Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Tip na březen (2) – Terč na Měsíci

I když Měsíc není mezi astronomy nejoblíbenějším tělesem, dává nám možnost spatřit na svém povrchu nespočet zajímavých míst. Jedno z nich se nachází v oblasti, o níž asi většina z nás dosud neslyšela, v Palus Epidemiarum.

Palus Epidemiarum, neboli Bažina epidemií, je protáhlé měsíční moře s nepravidelným okrajem jihovýchodně od Mare Humorum (Moře vláhy) a jihozápadně od Mare Nubium (Moře oblaků) v jihozápadním sektoru Měsíce na jeho přivrácené polokouli. Oblast má plochu kolem 27 tisíc km2. Pro ještě lepší orientaci jeho střední stenografické souřadnice jsou 32,0° J a 27,5° Z. I zde, podobně jako na celém Měsíci, nalezneme řadu zajímavých útvarů. Oblast protínají měsíční brázdy, východní částí prochází široká Rima Hesiodus, západní oblast křižuje soustava brázd Rimae Ramsden, pojmenovaná podle blízkého kráteru Ramsden, který leží u západního okraje bažiny. Na jihu se nalézá nevelký kráter Elger, severovýchodně od něj pak lávou zatopený Capuanus, na jehož dně se rozkládá skupina dómů. Východní okraj Palus Epidemiarum dělají zajímavým kráter Cichus a za ním ležící zbytky zatopeného kráteru Weiss. Jižně od bažiny nalezneme Lacus Timoris (Jezero strachu) a bažinu od Mare Nubium oddělují dva výrazné krátery Campanus a Mercator.

Na co vás ale chci tentokrát upozornit, je objekt pojmenovaný Marth. Jedná se o nevelký impaktní kráter v severozápadní části Bažiny epidemií, který je neobvyklý svým dvojitým okrajovým valem. Marth leží v blízkosti již výše zmíněné soustavy měsíčních brázd Rimae Rimsden. Pojmenován je podle německého astronoma Alberta Martha, který žil v letech 1828 až 1897 a objevil planetku Amphitrite.

Kráter Marth je klasifikačně zařazen mezi vzácné, tzv. soustředné krátery (concentric craters). Uvnitř vnějšího valu, s průměrem kolem 7 km, se nachází soustředný vnitřní druhý kruh, který má průměr přibližně poloviční. První myšlenka, která by objasňovala vznik takto neobvyklého útvaru, je dvojdopad. Vypadá to jako výsledek dvou rychle po sobě následujících impaktů meteorů, možná srážka s dvojitou planetkou nebo rozpadlou kometou. Ale omyl.

Ke správnému vysvětlení vedla trnitější cesta, její nalezení vědcům trvalo dlouhé roky. Na Měsíci se podařilo podobných „dvojitých“ soustředných kráterů objevit kolem padesáti. Pokud by ale skutečně vznikaly dvojitými dopady, byly by v souladu se statistikou náhodně rozloženy po měsíčním terénu, stejně jako ostatní krátery. Místo toho se ale ukázalo, že se obvykle vyskytují poblíž okrajů starověkých lávových moří. Tato skutečnost, ale i další vodítka naznačují, že vnitřní val je vytvořen lávou prosakující trhlinami ve dnu kráteru. Princip průběhu jejich vzniku ukazuje připojený obrázek.

Obrázek schematicky ukazuje tři důležité fáze vytváření lunárních soustředných kráterů. (a) Dopady vytváří kráter miskovitého tvaru a zlomy vznikající v důsledku tlakové vlny působící na terén. (b) Magma přednostně vyplňuje praskliny vytvořené pod čerstvým kráterem. (c) Magma proniká a rozšiřuje se ve zlomech, což způsobuje vyzdvižení dna kráteru a vznik koncentrického hřebene.

Princip toho, jak nepravidelné praskliny chrlí na povrch lávu, aby vytvořila téměř dokonalý symetrický kruh na dně kráteru, vědci dosud nevysvětlili. V tomto ohledu tedy kráter Marth můžeme považovat za krásný důkaz tajemství, která na nás při výzkumu Měsíce stále ještě čekají.

O to zajímavější proto bude si tento kráter prohlédnout na vlastní oči. Nejvhodnější příležitost k tomu dostáváme, s ohledem na úhel osvětlení, při každé lunaci v čase mezi první čtvrtí a úplňkem. Optimální okamžik nastává při stáří Měsíce 12 dnů. Nejbližší šance se nám tedy naskytne kolem 25. března 2021. Měsíc už bude tento čtvrtek vysoko na obloze již za soumraku, což nám dává ideální příležitost k hledání té správné oblasti, blízko jižní poloviny terminátoru. A nemusíte se pouze kochat zajímavým pohledem. Šanci na pořízení neobvyklého lunárního útvaru mají i astrofotografové. Inspirací jim může být snímek astronoma amatéra Howarda Eskildsena, který pořídil připojený snímek 25. ledna letošního roku z Floridy (USA).

Jasnou oblohu a pěkné zážitky při hledání terče na Měsíci. A mějte na paměti, na našem nebeském sousedovi je podobných kolem padesátky.