z kritérií, jak dobré nebo naopak špatné podmínky pro pozorování jsou, je mezná hvězdná velikost (zkratka MHV), někdy též označovaná jako limitní magnituda. Ta označuje, jaký nejslabší objekt je pozorovatel ještě schopen spatřit. Způsobů na určování MHV je několik, ale při pozorování meteorů se používají hlavně dvě metody. Starší z nich, nazvaná „přímá“ je založena na tom, že pozorovatel na obloze zná dostatečné množství slabých hvězd, odstupňovaných po desetině magnitudy. Začne u nějaké jasnější a pokud jí nalezne, pokračuje v hledání slabších, dokud nenarazí na hvězdu, kterou se mu již nepodaří spatřit. Poslední hvězda, kterou se mu ještě podaří zaznamenat, je pak jeho MHV. Druhou, novější, metodou jsou takzvané „obrazce“. Ta spočívá v tom, že na obloze je několik desítek oblastí, většinou trojúhelníků, které je zapotřebí najít a spočítat všechny hvězdy, které obsahují. Započítávají se i hvězdy, tvořící samotný obrazec a případné hvězdy v ramenou. Na převod pak stačí najít v tabulce, jakému počtu hvězd odpovídá patřičná MHV.

Právě této metodě jsme se rozhodli věnovat během podzimního pozorovacího víkendu. Zajímalo nás, jak se bude lišit MHV, když se použije několik obrazců najednou. Je však nutné předem říct, že tato zkouška probíhala za problematických podmínek a proto je nutné jí brát spíše jen o takový „prvotní nástřel“, než o plnohodnotné pozorování. Na Hvězdárně v Rokycanech jsou totiž určité části oblohy rušeny více než ostatní a to buď přímo městem, nedalekou nemocnicí nebo dálnicí s odpočívadlem. Navíc u obzoru byl opar a snad i trochu mlhy. Jednotlivé obrazce se nacházely v různých výškách nad obzorem a také v různě rušených částech oblohy. Některé se daly najít velmi dobře (například 7 a 14), u jiných to bylo dosti problematické (hlavně 2 a 20). Základní údaje o obrazcích spolu s počty hvězd, napočítanými jednotlivými pozorovateli, najdete v následující tabulce:

Číslo
obrazce
Souhvězdí Obtížnost
nalezení
Miloslav
Machoň
Michal
Bareš
Michal
Rottenborn
Václav
Kalaš
Ondřej
Trnka
1 Drak střední 9 10 10 11
2 Perseus vysoká 7 6 5 6
3 Velký vůz střední 6 6 6 5 6
5 Orel střední 6 6 7 6 6
6 Pegas lehká 7 8 7 6
7 Cepheus lehká 7 11 10 9
13 Lyra, Herkules střední 6 10 9 8
14 Labuť lehká 10 11 10 10
15 Herkules, Drak střední 6 6 5 5
18 Andromeda střední 10 10 10 9
19 Drak, Malý vůz lehká 5 5 5 5
20 Žirafa vysoká 5 5 5

Ve druhé tabulce jsou přibližné údaje o pozorovacích podmínkách spolu s vypočítanými hodnotami MHV.
Poslední tři sloupce udávají největší, nejnižší a průměrnou MHV pro každý obrazec, poslední tři řádky stejné údaje pro jednotlivé pozorovatele.
Pokud jsou v některé buňce uvedeny dvě hodnoty, byl z nich nejprve vypočítán průměr a další výpočty byly již realizovány s ním.

Číslo
obrazce
Výška
nad obzorem
Rušivé
vlivy
Miloslav
Machoň
Michal
Bareš
Michal
Rottenborn
Václav
Kalaš
Ondřej
Trnka
Min Max Průměr
1 vysoká 5,2 5,3 5,3 6,0 5,2 6,0 5,5
2 střední 5,1 5,0 3,9 / 5,0 5,0 4,5 5,1 4,9
3 nízká obzor, dálnice 4,6 4,6 4,6 4,5 4,6 4,5 4,6 4,6
5 střední město 5,2 5,2 5,4 5,2 5,2 5,2 5,4 5,2
6 střední nemocnice 5,7 5,9 5,7 5,4 5,4 5,9 5,7
7 vysoká 4,9 5,4 / 5,5 5,4 5,2 / 5,4 4,9 5,5 5,3
13 střední 5,0 5,7 / 5,9 5,7 / 5,9 5,7 5,0 5,8 5,6
14 vysoká 5,2 / 5,5 5,5 5,2 / 5,5 5,2 / 5,5 5,4 5,5 5,4
15 střední 5,5 5,5 5,1 5,1 5,1 5,5 5,3
18 střední nemocnice 5,5 5,5 5,5 5,2 5,2 5,5 5,4
19 střední 5,4 5,4 5,4 5,4 5,4 5,4 5,4
20 střední 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
Minimum 4,6 4,6 4,5 4,5 4,6
Maximum 5,7 5,9 5,8 6,0 5,2
Průměr 5,2 5,3 5,3 5,3 4,9

V některých případech došlo k tomu, že pro zapsaný počet hvězd nebyla v tabulkách nalezena odpovídající hodnota MHV. Teoreticky by taková situace neměla vůbec nastat, pozorovatel by měl správně napočítat buď méně nebo více hvězd. Přesto se to poměrně často stává a v tabulce jsou u takových případů uvedeny dvě hodnoty MHV – pro nejbližší nižší a vyšší počet hvězd. Většinou je rozdíl mezi těmito hodnotami malý, ale někdy se může jednat o dost velký skok. Takový případ nastal u obrazce č. 2, kdy Michal Rottenborn napočítal pět hvězd a tento počet v převodních tabulkách není. Nejbližší uvedené počty hvězd jsou čtyři a šest. Nižší počet odpovídá MHV 3,9 mag., vyšší pak 5,0 mag. Rozdíl mezi nimi je více než jedna magnituda, což je velmi mnoho. Je zde vidět, že někdy malá chyba při počítání může způsobit, že MHV vyjde velmi nepřesně. Další skok je možné vidět u obrazce č. 1, kde stačilo napočítat o jednu hvězdu víc a ve výsledku se jednalo o rozdíl 0,7 mag.! Tyto situace nastávají většinou při velmi špatných podmínkách, kdy nejsou v pozorované oblasti vidět žádné slabší hvězdy, nebo se může jednat o nevhodný obrazec, kde jsou velké rozdíly v jasnostech počítaných hvězd.

Z výsledků pozorování vyplývá, že by bylo velmi vhodné určovat MHV nikoliv pouze z jednoho obrazce, ale z více, případně ještě kombinovat s přímou metodou. Jako výsledek by se pak zapsala nejvyšší (nejlepší) hodnota. Pokud se však stane, že jedna z hodnot je výrazně vyšší (případně nižší) než ostatní, je lepší ji zanedbat. Rozhodně by bylo zajímavé zkusit si určování MHV za nějakých lepších podmínek a také v co největší skupině pozorovatelů, aby se dalo srovnávat, jaké budou mezi nimi rozdíly.

Užitečné odkazy: