Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Dneska by to (možná) šlo – kometa SWAN

ráno, ale koncem měsíce i večer!

Užít si pohled na kometu neozbrojenýma očima je skutečně zážitek. Poslední takovou šanci jsme měli z jara v letech 1996 (Hyakutake) a 1997 (Hale-Bopp). Od té doby se několik vlasatic sice svou jasností přiblížilo k hranici viditelnosti bez dalekohledu, ale nikdy to nebyla ta správná nezapomenutelná podívaná. Pozorovací podmínky sice nebudou ani v tomto případě nijak optimální, kometa se pro nás vyhoupne pouze pár stupňů nad severní horizont. Ale vzpomeňte si na pravdivá rčení, „naděje umírá poslední“ a “štěstí přeje připraveným“.

Když se nám v dubnu začala před očima rozpadat a pomalu mizet kometa ATLAS (C/2019 Y4), naše naděje na jasnou jarní kometu se zdály být zmařené. Ale právě v pravý čas se objevil jako náhrada nový objekt, kometa SWAN (C/2020 F8), řítící se jižní oblohou směrem k severu. Od objevu 25. března 2020, kdy ji na snímcích pořízených přístrojem SWAN (Solar Wind Anisotropies) na sondě SOHO, objevil australský astronom amatér Michael Mattiazzo v podobě zeleného obláčku kometární komy, změnila v objekt o jasnosti 5,2 s vizuálním ohonem o délce 1°, který se na fotografiích prodlužuje až na luxusních 6–8°. Na připojeném snímku je kometa zachycená 2. května 2020, jak ji vyfotografoval Damian Peach.

Počátkem května si nejlepší podívanou užívají pozorovatelé na jižní polokouli. Kometu budou mít vysoko nad obzorem a vlasatice bude také na své dráze Zemi nejblíže. V úterý 12. května prošla ve vzdálenosti 83 milionů km od Země. Ale od toho okamžiku se situace začala měnit v náš prospěch s tím, jak se kometa SWAN rychle pohybuje na sever. V nadcházejících dnech se pro pozorovatele ve střední Evropě objeví velice nízko nad severovýchodním obzorem v čase nautického svítání, jak se bude posouvat ze souhvězdí Ryb do Trojúhelníku a Persea. V okamžiku, kdy Slunce bude 12° pod horizontem, tak hlavu komety budeme mít 16. května (3:47 SELČ) pouhých 7,3° vysoko v azimutu 52,1° a o dva dny později (18. 5. 2020; 3:43 SELČ) to bude už 8,8° s azimutem 44,0°. Z geometrického pohledu se konfigurace Slunce, Země a komety stane ještě zajímavější počínaje čtvrtečním ránem 21. května. To se SWAN pro nás stane cirkumpolární – dosáhne deklinaci +43° 23´. To v praxi znamená, že ji uvidíme nejen na ranní obloze, ale už i pozdě večer. Vzhledem k tomu, že průchod, kdy se prakticky dotkne severního bodu obzoru, nastává až po půlnoci, bude stále příznivější pokoušet se o pozorování ráno. V pátek 22. května se vyplatí v čase 3:35 SELČ (začátek nautického svítání) hledat 10,8° vysoko v azimutu 32,1°. S ohledem na výše uvedené parametry pozic komety SWAN bude tedy hodně záležet na její jasnosti a také na tom, zda vytvoří v čase přibližování ke Slunci dostatečně výrazný ohon, který by byl pozorovatelný i na úsvitové, případně i noční obloze (nad severem).

Přísluním pak C/2020 F8 projde 27. května ve vzdálenosti 64 milionů km. Již o dva dny dříve (25. 5. 2020) se ale kometa dostane na shodnou rektascenzi se Sluncem, což jinými slovy znamená, že se vyrovnají šance na její spatření ráno i večer. S pokusy, které nebudou úplně bez šance, ale můžete začít i dříve. Například v sobotu 23. května nastává konec nautického soumraku ve 22:31 SELČ a kometa bude 8,9° v azimutu 336,1°. O dva večery později (25. 5. 2020; 22:35 SELČ) to však už bude 10,8° vysoko ve směru 334,9° a o necelých pět hodin později, ve 3:29 SELČ 26. 5., vystoupá prakticky do téže výšky 10,7° v azimutu 24,4°.

Začátkem posledního květnového týdne už budou ranní pozorování méně výhodná než sledování komety večer. V dalších dnech se večerní situace ještě zlepší. Ve středu 27. května kometu ve 22:39 SELČ nalezneme již 11,8° vysoko v azimutu 333,6° a nejvýš s koncem nautického soumraku bude 29. 5. (22:42 SELČ). Výška 12,1° by při její dostatečné jasnosti mohla být skutečně zajímavá (Az=332,8°). Se začátkem června ale už bude pomalu, opět s postupujícím soumrakem, klesat níž a níž k severozápadnímu obzoru a výhodu cirkumpolární pozice ztratí na konci první červnové dekády.

Podle klasických modelů vývoje jasnosti, vycházejících z našich předpokladů působení blízkosti Slunce v kombinaci se vzdáleností od Země, vychází teoretická jasnost v maximu kolem 3. mag. Na tu by se kometa měla teoreticky dostat kolem období nejtěsnějšího přiblížení k Zemi nebo krátce po něm, kdy se bude stále ještě blížit ke Slunci. Po 27. květnu ale už bude její jas pouze klesat, což není dobrá zpráva pro závěrečné večery měsíce. To je však ryzí teorie, která se může velice rychle změnit jak k lepšímu, tak bohužel i k horšímu scénáři. Budeme se tedy muset nechat překvapit. Na připojeném obrázku je teoretický vývoj jasnosti vykreslen červenou křivkou a černé body reprezentují skutečně provedené odhady jasu vlasatice.

V následující tabulce naleznete efemeridu na období od 15. května do 4. června 2020 a to vždy pro čas kolem večerního okamžiku konce nautického soumraku a ranního začátku nautického svítání, což jsou také časy, k nimž se vztahovaly pozice komety zmiňované výše v článku.

Takže závěrečné doporučení je trochu překvapivé. Pro nadějnější pozorování se vypravte více severněji, kde budete mít kometu výš nad obzorem. Na druhou stranu to ale zase nesmíte přehnat, abyste se nedostali do oblasti, kde už nenastává astronomická noc, případně aspoň nautický soumrak přecházející plynule v nautické svítání. V každém případě si ale přejme, aby kometa u Slunce ještě výrazněji zvýšila svoji jasnost a předvedla nám současně i dostatečně výrazný chvost, dělající kometu skutečnou kometou. Abychom to ale mohli vidět, předpokládá to být připravený a mít trochu štěstí. Tak si společně držme palce.