Již od dávných dob zvedali lidé své zraky k obloze. Někdy jen proto, aby zjistili jaké je počasí, jindy proto, že je něco na obloze zaujalo. Někdy se jednalo o neobvyklý jev jako je průlet jasného meteoru, zatmění Měsíce a Slunce, či spatření výrazné komety. Jindy se prostě lidé pozastavili nad tajemnou krásou noční neosvětlené oblohy. Úkazy, které lidé na obloze spatřili a dodnes spatřit mohou jsou někdy rázu astronomického, jindy spadají spíš do oblasti meteorologie. Jak si tehdejší obyvatelé naší planety úkazy na obloze vysvětlovali však pro nás zůstává tak trochu utajeno. Něco možná víme, něco tušíme, ale úplnou pravdu asi nikdy nezjistíme.
Jak tomu bylo s astronomií u obyvatel plzeňské kotliny? Podobně jako v jiných místech na naší zeměkouli, i v královském městě Plzni se našla část obyvatel, která se v jistém období nejrůznějším způsobem zajímala o astronomii. Dnes je těžké přesně určit, o jaké údobí se vždy jednalo, ale přesto můžeme určit několik většinou přelomových údobí. To když ve starých kronikách najdeme zápis o nějaké významné události s astronomickým děním související. Bohužel těchto zpráv je málo a tak ani nevíme, jak lidé na Plzeňsku přijímali například ve středověku názory na Koperníkovo heliocentrickou soustavu, na pozorování dánského astronoma Tychona Brahe, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. v nedaleké Praze, ani na objevy Jana Keplera. Přitom je jisté, že se názory těchto učenců do Plzně dostaly. Plzeň již v té době byla královským městem a vedla přes ni významná obchodní cesta na západ do Norimberka.
Období středověku nezanechalo na Plzeňsku stopy a ani z doby pozdější, kdy už došlo ke značnému technickému rozvoji nemáme o astronomickém dění v plzeňské oblasti žádné zprávy. Zřejmě první ale za to výrazná zmínka přichází až v roce 1837. Doktor filozofie a profesor na filozofickém ústavu v Plzni František Smetana píše v Plzni vůbec první českou publikaci o astronomii. Jedná se o strýce později slavného hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Kniha Františka Smetany nese název: “ Základové hvězdosloví čili astronomie “ s tiskem a papírem od Reinera a Šmida v Plzni. Vydání knižní publikace svědčí o určitém zájmu veřejnosti o jevy na obloze. F. J. Smetana je pohřben v Plzni na Mikulášském hřbitově. Jeho pomník ale najdeme v Plzni ve Smetanových sadech před Státní vědeckou knihovnou.
Další část historie bude uveřejněna později.