Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Tip na říjen – Opozice Marsu

S průměrnou periodou dva roky a jeden a tři čtvrtě měsíce se planeta Mars, při pohledu ze Země, dostává opakovaně do opozice se Sluncem. Tato hodnota je skutečně pouze průměrem a v reálu se v řádu jednoho měsíce prodlužuje či zkracuje. Od poslední opozice, k níž došlo 27. července 2018, uběhne 13. října 2020 plných 809 dnů. Jednotlivé periody opozic se mění s ohledem na eliptickou oběžnou dráhu Země a především Marsu. Ale snad ještě nápadnějším důsledkem je pak různá vzájemná vzdálenost obou planet v čase opozice. Dalším následným nápadným projevem je samozřejmě také viditelnost Marsu, konkrétně jeho jas a zdánlivý průměr na obloze. Jak na tom tedy letos budeme v porovnání se situací před více než dvěma roky, respektive při ještě starších či naopak budoucích opozicích? Nejlepší a myslím, že i nejnázornější představu nám poskytnou tři obrázky.
První zachycuje pohled na vnitřní část Sluneční soustavy a vzájemné pozice planet Země a Mars v čase opozic, počínaje rokem 2012 a konče o 13 let později, na začátku roku 2025.
V obrázku bude vhodné věnovat pozornost nenápadným zeleným šipkám doplněným písmeny P a A. Právě ty na obou drahách označují místa tzv. perihelu a afelu. Tedy body dráhy planety, kdy je nejblíže (P) a nejdále (A) od Slunce. Právě tyto základní prvky dráhy tělesa pak ovlivňují vzájemnou vzdálenost planet v čase jednotlivých opozic.
V popiskách je pak u každé opozice znázorněna vzájemná pozice planet v jejím okamžiku, doplněná v textu letopočtem, přesným datem a vzdáleností zúčastněných oběžnic, uvedenou v astronomických jednotkách (au). S již výše zmíněným ohledem na eliptický tvar oběžných drah planet je na první pohled patrné, že není opozice jako opozice. Vzdálenost Země a Marsu kolísá v rozmezí hodnot 0,36 au (53,9 milionů km) až 0,66 au (98,7 milionů km). Ještě markantněji si kontrast mezi uvedenými hodnotami uvědomíme opět pohledem na připojený obrázek. V jeho levém a pravém horním rohu naleznete srovnání pohledu na Mars při extrémních opozicích posledního období.
Pokud vám výše uvedené informace nestačí, je k dispozici ještě jedna přehledná tabulka doplněná opět i grafikou. Týká se opozic období let 2012 až 2027 a údajů je v ní ještě podstatně více. Pokud to vezmeme systematicky podle sloupců, je v prvním datum opozice (Opposition Date). Další dva udávají souhvězdí, v němž k úkazu došlo (Constellation). Následuje velice důležitý údaj uvádějící deklinaci Marsu v čase opozice (Declination). Právě k těmto číslům se ještě později detailněji vrátíme.
Zajímavá je samozřejmě i zdánlivá jasnost planety na obloze (Apparent Magnitude) a údaj, který s ní velice úzce souvisí, zdánlivý průměr kotoučku planety udávaný v obloukových vteřinách (Apparent Diameter). Následující obrázek tuto hodnotu převádí do grafického znázornění (View from Earth). V dalším sloupci je v procentech uvedena aktuální hodnota s maximální možnou velikostí planety (% of Max. Size). Závěrečné dva sloupce pak udávají vzdálenosti Marsu v astronomických jednotkách od Země a od Slunce (Distance (AU) from Earth, from Sun).
Pokud se nyní detailněji zaměříme na poslední opozici (2018) a úkaz, který nás čeká v polovině října letošního roku, je patrné, že většina parametrů hovoří ve prospěch předloňského roku. Vzájemná vzdálenost 0,3862 au (57,8 mil. km) odpovídající zdánlivému průměru disku planety 24,2“ je o poznání větší než hodnoty příslušející nadcházejícímu úkazu (0,4181 au = 62,5 mil. km a 22,4“). Je nutné vzít v úvahu, že v roce 2018 byl Mars skutečně mimořádně blízko Zemi. Podobných hodnot v opozici dosahoval v období let 1971 až 2035 pouze jednou, roku 2003. Pro naši současnou situaci je přesto velice pozitivní, že za uvedený dlouhý interval téměř sedmdesáti let, bude letošní opozice hned třetí nejtěsnější.
Při letošní opozici ale bude pro pozorovatele na severní polokouli hrát nejdůležitější roli často opomíjená hodnota deklinace, na níž jsem upozorňoval již výše. V roce 2018 jsme totiž mohli Mars sledovat nejvýš nad jihem při jeho kulminaci pouhých 15° nad ideálním horizontem. V letošním roce bude však situace podstatně lepší. Planeta bude vystupovat při průchodu nad jihem, tedy kolem půlnoci, až 45° vysoko. To je velice významný rozdíl, který výrazně usnadní naše sledování blízké planety. Pomoci by měli i již chladnější říjnové noci, přinášející klidnější atmosféru a tím i obraz méně ovlivněný nepříjemným seeingem.
Nakolik se v čase mění průměr disku Marsu, s ohledem na jeho vzdálenost od Země, ukazuje třetí obrázek doplněný informacemi o datu (19. března 2020 až 10. března 2021, zdánlivém průměru disku (“), deklinaci (°) a vzdálenosti (au).
A ještě jedna informace. Elipsy drah Marsu a Země způsobují to, že datum opozice a nejtěsnějšího přiblížení si zcela neodpovídají. Takže k nejtěsnějšímu přiblížení nedojde 13. 10. 2020, což je termín geometrické opozice, ale už 6. října 2020, kdy se Mars přiblíží k Zemi na 62,1 milionu kilometrů. Na druhou stranu s datumy si není třeba dělat žádnou přehnanou starost. Mars je úžasný již nyní a stejně fascinující zůstane pohled na něj minimálně až do začátku listopadu.
Kde bude Mars k nalezení mezi souhvězdími nás informuje poslední obrázek. Je z něho patrné, že planeta bude po dlouhé období druhé poloviny roku procházet od východu na západ souhvězdím Ryb. Pouze na několik dnů kolem konce první červencové dekády si „odskočila“ do Velryby. V Rybách také vykreslí smyčku, provázející opozici, v rámci níž se bude pohybovat retrográdním směrem v čase mezi polovinou září a koncem první prosincové dekády.
Další srovnatelná šance při pohledu ze severní polokoule nás nečeká až do 15. září 2035, respektive 14. srpna 2050 (v obou případech ale bude mít Mars zápornou deklinaci). V každém případě si proto nenechte třetí největší přiblížení Marsu k Zemi od roku 1971 ujít.