Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Tip na prosinec – Předvánoční kometa

Jako první nová kometa roku 2021 byl objeven objekt, který následně dostal označení C/2021 A1. Astronom Greg Leonard ji 3. ledna letošního roku našel na snímcích pořízených na observatoři Mount Lemmon v Arizoně (USA). Jak se ukázalo, bylo to v okamžiku, kdy se nacházela ještě daleko od centrální oblasti Sluneční soustavy a od Slunce ji dělilo kolem 5 au. Do průchodu perihelem (přísluním) zbýval prakticky přesně celý rok. V této vzdálenosti, odpovídající oběžné dráze Jupitera, je převážná většina komet neaktivních. Avšak astronomové oznámili, že první snímky vykazují sice nepatrný, ale přesto reálný ohon, což vzbudilo jejich velkou pozornost. Při objevové jasnosti kolem 19. mag to bylo skutečně neobvyklé. Po získání dostatečného množství pozic byla spočtena dráha, která se ukázala být retrográdní (sklon dráhy 132,68°) s periodou někde kolem 80 tisíc let a odsluním ve vzdálenosti přibližně 3700 au. Tedy klasická nová dlouhoperiodická kometa.
Kometa C/2021 A1 Leonard se od začátku roku přibližuje ke Slunci. Na začátku listopadu už byla mezi dráhami Marsu a Země a její aktivita utěšeně narůstá. Jas vlasatice se pomalu ale jistě blíží 10. mag a odhady odborníků jsou velice optimistické. Na snímku, který 7. listopadu získal David Hoskin v Halifaxu v Novém Skotsku (Kanada), se objekt už jeví jako klasická vlasatice s výraznou komou a nepřehlédnutelným ohonem.
Situace by se ale v nadcházejících dnech měla ještě podstatně zlepšit. Kometa Leonard projde nejbližším bodem ke Slunci (periheliem) 3. ledna 2022. K tomu ale dojde až několik týdnů po průletu místem nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, které ohledně její pozorovatelnosti bude hrát významnou roli. Nejtěsnější průchod kolem naší planety byl stanoven na 12. prosinec 2021, kolem 13:54 UT. Není však důvod k žádným obavám. Vlasatice Zemi mine v bezpečné vzdálenosti 34 902 292 km. Naopak se snad máme na co těšit. Odhady naznačují, že by se jasnost tělesa měla pohybovat v rozmezí hodnot 5,0 – 2,6 mag. Tedy v každém případě v hodnotách pozorovatelnosti neozbrojenýma očima. A pohled sebemenším dalekohledem by pak měl být prakticky jistotou úžasné podívané. Na připojeném grafu jsou tři různé predikce vývoje jasu komety.
V listopadu a nyní, na začátku prosince, můžeme kometu pozorovat ze severní polokoule. Ale situace se bohužel bude rychle vyvíjet v náš neprospěch. Jednou z charakteristických vlastností komety Leonard je její úžasná rychlost. Vzhledem k Zemi se v oblasti vnitřní Sluneční soustavy vlasatice pohybuje značnou rychlostí 254 412 km/h, což odpovídá 70,67 km/s. Ani tak si ale nepředstavujte, že uvidíte kometu v přímém přenosu prolétat mezi hvězdami. Před hvězdným pozadím se bude, stejně jako jiné podobné objekty putující Sluneční soustavou, posouvat jen velmi pozvolna a nepatrného pohybu si všimneme až v řádu hodin či spíše dnů.
V listopadu bylo možné postupně zjasňující vlasatici sledovat nejlépe na ranní obloze v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Maior) a Honících psů (Canes Venatici). Na začátku prosince se pak přesune do souhvězdí Pastýře. Velice zajímavý pohled se pozorovatelům naskytne 3. prosince 2021 ráno, kdy bude míjet známou kulovou hvězdokupu M3.
Mlhavý obláček, tvořený asi půlmilionem hvězd o zdánlivém průměru 18´ a jasnosti kolem 4. mag, bude jistě zajímavým kontrastem ke komě blízké komety. Hned o tři dny později, 6. prosince 2021 ráno, nám pozici C/2021 A1 pomůže vyhledat vůbec nejjasnější hvězdu souhvězdí Pastýře – Arcturus. Kometa bude procházet pouhé tři stupně východně od této jasné stálice.
V dalších dnech už se začne velice rychle projevovat klesající hodnota deklinace, společně s narůstající rektascenzí. Oba tyto vlastní pohyby budou mít na svědomí jediné – kometa bude stále úhlově blíž a blíž Slunci a v hlavě souhvězdí Hada se nám už na začátku druhé prosincové dekády prakticky ztratí z ranní oblohy.
Pokoušet se kometu hledat se stane rozumnějším za soumraku nízko nad jihozápadním obzorem. Přispět k naší snaze by mohla především případná zvyšující se jasnost objektu. Pokusit se o večerní pozorování připadá v úvahu nejspíše od 16. prosince, poté co objekt rychle projde souhvězdím Hadonoše a přesune se východně od Slunce do severovýchodní části Střelce. Určitým vodítkem se při večerních pokusech mohou stát jasné planety Saturn, a především pak Venuše (viz připojený obrázek). Jak už ale bylo zdůrazněno, kometa bude zapadat velice záhy po Slunci a šanci dostaneme pouze v případě její mimořádné jasnosti na úrovni současných nejoptimističtějších předpovědí. O něco větší šanci by pak mohli dostat pouze pozorovatelé sledující vlasatici z rovníkových oblastí Země, případně na jižní polokouli.
Pokud tedy mohu doporučit, neodkládejte svá pozorování a v případě jasné oblohy se na kometu C/2021A1 Leonard podívejte co nejdříve. Na možné zjasnění v čase průchodu perihelem se nespoléhejte. Za prvé není jisté, a hlavně na začátku roku 2022 už pro nás bude kometa zcela nedostupná. Její aktuální deklinace bude 3. ledna 2022 totiž -36°. Je nutné si uvědomit, že další příležitost už zcela jistě nedostanete. Kometa, která posledních 40 tisíc let strávila příletem ze vzdálenosti přibližně 3 700 au, což mimochodem je 550 miliard km, bude po průchodu perihéliem prostřednictvím gravitačního praku vyvržena ze Sluneční soustavy.
V připojené tabulce jsou pro světovou půlnoc denní efemeridy pro období od 30. listopadu 2021 do 5. ledna 2022. Krom rektascenze a deklinace obsahuje předpokládanou jasnost, vzdálenost od Slunce (r) a rychlost přibližování (-), respektive vzdalování (+). Tytéž údaje jsou uvedeny v dalších dvou sloupcích pro Zemi. Poslední sloupec se pak věnuje úhlové vzdálenosti komety od Slunce pro pozorovatele na Zemi a viditelnosti na ranní (L) případně večerní (T) obloze. Hodně štěstí při pozorování, a především jasné nebe!
Snímky komety najdete v galerii.