Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Popis Expedice 2021

V letošním roce mělo oblíbené Letní astronomické praktikum – Expedice 2021 kulaté jubileum. Kdyby dostalo jako každý správný oslavenec narozeninový dort, hořelo by na něm rovných šedesát svíček. Úplně první Expedice se totiž uskutečnila již v roce 1960 a od té doby se až na dvě výjimky konala každý rok. Celkem vystřídala pět stanovišť, tím posledním se stal areál fotbalového hřiště v blízkosti osady Bažantnice na Plzni – severu, kde zakotvila v roce 2000.

Stejně tomu bylo i letos, kdy se v pondělí 2. srpna sešla v Bažantnici poměrně nesourodá skupinka asi dvou desítek lidí. Nejmladší z nich ještě ani neměli občanský průkaz, naopak u nejstarších věk přesahoval půlstoletí. Jediným společným prvkem byl zájem o astronomii. Ono totiž kouzlo Expedice tkví v tom, že dokáže spojovat lidi. Někdy se tu na začátku setkají lidé z různých generací, kteří se vidí poprvé a za normálních okolností by cestu k sobě hledali jen těžko. Přesto stačí pár dní a až na malé výjimky se z nich stane kolektiv, který táhne za jeden provaz a panují v něm velmi přátelské vztahy.

Asi není žádným tajemstvím, že pozorování astronomických objektů je samozřejmě na Expedici velmi důležité, ale stejně důležitá, ne-li dokonce důležitější je společenská stránka. Pokud by zde nepanovala pohoda a příjemná atmosféra, rozhodně by akce nebyla tak oblíbená.

Na rozdíl od klasických táborů zde nefunguje rozdělení na běžné účastníky a vedoucí, ale jsou si tu všichni rovni. Například službu, která má na starosti hlavně přípravy jídel, vždy tvoří dva členové a může se stát, že jedním je úplný nováček a druhým někdo, kdo má za sebou již několik desítek Expedic. Oba však musí stejně mazat chleby ke snídani nebo vydávat sušenky k půlnoční svačince.

Protože Expedice je astronomické praktikum, je jasné, že řada aktivit probíhá v noci. V době, kdy na jiných táborech již aktivita účastníků pomalu ustává, na Expedici (samozřejmě jen v případě jasného počasí) naopak výrazně vzrůstá. Všichni se musí připravit na pozorování, což znamená vynosit veškerou potřebnou techniku a pomůcky na hřiště, odkud je nerušený výhled na oblohu. Dalekohledy se musí přesně ustavit, seřídit, případně propojit s další technikou a otestovat, zda vše funguje. Cílem je, aby v době, kdy nastane potřebná tma, bylo vše nachystané a dalo se začít s vybraným pozorovacím programem.

V roce 2021 se na Expedici dělaly čtyři hlavní noční programy. Jednalo se o vizuální pozorování meteorů, fotografování astronomických objektů (astrofotografie), sledování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy a amatérská astronomická prohlídka oblohy (AAPO). Kromě toho se prováděly testy techniky, například nové CCD kamery a jeden účastník zkoušel spektroskopii.

Velký úspěch sklidil robotický dalekohled Unistellar eVscope, který se po propojení s mobilem, tabletem, či podobným zařízením dokáže zcela automaticky nastavit a vyhledat jakýkoli objekt na obloze. Navíc nemá klasický objektiv, ale malou obrazovku, případně obraz přenáší přímo do připojeného zařízení. V ohnisku dalekohledu je totiž umístěn senzor (CMOS čip), který zachycuje světlo a přenáší je dál. Funguje jako fotoaparát a čím delší dobu je zamířen na jedno místo, tím lepší obraz ukáže. Díky tomu je možné v reálném čase sledovat, jak se obraz postupně mění a objevují se další a další detaily. Také je výsledný obraz barevný, což je velmi působivé. Takové množství detailů a barev v běžném dalekohledu není možné vidět.

Jedním z objektů, kterému byla na Expedici 2021 věnována pozornost, byla rekurentní nova RS Oph, jejíž vzplanutí bylo zjištěno 8. srpna. Dosáhla jasnosti asi 4,5 mag. a díky tomu se dala jako slabší hvězdička pozorovat i pouhým okem.

Vzhledem k tomu, že většina nocí byla jasná, podařilo se napozorovat velké množství dat. Například meteoráři, kteří pozorovali celkem osm nocí a vyšlo jim dobré počasí i v době maxima Perseid, nahlásili celkem 3 394 meteorů. Více než polovinu z toho tvořily Perseidy (1 810, tj. 53,3 %), zhruba čtvrtina byly sporadické meteory (858, tj. 25,3 %) a zbytek náležel čtyřem slabším rojům.

Úspěšný byl tento ročník Expedice i z hlediska pozorování zákrytů hvězd planetkami. Celkem se napozorovalo dvacet zákrytů, některé i více dalekohledy současně. Úspěšné, tedy pozitivní, byly dva. Jeden „měla na svědomí“ planetka Zibiturtle a trval 1,05 sekundy, druhý způsobila planetka Aidamina a ten trval dokonce 1,93 sekundy. Bylo ještě třetí pozitivní pozorování, a to v případě planetky Leonora, ale vzhledem k tomu, že přes zorné pole přecházela oblačnost, nebylo možné jej spolehlivě vyhodnotit.

Některé astronomické objekty je možné sledovat dokonce i během dne. Nejjasnější a nejznámější z nich je Slunce a na něj se účastníci Expedice pomocí různých dalekohledů samozřejmě také podívali.

Slunce posloužilo i k další zajímavé aktivitě. Při té se měřila výška naší nejbližší hvězdy nad obzorem pomocí sextantu. Samotnému měření předcházela přednáška, ve které se účastníci praktika dozvěděli, jak vlastně takový sextant funguje a jak se s ním má pracovat.

Ještě jeden zajímavý jev se podařilo během Expedice 2021 zachytit. Jednalo se o přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes měsíční kotouč. Na pozorování účastníci nachystali celou řadu techniky a podařilo se jim přelet úspěšně pozorovat. Protože se jednalo o velmi krátký a rychlý úkaz, očima jej zaznamenal zřejmě jen jeden pozorovatel. Podařilo se jej ale zachytit pomocí fotoaparátu.

Táborníci se mohli otestovat, zda si dokážou poradit se starou technikou. Dostali do ruky letitý, více než dvacet let starý GPS navigační přístroj od firmy Magellan a jejich úkolem bylo změřit souřadnice vybraných bodů v terénu. Někdy s menšími, jindy s většími problémy se to podařilo a hlavně – nikdo se při tom neztratil.

Během praktika proběhlo několik přednášek. Protože rok 2021 byl mimořádně bohatý na jasné noci, bylo jich tentokrát trochu méně než obvykle. Jedna byla zaměřena na vizuální pozorování meteorů, další na orientaci jak v terénu, tak i na obloze. Ta měla být původně dvoudílná, ale nakonec se z výše uvedených důvodů uskutečnila jen první část. A nesmíme zapomenout ani na již zmíněnou přednášku o sextantu, kde přednášející mimo jiné vysvětlil, jak se tento přístroj používal k navigaci například při plavbách po moři.

Už řadu let se kromě přednášek pro samotné účastníky pořádá i jedna přednáška pro širokou veřejnost zejména z okolí. Tentokrát byla na téma „nebezpečné bouřkové jevy“ a protáhla se až do tmy. Vzhledem k tomu, že byla jasná obloha, mohlo na ní plynule navázat ukazování astronomických objektů v různých typech dalekohledů.

Co se týká běžného denního programu, ten na Expedici není tolik organizován jako na jiných táborech. Samozřejmě, když jsou napozorována nějaká data, je zapotřebí je vhodným způsobem zpracovat a případně publikovat. Také pozorovací technika se neobejde bez údržby, seřízení a případných oprav. Teprve když je vše potřebné uděláno, můžou se účastníci praktika věnovat nejrůznějším volnočasovým aktivitám. K dispozici mají celé fotbalové hřiště, takže není problém popadnout míč a věnovat se fotbalu, volejbalu či podobným sportovním aktivitám. Další možností je využití plochy třeba k házení „létajícího talíře“ neboli frisbee. Jeden večer se už za tmy hrála velmi zajímavá hra, která fungovala podobně jako hra „na jelena“, ale k vybíjení spoluhráčů se místo míče používaly svítící tyčinky smotané do klubka.

Mezi další způsoby vyplnění volného času patřily různé deskové, karetní, počítačové či mobilní hry, čtení knih nebo prohlížení fotografií a videí ze starých Expedic a dalších akcí. Novinkou byla hra na principu tiché pošty, kdy si účastníci mezi sebou předávali text, který si museli zapamatovat a bylo zajímavé sledovat, jak se postupně mění. Původní verze vzkazu byla „projekt modelového upoutaného raketoplánu LH01 Modrý blesk skončil krátce po startu nárazem do blízké skály“ a když oběhl všechny účastníky, změnil se do podoby „projekt kámen rakety RH01 dopadl pádem do země“. Oblíbenou kratochvílí byla také hra s kolíčkem. Cílem bylo na někoho připnout kolíček na prádlo, ale takovým způsobem, aby si toho dotyčný nevšiml. Pokud oběť zjistila, že má kolíček, mohla se ho zbavit jen tak, že jej nenápadně připnula na někoho jiného. Vyhodnocení se udělalo při večerním nástupu, a kdo v tu chvíli měl na sobě kolíček, musel před ostatními „za trest“ zazpívat nějakou píseň. Protože kolíčků bylo v oběhu více, nešťastníci se vždy domluvili a zpívali společně.

V případě vhodného počasí se nad areál vzneslo několik dronů různých velikostí, se kterými jejich piloti prováděli vzdušnou akrobacii. Jednomu z účastníků se tak zalíbilo létání, že ačkoli měl také jeden dron, nestačilo mu to, a ještě si vyrobil draka typu hvězda, kterého také úspěšně vypustil nad hřiště. Po betonovém plácku uprostřed areálu nebo po blízké cestě pak jezdily modely buginy a tanku.

Někteří táborníci si rozuměli s hudebními nástroji, a tak se někdy přes den, častěji ale k večeru táborem nesly tóny vyluzované na kytaru či ukulele, které byly často doprovázeny zpěvem. Hudební produkce byla vítána zejména u táboráků, které se během Expedice 2021 uskutečnily dva. Jeden zhruba v polovině praktika a byl spojený s opékáním buřtů, druhý proběhl poslední noc Expedice. V obou případech se hodně povídalo, vyprávěly se nejrůznější příhody a jak už bylo zmíněno, hrálo se a zpívalo.

Jedno odpoledne zpestřil příjezd reportérky a kameramana z televize ZAK. Ti točili do zpráv příspěvek o maximu meteorického roje Perseid, ale v rozhovoru s vedoucím praktika přišla řeč i na samotnou Expedici. Většina účastníků se pak následující večer mohla vidět ve zpravodajské relaci dané televize.

Když bylo dostatečné teplo, pár starších táborníků vzalo svá auta, přibralo do nich další zájemce a společně vyrazili na nedaleký Černý rybník, lidově zvaný Porajt. Zde jsou ideální podmínky pro koupání. Čistá voda, pěkný přístup k ní a pro hladovce či žíznivce je k dispozici jen pár metrů od pláže velký stánek s bohatou nabídkou jídla a pití.

Občas se pár účastníků domluvilo a vydalo se na výlet do okolí. Cílem byla třeba nedaleká obec Pláně, kde sídlí jezdecký klub ARIS a ve velkém výběhu je možné pozorovat stádo koní, vesnička Vladměřice, nad kterou se nachází vyhlídkové místo s kapličkou nebo městečko Manětín, kterému se říká barokní perla západních Čech. V místním kostele svaté Barbory se jednoho večera odehrával varhanní koncert, který si pár táborníků také nenechalo ujít.

Jak je vidět, noční i denní program na Expedici 2021 byl docela pestrý a každý si mohl vybrat, co mu vyhovovalo nejvíce. Navíc díky velkému množství jasných nocí na nudu opravdu nebyl čas. Zvlášť když kvůli tomu bylo někdy nutné dohánět spánkový deficit i během dne. V noci se prostě pozorovalo, často až do ranních hodin a spánek v tu chvíli museli účastníci oželet. Přesto si nikdo nestěžoval a když po dvou týdnech přišel konec Expedice, snad každý si ji chtěl prodloužit ještě alespoň o pár dní. Vyměřený čas ale neúprosně vypršel a nezbývalo nic jiného, než se sbalit a areál hřiště opustit. Dobrou zprávou je, že než se nadějeme, bude tu další léto a s ním i další ročník Expedice.