Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Historie hvězdárny Plzeň

Počátek historie velkého zájmu lidí v Plzni o astronomii zřejmě připadá rok 1837, kdy bratranec Bedřicha Smetany, Josef František Smetana, doktor filozofie, profesor na filozofickém ústavu v Plzni, napsal vůbec první českou publikaci o astronomii „Základové hvězdosloví, čili astronomie“. Josef František Smetana je pohřben na Mikulášském hřbitově, kde byl nedávno obnoven jeho náhrobek, jeho socha stojí ve Smetanových sadech naproti budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Další připomínkou jeho doby jsou sluneční hodiny na rohovém domě Pražské a Perlové ulice.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vzbudila další vlnu zájmu o astronomii zajímavá populárně vědecká činnost francouzského astronoma N. C. Flammariona, především zvěsti o pozorování zajímavých útvarů na planetě Mars a na počátku dvacátého století pozorování Halleyovy komety. Také v Plzni se konaly již před první světovou válkou populárně vědecké přednášky s astronomickou tematikou. Občas to bylo i v průběhu této války, hlavně však po ní, kdy se zájem o astronomii začal ještě rozšiřovat. Zřejmě to byl podnět k založení německé astronomické společnosti. Zprávy o jejím vzniku, činnosti, ani zániku nejsou dochovány.
Ve třicátých letech pracoval v Plzni při tehdejší Lidové univerzitě Husově (LUH) astronomický odbor. LUH zakoupila pro tento odbor od jistého člena německého astronomického spolku čtyřpalcový refraktor značky Merz s paralaktickou ručně ovládanou montáží. Členové astronomického odboru do začátku druhé světové války pořádali pro veřejnost astronomická pozorování na bývalém hřišti DTJ za výstavištěm. Zajímavostí je, že nábytek, který využíval astronomický výbor university, pocházel z londýnské kanceláře T. G. Masaryka. Za první světové války totiž pracoval v kanceláři, tehdy budoucího prezidenta, Jan Sýkora. Ten se později stal předsedou astronomického odboru LUH a mimo jiné zajistil přestěhování nábytku z tamní prezidentovy kanceláře.  Jan Sýkora byl po příchodu Němců v roce 1939 zatčen a později popraven.
V polovině třicátých let byla v Plzni na Slovanech, tehdy v podstatě na okraji města, vystavěna nová škola. Hranatá moderní budova, dnes utopená uprostřed velké městské části, byla zakončena netradičně školní hvězdárnou.
Astronomický odbor zde mohl instalovat svůj dalekohled, ale veřejnost na hvězdárnu přístup neměla. Později, když se ze školy za druhé světové války stal německý lazaret, musel být dalekohled dokonce demontován. Astronomická činnost v roce 1939 ustala, protože se za války nesměla konat jakákoliv spolková činnost. Po roce 1943 bylo povoleno pořádání astronomických kurzů a výstav. Tehdy přírodovědná sekce plzeňského muzea pořádala výstavu a k té přizvala také členy astronomického odboru LUH. Astronomická část výstavy velmi pozitivně zapůsobila na veřejnost a vznikl požadavek obnovení činnosti odboru. Vzhledem k tomu, že se za války nesměla konat jakákoliv schůzovní činnost, pořádaly se pouze kurzy astronomie (které byly povoleny), a to ve škole v dnešních Sadech 5. května. S nimi se současně uskutečňovaly i potřebné organizační schůze.
Po válce budova školy na Slovanech byla již nemocnicí, přesto se podařilo na podzim roku 1946 získat hvězdárnu zpět a rozvinout činnost, která neměla v tehdejší republice obdoby. Astronomický odbor měl tehdy až 350 členů. Kromě dalekohledu nebylo k dispozici na hvězdárně téměř nic jiného. Nadšení členů však bylo veliké, a tak se shánělo, opravovalo a modernizovalo, až byla zařízena pracovna. Bylo to velmi dobré znamení pro rozvoj další činnosti. Na prvním místě byly pozorovatelské aktivity. Ty přitahovaly především mládež. Byly též pořádány přednášky odborného charakteru nejen pro členy, ale také pro veřejnost.
Pozorovací činnost byla orientována na Slunce, vliv sluneční aktivity na výskyt polárních září, dále na meteory a proměnné hvězdy, zvláště na novu v souhvězdí Herkula. Velká astronomická výstava s přednáškami trvající po celý měsíc duben 1949 v bývalém kině Univerzita přilákala mnoho zájemců do astronomického oboru. Zájem o astronomii byl tak veliký, že sál Univerzity s kapacitou 460 míst býval vyprodán.
Pochopitelně, že výstavba nové, vyhovující budovy hvězdárny, nebyla opomíjena. Vždyť na hvězdárnu na Slovanech byl přístup omezen i členům, veřejnosti byl vstup zcela zakázán. Marné byly snahy o prosazení nové, vyhovující hvězdárny. Nadřízené orgány byly neúprosné.
Rozvoj radioastronomie po druhé světové válce přivedl na myšlenku uspořádat v srpnu 1947 expedici na pozorování meteorů za účelem zjistit, zda i u nich lze zaznamenat radiové záření. Je známo, že kolem 11. a 12. srpna se Země střetá s meteorickým rojem nazvaným Perseidy, který je bohatý na meteory. Expedice měla svůj stanový tábor nedaleko Chynína u Nových Mitrovic proto, aby bylo umožněno spojení s plzeňskou hvězdárnou na Slovanech. Skutečně se podařilo zaregistrovat několik meteorů a k nim zvukové stopy signálů v radiopřijímači na vlnové délce 1,3 metru. To byl impuls pro snahu zřídit lepší stanici, která by nebyla tolik zarušena radiovým provozem.

Tak se podařilo objevit Mutěnín u Poběžovic a v něm vilku, v níž se mohly podobné pokusy provádět. Tamní MNV nabídl celý objekt, což bylo vítáno, protože v Plzni byla hvězdárna malá a program činnosti rozsáhlý. Z vilky v Mutěníně se brzy stalo pracoviště jak astronomické, tak i meteorologické. Kromě toho pod patronací profesora, později akademika Aloise Zátopka z pražské Karlovy univerzity, se začala budovat seismická stanice.
Mutěnín totiž leží na geologicky zajímavém útvaru táhnoucím se od Alp až k oblasti Chebu. V Chebu již pracovala seismická stanice a stanice v Mutěníně měla umožnit přesné určení případného epicentra zemětřesení, přicházejících k nám většinou z alpského masivu. Mutěnínská stanice měla být vybavena novými seismografy, které měly být vyrobeny v dílnách hvězdárny. Pracoviště hvězdárny v Mutěníně bylo proto zařizováno tak, aby po výstavbě hvězdárny v Plzni, mohlo být vše přemístěno do nového působiště. Součástí měly být i vývojové dílny pro výrobu astronomických přístrojů. Měly se zde rovněž vyrábět dalekohledy pro ostatní hvězdárny a astronomické kroužky.
Tamější dílny (mechanická a truhlářská) byly postupně vybavovány novými obráběcími stroji. Pracovníky dílen byly zhotovovány další přístroje a začala výroba prototypů astronomických dalekohledů. Vývojové dílny měly být přiřazeny právě vznikajícímu Výzkumnému ústavu zvukové a obrazové techniky. Rozvoj astronomické činnosti v tomto období na Plzeňsku byl mimořádně velký, uznávaný po celé republice.
Astronomický odbor vydělával finanční prostředky vlastními silami nejen na činnost, ale i na mzdy pracovníků. Zdroje příjmů byly z bohaté přednáškové činnosti, z výroby astronomických diapozitivů a obrazů, z výroby astronomických přístrojů a jejich doplňků. V dílně se později pracovalo i pro astronomický ústav ČSAV na rekonstrukci pohonu astronomických kopulí.
Přístroje byly pochopitelně vyráběny i pro vlastní potřebu. Po meteorářské expedici v roce 1947 pokračovalo pozorování meteorů v Plzni. Pořádání dalších expedic mimo rámec města bylo přerušeno až do roku 1956. V letech 1956 až 1959 byla Hvězdárna v Plzni pověřena organizací expedic v celostátním měřítku, které se uskutečnily v Beskydech na Hlaváčkách. Od roku 1960 tradice meteorářských expedic pokračovala jejich pořádáním v oblastním měřítku na stanovištích ve Šťáhlavech nedaleko zámku Kozel (do roku 1991). Další expedice se uskutečnily na Skalkách u obce Losiná (čtyři akce mezi roky 1992 a 1995), jedna v lokalitě Bambousek (1996) a následující dvě (1997 a 1998) na hvězdárně v Rokycanech. Od roku 2000 se expedice konají u obce Bažantnice na sever od Plzně.
V Plzni byla sváděna dlouhá a neúnavná jednání o výstavbu hvězdárny na kótě Háje u Koterova. Byl zpracován návrh výstavby a provozu. Konečně v prvé polovině roku 1957 byl vyhlášen kolem kóty Háje ochranný okruh v rozsahu 1 kilometr, získáno povolení a finanční prostředky na stavbu v akci Z. Stavba byla zahájena v červenci téhož roku. Nejprve byl vybudován vodovod v délce 120 metrů a převýšení více než 60 metrů. Byla zřízena trafostanice a zahájena stavba prvého objektu, mechanické dílny včetně projekční kanceláře a centrální kotelny. Stavbě předcházelo zajištění železničního poštovního vagónu belgické výroby. Vagón sloužil jako prozatímní pracoviště a zázemí pro stavebníky.
Sama stavba postupovala velmi rychle, postup byl obdivován i samotnými pracovníky KNV. Jen město Plzeň nemělo zájem a peníze na hvězdárnu v akci „Z“ byly jeho vedením odmítnuty. KNV udělal výjimku a stavbu financoval sám. Na stavbě pracovalo více než 180 pracovníků brigádnicky (většina jich zcela zdarma). Nakonec však byla stavba na kótě Háje pozastavena, protože opět mělo dojít ke znovuotevření lomu v blízkosti stavby, který byl před válkou uzavřen jako nerentabilní.
Bylo totiž zapotřebí kamene na opravy a stavby komunikací. A tak došlo i na Háje, i když kamene zde bylo opravdu poskrovnu. Nakonec byla stavba definitivně zastavena dne 3. 10. 1958 a současně došlo i k likvidaci pracoviště v Mutěníně.
V roce 1957 bylo městu Plzni za úspěchy v astronomickém bádání přiděleno malé planetárium ZKP 1 od německé firmy Zeiss – Jena. Nastaly však problémy s jeho umístěním, které byly vyřešeny využitím bývalé kaple ve škole nad Hamburkem. Bylo ovšem zapotřebí do kaple vestavět nejen kopuli astrosálu o průměru 6 m a s kapacitou 30 míst, ale i přednáškový sál, výstavní a odkládací prostory, kanceláře apod. Planetárium bylo uvedeno do provozu 11. června 1958 provizorně na dva roky, nakonec ale zůstalo v budově až do roku 1997. Slavnostního otevření planetária se zúčastnili oficiální hosté i z ministerstva. Ale zahájení činnosti pro veřejnost bylo spíše symbolické. I když propagace byla velká, na první akci se dostavil jen fotoreportér.
I přes velmi těžké počáteční problémy s návštěvností planetária se postupem času podařilo získat k návštěvám převážně školy. Ty si zvykly na doplňkovou výuku a  návštěvy planetária se pro ně staly nezbytné při výuce astronomie a příbuzných oborů. V průběhu doby 25 let (1958 – 1983) navštívilo planetárium asi milion osob. Za zmínku stojí také, že při otevření planetária v roce 1958 byl instalován projektor umělé družice Země, vyrobený v tehdejší dílně plzeňské hvězdárny v Mutěníně. Umožňoval věrnou demonstraci pohybu tehdejších prvních umělých družic. Byl to vůbec první projektor umělé družice na světě. V každém programu se podle denně vydávaných předpovědí předváděl let Sputniků po obloze.
V roce 1983 došlo v budově školy nad Hamburkem k havárii. V srpnu vypadly z chatrného stropu kaple dvě stropní tvárnice, prorazily kopuli planetária a dopadly na sedadla. Stalo se to v noci a štěstím bylo, že planetárium bylo v tu dobu bez návštěvníků. Po této havárii trvalo dva roky než planetárium mohlo opět sloužit svému účelu. V té době byla prováděna doplňková výuka pro školy v různých objektech v Plzni, například v Kulturním středisku v Šeříkově ulici na Slovanech a v Zábělské ulici i v sále kulturního střediska v obchodním domu Centrum v Doubravce.
Havárie si vyžádala rekonstrukci, při které byla instalována kopule o průměru osm metrů. Ta byla vybavena novým přístrojem ZKP 2, opět od firmy Zeiss – Jena. Jak prvý, tak i druhý projekční přístroj doplňovaly některé speciální projektory.
Planetárium se stalo astronomicky významným objektem nejen pro Plzeň, ale i pro spádovou oblast celých západních Čech včetně okolních přilehlých krajů. Bylo proto velmi přitažlivé pro většinu plzeňských i mimoplzeňských škol. Kapacita původního astrosálu planetária se po rekonstrukci zvýšila z původních 30 míst na 70 míst. Po celý školní rok byly denně konány akce, v některých měsících bylo planetárium plně obsazeno po celý den. Ohlášení, že planetárium bude končit 16. března 1997, znamenalo pro mnohé značné překvapení. Důvod – zchátralá budova bývalé školy nad Hamburkem měla být zrekonstruována pro účely Městského soudu a stavební práce měly být započaty již v dubnu 1997. Planetárium proto muselo být vystěhováno do 31. března téhož roku.
Hvězdárna a planetárium měla v minulosti několik zřizovatelů a několikrát změnila název. Do konce osmdesátých let spadala pod Městské kulturní středisko a název organizace byl Lidová hvězdárna a planetárium Valentiny V. Těreškovové. Od roku 1992 se organizace stala samostatnou městskou příspěvkovou organizací a nesla název Hvězdárna a planetárium Plzeň.
Od 1.7.2016 je součástí krajské příspěvkové organizace Hvězdárna v Rokycanech a Plzni a sídlí v ulici U Dráhy 11, kde měla původně skladové a dílenské prostory. OD roku 2016 provozuje mobilní planetáriu a od roku 2019 má k dispozici „Okno do vesmíru“ – pozorovatelnu formou půdní vestavby.

Kde všude hvězdárna sídlila: 

  • pracovna v porodnici na Slovanech
  • Kollárova ulice (uvolněné prostory po SPŠS)
  • škola nad Hamburkem
  • pracoviště Mutěnín se stěhovalo na plzeňské výstaviště na Bručnou, do Planské a Malické ulice na Roudné, do Nádražní ulice, do ulice Pod vrchem na Letné a do ulice U Dráhy ve Skvrňanech
  • Pracoviště z Prokopovy ulice (fotokomora a sklad) do Skvrňanské ulice a později do ulice U Dráhy.
  • Ředitelé hvězdárny:
  • do roku 1961 Ing. Bohumil Maleček, CSc.
  • do roku 1967 Ing. Václav Pour
  • do roku 1970 Ing. Václav Švancar
  • do roku 1990 p. Karel Roth ( ve funkci vedoucího)
  • do roku 2001 opět Ing. Bohumil Maleček, CSc.
  • do poloviny roku 2016 p. Lumír Honzík 
Tento článek je výňatkem ze Závěrečné práce „Hvězdárna a planetárium Plzeň: historie doplněná sadou fotografií“ autorky Ing. Ireny Bernatové. Kompletní práci si můžete stáhnout zde.

 

 

 

Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Galerie

Nejbližší události

Zář
24
Čt
20:00 Pozorování oblohy Rokycany
Pozorování oblohy Rokycany
Zář 24 @ 20:00
Pozorovací čtvrtky: Za jasného nebe sledování zajímavých objektů na večerní obloze, při nepříznivém počasí možnost prohlídky výstavy fotografií či program v sálu hvězdárny. Začátek programu každý čtvrtek ve 20 hodin (služba čeká na… Celý článek
Zář
25
19:00 Hvězdy nad Brdy
Hvězdy nad Brdy
Zář 25 @ 19:00
Hvězdy nad Brdy @ Strašice
Náhradní termín v případě nepříznivého počasí – 26. 9. 2020. Hvězdy nad Brdy
20:30 Pozorování oblohy Plzeň
Pozorování oblohy Plzeň
Zář 25 @ 20:30
Pozorovací pátky: Za jasného nebe sledování zajímavých objektů na večerní obloze. Při nepříznivém počasí možnost prohlídky výstavního prostoru či program v sálu hvězdárny. Začátek programu každý pátek ve 20:30 h (služba čeká na návštěvníky… Celý článek
Zář
30
St
19:00 Kurz: Základy geologie a paleont...
Kurz: Základy geologie a paleont...
Zář 30 @ 19:00 – 20:30
Více informací na stránce o kroužcích a kurzech.
Říj
1
Čt
19:00 Pozorování oblohy Rokycany
Pozorování oblohy Rokycany
Říj 1 @ 19:00
Pozorovací čtvrtky: Za jasného nebe sledování zajímavých objektů na večerní obloze, při nepříznivém počasí možnost prohlídky výstavy fotografií či program v sálu hvězdárny. Začátek programu každý čtvrtek v 19 hodin (služba čeká na návštěvníky… Celý článek