Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Tip na červen – „ukousnuté“ Slunce?

Je zvláštní shodou okolností, že pozemšťanům se jeví sluneční a měsíční kotouč na obloze přibližně stejně velký. Důvodem je to, že Měsíc je co do průměru sice asi 400krát menší než Slunce, ale současně je i cirka 400krát Zemi blíže než naše hvězda. Tato náhodná shoda nám tak z času na čas umožní sledovat fantaskní divadlo, které nazýváme zatmění Slunce. Správně, v astronomické terminologii, by měla být řeč o zákrytu Slunce Měsícem, ale to těmto úžasným úkazům ani v nejmenším neubírá na zajímavosti.

Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se mezi Zemi a Slunce dostane Měsíc, přičemž jeho kotouč zakryje úplně nebo částečně naši denní hvězdu. Odchylka jeho polohy od ideální přímky může být maximálně 1° 28′ 12″ (odchylka středu Měsíce od středu Země vzhledem ke spojnici středu Slunce a Země). V místech, kam dopadne vržený stín Měsíce na povrch Země, můžeme zatmění Slunce pozorovat. Z důvodu rozdílů maximálních odchylek poloh Měsíce vůči „ideální“ přímce Země-Slunce je sluneční zatmění cca 1,547krát častější než zatmění Měsíce. Je zřejmé, že pokud dojde k zatmění Slunce, musí současně být Mě­síc ve fázi novu. To znamená, že k Zemi přivrací právě svoji neosvětlenou stranu. V závislosti na odchylce pozice Měsíce od ideální spojnice Země a Slunce můžeme rozlišovat úplné nebo částečné zatmění Slunce podle toho, zda Měsíc zastíní celý sluneční kotouč nebo jen jeho část. Speciálním typem úplného zatmění je zatmění prstencové, kdy sice celý Měsíc projde před Sluncem, ale nezakryje jej celé. Kolem měsíčního kotouče přesahuje mezikruží slunečního disku, který je v tu dobu větší než disk Luny. Změny zdánlivé velikosti obou zúčastněných těles jsou způsobe­ny měnící se vzdáleností Země-Slunce a Země-Měsíc. Rozdíly v průměru Měsíce kolísají od 0,49° do 0,56°. U Slunce se průměr disku mění v rozmezí od 0,52° do 0,54°. Díky pravidlům nebeské mechaniky, podle nichž se ří­dí pohyb kosmických těles, tedy i Země a Měsíce, lze zjistit a vypočítat periodu, s níž se přesně stejná zatmění opakují. Délka jednoho takového cyklu, kterému říkáme saros, je 223 synodických měsíců. Synodický měsíc je definován jako doba od úplňku k úplňku, tedy cca 29 dní 12 hodin 44 minut a 3 sekundy. Během cyklu saros dojde k 41 slunečním a 29 měsíčním zatměním.

Ve čtvrtek 10.června 2021 dojde k prstencovému zatmění Slunce, které bude z našeho území viditelné jako částečné. Pás viditelnosti prstencového zatmění bude procházet pozorovatelsky nepříliš atraktivními oblastmi od severní části Kanady, přes Grónskoa polární území, až k nejsevernějším částem Sibiře. Maximální šíře pásu prstencového zatmění bude 527,1 km. Jako částečné uvidí úkaz zájemci z podstatně rozsáhlejší oblasti, která bude zahrnovat velkou část Evropy, severní polovinu Asie a severozápadní část Atlantiku.

Čas geocentrické konjunkce Slunce a Měsíce byl stanoven na 11 h 00 m 58,7 s UT. Již o přibližně 20 minut dříve ale dosáhne osa měsíčního stínu nejmenší vzdálenosti od Země (10 h 41 m 51,0 s UT). Právě to je okamžik, kdy nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná za souřadnic 80,8°N a 66,9°W, což odpovídá Naresovu průlivu nacházejícímu se blízko hranice mezi Kanadou a Grónským pobřežím náležícím Dánsku. Zajímavostí je, že nedaleko, na kanadském Ellesmerově ostrově, leží stanice Alert (kolem 75 stálých obyvatel), což je nejseverněji obývané místo světa ve vzdálenosti pouhých 817 km od severního pólu. Maximum velikosti zatmění je 0,9435 v jednotkách slunečního průměru, což odpovídá 89 % zakrytí slunečního disku. Úkaz patří do série saros č. 147 a jedná se o 23. zatmění této série.

Jak už bylo řečeno, částečně zakryté Slunce bude možné sledovat téměř z celé Evropy, avšak s rozdílným stupněm zakrytí slunečního kotouče. Největší fáze připadne na severozápad a sever našeho kontinentu. Například na Islandu, ve Velké Británii a ve Skandinávii budou moci sledovat částečné zatmění Slunce s podstatně větším zakrytím slunečního disku, než tomu bude u nás. Naopak jih Evropy se zatmění vůbec nedočká. Abych byl konkrétní, při pohledu z Reykjavíku (Island) bude zakryto plných 60,5 % disku. Na vlastním kontinentu se největšího zatmění dočkají pozorovatelé v oblasti North Cape (Norsko) 53,6 %. Skandinávská hlavní města, ležící už více na jihu, na tom budou o poznání hůře. Oslo (Norsko) 31,0 %, Helsinky (Finsko) a Stockholm (Švédsko) shodně 26.7 %. Skotský Edinburgh se dočká 31,0 %, ale anglický Londýn (Velká Británie) už pouze 20,1 %. Ve střední Evropě Měsíc skryje pouhých necelých deset procent slunečního kotouče.

Jak tedy detailněji bude situace 10. června 2021 vypadat u nás? Časové údaje uvedené v následujících řádcích se budou vztahovat (pokud nebude uvedeno jinak) k souřadnicím hvězdárny Rokycany a bude se jednat o středoevropský letní čas (SELČ). Pro další místa v České republice se hodnoty mohou lišit až v řádu dvou desítek minut (viz připojená tabulka). Slunce vystoupí nad obzor v 5 hodin 4 minuty. Do začátku úkazu ale budeme mít ještě dostatek času. První kontakt (U1) je spočten na 11:40:21,4 SELČ, kdy Slunce bude 59° vysoko nad jihovýchodním obzorem.
 

Na maximální fázi si počkáme téměř hodinu, do 12:35:33,9 SELČ. V tomto okamžiku nám Měsíc bude zakrývat 8,1 % slunečního disku, což odpovídá velikosti zatmění 0,17. Na závěr úkazu (U4) si počkáme do 13:32:34,7 SELČ a dojde k němu 63° nad jihojihozápadem. Výše popsaný průběh zatmění je graficky znázorněn na připojeném obrázku. Z něho je patrné, že dojde k zakrytí severní části slunečního kotouče. Kdo si bude chtít na našem území užít „nejlepší“ podívanou, musí vyrazit do nejsevernějšího cípu Šluknovského výběžku, kde bude zatmění trvat bez minuty a deseti sekund plné dvě hodiny a zakryto bude 10,2 % Slunce (velikost zatmění 0,199). Naopak nejhůře na tom bude pozorovatel sledující úkaz z míst jižně od Břeclavi, kde se setkávají hranice Česka, Slovenska a Rakouska. Zatmění při pohledu z těchto míst bude trvat pouhou hodinu a třicet osm minut a Měsíc zakryje jen 4,9 % Slunce (0,121). V připojené tabulce jsou uvedeny důležité časy a velikost zatmění pro naše větší města.

Jasnou oblohu a pěknou podívanou na možná nejzajímavější astronomický úkaz roku 2021.