Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

5+4 v jednom aneb pěkně v jedné řadě

V běžných triedrech, ale i mohutných binarech typu Somet, se vám sestava objektů vzdáleného vesmíru, o níž bude řeč, vejde kompletně do jediného zorného pole. Pokud si ale budete chtít jednotlivé hvězdokupy prohlédnout lépe, bude nutné použít již větší dalekohledy. Zvu vás k prozkoumání tohoto unikátního seskupení.

Pro mnohé je velkou zábavou postupně vyhledávat objekty hlubokého vesmíru prakticky kdekoli na obloze. Představuje to většinou mravenčí práci projít si vybranou část nebe od nějaké jasnější hvězdy až k hledanému objektu. Taková cesta chudým souhvězdím Žirafy či naopak hvězdami přesyceným souhvězdím Střelce je často velice únavná a nezřídka se na ní i zkušenější pozorovatel ztratí. Ale což takhle zkusit to obráceně cestou nejmenšího odporu. V souhvězdí Cassiopei k tomu máme mimořádnou příležitost.

Představíme si téměř rovnou linii pěti unikátně seřazených otevřených hvězdokup promítajících se do souhvězdí Cassiopeii. A jak už bylo řečeno v záhlaví, nebude ani nutné pohnout dalekohledem. Samozřejmě, že uvedené konstatování je trochu nadnesené, ale kompletní sedmička se nachází v jedné linii a její krajní objekty jsou skutečně vzdálené pouhých 1,5°, což není pro velký triedr či menší dalekohled nepřekonatelně velké zorné pole.

Zmíněnou pětici tvoří kompaktní řada hvězdokup začínající 2° severozápadně od hvězdy β Cassiopeiae (Caph). Zahrnuje dvě kupy z katalogů NGC (7790 a 7788) a po jedné z katalogů Berkeley (Be58), Harvard (H21) a King (K12). Navíc v její bezprostřední blízkosti můžete odhalit i další čtyři poměrně snadno dostupně deep sky objekty (Frolov 1, King 21, Teutsch 23 a Stock 17). Rozložení vyjmenovaných kup je patrné z obrázku a při vlastním hledání mohou pomoci i přesné souřadnice uvedené v připojené přehledové tabulce:

katalog R.A. (J2000.0)   Dec.  mag.   dia. # stars
Berkeley 58 00h 00.2m +60° 56.5′    9.7    5.0′    39
NGC 7790 23h 58.4m +61° 12.5′    8.5    5.0′  134
NGC 7788 23h 56.7m +61° 24.0′    9.4    4.0′    20
Frolov 1 23h 57.5m +61° 37.4′    9.2 ~5.0′    26
Harvard 21 23h 54.3m +61° 43.7′    9.0    3.0′      6
King 12 23h 53.0m +61° 57.0′    9.0    3.0′    15
King 21 23h 49.9m +62° 42.0′    9.6    4.0′    20
Teutsch 23 23h 47.9m +62° 59.8′ ~9.0    1.8′ ~10
Stock 17 23h 43.8m +62° 09.6′ ~9.5    1.0′ ~15

Pojďme si tedy naši skupinu pět plus čtyř představit detailněji:

NGC 7790 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Cassiopeii, kterou jako první popsal britsko-německý astronom William Herschel 16. prosince 1788. Její zdánlivá hvězdná velikost je 8,5 mag. Je to sice malá, ale bohatá hvězdokupa protáhlá od východu k západu, jiskřící hvězdami o jasnosti až 11. mag. Nejjasnějším členem skupiny je slabě červená hvězda na západním okraji kupy. Útvar celkově čítá kolem 130 stálic. Na rozdíl od západní poloviny hvězdokupy, kde najdeme přeci jen jasnější stálice, na východě je početnější skupina hvězd, ale jejich jasnosti jsou zde znatelně nižší. Přesto ale napomáhají vytvářet zakřivený vzhled celého uskupení. Dalekohled s menším přiblížením nám ukáže protáhlý shluk hvězd s mlhavým pozadím. Pro rozložení kupy na jednotlivé hvězdy je nutno použít podstatně větší zvětšení.

Pouhých čtvrt stupně daleko severozápadně od předchozí kupy nalezneme druhou položku našeho seznamu. NGC 7788 je další otevřená hvězdokupa v souhvězdí Cassiopeii. Objevil ji anglický astronom John Herschel 5. října 1829. Její zdánlivá hvězdná velikost je 9,4 mag. Navzdory menší velikosti i menšímu počtu hvězd (20) se jedná o drahokam, který by určitě neměl chybět ve vaší sbírce. Stálice jsou těsně sevřeny kolem středu kupy, v němž září hvězda s jasností 9,2 mag. Pohled na tuto hvězdokupu si napřed vyzkoušejte při malém zvětšení a teprve následně si prohlédněte větším dalekohledem detaily, které odhalí jemnou strukturu jejího jádra.

Na jihovýchodním okraji pětičlenné linky nás čeká objekt označený jako Berkeley 58. Jedná se o středně bohatou hvězdokupu tvořenou převážně hvězdami 13. mag a slabšími. Při průměru kolem 5´ a počtu necelých 40 hvězd má kupa zajímavý mlžný vzhled. Její tvar je protáhlý ve směru ze severovýchodu na jihozápad. Tvar kupy je v literatuře přirovnáván ke kytici květin. Chce to ale velkou představivost, jako ostatně v mnoha podobných astronomických případech.

Kupa King 12 je kompaktním shlukem hvězd na severozápadním kraji řady hvězdokup. Středu objektu dominuje těsná dvojhvězda se vzdáleností složek pouhé 3″. Druhá dvojhvězda v tomto útvaru leží severním směrem a je dalším členem jinak poměrně nepočetné skupinky (6). Astronomové zjistili, že stáří objektu King 12 a výše zmiňovaných kup NGC 7788 a 7790 je přibližně stejné, což naznačuje, že se jedná o útvary, které vznikly přibližně ve stejnou dobu ve stejném obřím prachoplynném mračnu.

Harvard 21 je bezesporu nejchudším objektem tvořícím základní pětku. Jedná se o velice řídkou kupu tvořenou ve svém základu pouhou pěticí hvězd 12. mag, uspořádaných do dvou krátkých oblouků, doplněných drobnými, výrazně slabšími členy kupy.

Již mimo výše popsanou linii leží ale další zajímavé objekty. Pouhého půl stupně nad kupou King 12 je King 21. Pro objekt King 21 jsou typické dvě relativně jasné hvězdy (10,8 a 11,7 mag), které na první pohled vyčnívají uprostřed oparu tvořeného dalšími členy kupy, kterých je celkově kolem dvaceti. Zajímavé halo, nacházející se kolem jasné dvojice ve směru sever – jih, vám rozloží až teleskop při zvětšení nad 150x. Při ještě mohutnějším přiblížení je možné zjistit, že hvězda s jasností 11,7 mag je ve skutečnosti dvojhvězdným systémem s odstupem složek přibližně 4″.

Jen malý kousek nad K 21 je další nenápadná hvězdokupa tvořená přibližně 10 členy. Její označení je Teutsch 23. Nejjasnější hvězdy se svým jasem blíží 12. mag. Pouhých 1,6´ jižně od kupy září jasná hvězda (8,4 mag), která k ní ale nepatří. Objekt Teutsch 23 je mladý i s ohledem na svůj astronomický původ. Do seznamu pravděpodobných nových otevřených hvězdokup se dostal až na začátku 21. století.

Jen nepatrně východně od středu základní linie je k nalezení předposlední objekt, na který se dnes soustředíme. Jeho označení je Frolov 1.  Jedná se o volně vázanou skupinu hvězd (cca 26), položenou v severojižním směru. Opět při dostatečné fantazii lze seskupení nejjasnějších zástupců přirovnat ke zmenšenému zrcadlovému obrazu souhvězdí Štíra. Na druhou stranu lze konstatovat, že i když se jedná o seskupení na hvězdy chudé, lze jej snadno odlišit od náhodných hvězd v pozadí.

Nakonec nám zbyla jedna z 24 otevřených hvězdokup seznamu sestaveného Jürgenem Stockem na počátku 50. let minulého století Stock 17. Nenápadná kupa se nachází 35´ západně od jasné hvězdy Cas 6 (5,6 mag). Nejprve si všimneme jejího nejjasnějšího člena, ústřední hvězdy o jasnosti 8,5 mag, která je obklopena pouze podezřelou nejasnou září. Že se jedná o husté nakupení slabých hvězd, nám dovolí rozpoznat až minimálně 200násobné přiblížení.

Nejvhodnější období pro sledování souhvězdí Cassiopeie v příjemných večerních hodinách nastává každoročně na přelomu mezi létem a podzimem, kdy typické dvojité W, na konci astronomického soumraku, pomalu stoupá nad severovýchodní obzor. K prohlídce nabízených kup bude jistě vhodné počkat si na ideální počasí, kdy navíc nebude na obloze svým jasem rušit Měsíc. Ani tak to nebude jednoduché. Jedná se o slabé objekty uprostřed Mléčné dráhy. Ale pokud si vyberete tmavé pozorovací stanoviště, nebude už nic bránit vašemu (snad) úspěšnému snažení.