Pozorování meteorů na Expedici 2017

Kvůli fázi Měsíce a také zájezdu za úplným zatměním Slunce, který byl naplánovaný na druhou půlku srpna, byl pro Expedici zvolen nezvykle časný termín – 17. až 30. července. V té době byla aktivita Perseid teprve v počátcích a dominovaly spíše roje s radianty v jihovýchodní části oblohy. Z toho vyplývá, že nebylo možné očekávat vysoké frekvence.

Situaci navíc komplikovala skutečnost, že v červenci je astronomická noc ještě poměrně krátká. Doba, po kterou je obloha dostatečně temná a vhodná pro pozorování meteorů, je tudíž značně omezená.

Expedice 2017 se vyznačovala velmi problematickými pozorovacími podmínkami. Většinou ještě večer byla meteorologická situace taková, že se jen obtížně dalo odhadnout, jak se počasí vyvine, zda bude možné pozorovat a případně jak dlouhou dobu. Nakonec souhrou řady nepříznivých faktorů se pozorování meteorů uskutečnilo jen během tří nocí. Z toho navíc jedna noc byla taková, že se kvůli oblačnosti muselo skončit již zhruba po půl hodině. Ve zbylých dvou případech byly podmínky dobré a oblačnost se objevila až v ranních hodinách. Kvůli těmto komplikacím pořídila dvojice zapisovatelů za celou dobu Expedice 2017 jen 933 záznamů, což je méně než polovina v porovnání s Expedicí 2016.

Po domluvě s Mezinárodní meteorářskou organizací (International Meteor Organization – IMO) došlo v roce 2017 ke změnám v určování rojovosti. Přestalo se používat souhrnné označení DIV pro roje s radianty v souhvězdích Vodnář, Kozoroh a Jižní ryba a místo toho se určoval každý zvlášť. To bylo někdy docela obtížné, protože radianty ležely poměrně blízko u sebe. Problematické určení rojové příslušnosti bylo zvlášť v případech, kdy byl meteor spatřen daleko od radiantu, nebo když jeho zpětně prodloužená dráha procházela v blízkosti více radiantů.

Celkově se rozlišovalo pět rojových příslušností. Kromě Perseid (PER) a sporadických meteorů (SPO), které se určovaly vždy, se určovaly další tři roje: jižní delta Aquaridy (SDA), alfa Capricornidy (CAP) a antihelionový zdroj (ANT). Jediný roj, který byl zanedbáván, respektive sloučen s Aquaridami, byly Piscidy Austrinidy (PAU). Rozhodnutí padlo na doporučení IMO. Tento roj je totiž velmi slabý, nízko nad obzorem (zpočátku noci dokonce pod obzorem) a obtížně by se rozlišoval od Aquarid. Jeho vynechání (sloučení) ovlivnilo napozorovaná data jen nepatrně.

Všechny tři noci se pozorovalo statickou metodou a o záznam údajů se starali zapisovatelé. Díky tomu mohli pozorovatelé sledovat oblohu nepřetržitě a nemuseli pozorování přerušovat, aby zaznamenali údaje o meteorech.

Poprvé se meteory sledovaly v noci 22./23. července, což bylo téměř v polovině Expedice a zapojily se dvě skupiny. Obě měly shodně po pěti členech – vždy čtyři pozorovali a pátý zapisoval. Podmínky byly poměrně dobré, jen zpočátku některým pozorovatelům do zorného pole okrajově zasahovala oblačnost. Ta však rychle zmizela a většinu noci zůstalo nebe jasné. Další mraky se objevily až krátce před svítáním a pozorování ukončily.

Za tuto noc bylo zaznamenáno celkem 230 meteorů. Více než polovinu z nich (53,5 %) nahlásili pozorovatelé jako sporadické, zhruba čtvrtinu (24,3 %) označili za Perseidy, následovaly alfa Capricornidy (9,6 %), antihelionový zdroj (9,1 %) a na posledním místě skončily jižní delta Aquaridy (3,5 %).

V následujících tabulkách naleznete pouze souhrnná data za jednotlivé noci. Jsou v nich zahrnuta všechna pozorování, i ta, která byla později kvůli různým nedostatkům z dalšího zpracování vyřazena. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojovými příslušnosti a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.

Uváděné zkratky rojů: PER = Perseidy
SDA = jižní delta Aquaridy
CAP = alfa Capricornidy
ANT = antihelionový zdroj
SPO = sporadické meteory

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER SDA CAP ANT SPO Celkem
2 8 2 56 24,3 % 8 3,5 % 22 9,6 % 21 9,1 % 123 53,5 % 230

 

Docela komplikované to bylo hned následující noc – 23./24. července. Večer i počátek noci byla prakticky celá obloha zatažená a vypadalo to, že se expedičníci budou moci brzy uložit ke spánku. Dokonce byla zrušena i pozorovací pohotovost. V pozdějších hodinách se nejprve nesměle ukázalo pár jasnějších hvězd, ale později začala celá oblačnost mizet a nad Bažantnicí se objevilo jasné nebe. Předpovědi však stále ukazovaly, že by tento stav neměl vydržet dlouho. Pár táborníků se vydalo za les na průzkum západního obzoru a ke svému překvapení i tam bylo krásně jasno bez jediného mráčku. Proto po návratu zpět se ti, kteří ještě byli vzhůru, vydali pozorovat. Bohužel, nebylo to na dlouho. Předpověď nelhala, po zhruba půl hodině se zase obloha začala zatahovat a pozorování muselo být ukončeno.

I tuto noc se na sledování meteorů podílely dvě skupiny. Jedna měla čest členů, druhá byla oslabená a čítala jen tři. Zapisovatelé byli opět dva. Vzhledem k tomu, že jedna skupina měla pozorovací interval kratší než půl hodiny, byla její data anulována. Ta druhá, početnější, lehce překročila 30 minut a její data byla odeslána do databáze IMO. Není však jisté, zda bude její pozorování rozumně použitelné, protože i to je krátký časový úsek. IMO doporučuje, aby čas pozorování byl alespoň jednu hodinu.

Za dobu pozorování astronomové nahlásili celkem 48 meteorů. Převážná většina z nich (83,3 %) byla označena za sporadické, Perseidy tvořily 10,4 %. Od zbylých rojů (SDA, CAP, ANT) bylo zaznamenáno shodně po jednom meteoru, což je 2,1 %.

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER SDA CAP ANT SPO Celkem
2 7 2 5 10,4 % 1 2,1 % 1 2,1 % 1 2,1 % 40 83,3 % 48

 

Po této noci nastalo dlouhé období, kdy byly velmi špatné pozorovací podmínky. Buď bylo úplně zataženo, nebo se obloha vyjasnila jen na krátkou dobu. Někdy se také stalo, že byla bez mraků jen malá část oblohy a v takových podmínkách se meteory systematicky pozorovat nedají. Zlom nastal až úplně poslední noc Expedice 2017, 29./30. července, kdy byly asi nejlepší podmínky za celou dobu akce.

Celkem se meteorům o této noci věnovalo deset expedičníků rozdělených do dvou skupin po pěti. V obou shodně fungovali čtyři pozorovatelé a jeden zapisovatel. Celou dobu bylo nebe jasné a nic pozorovatele nerušilo. Oblačnost přišla až téměř se svítáním a jedna skupina navzdory tomu ukončila sledování meteorů až ve čtyři hodiny ráno.

Noc byla rekordní na napozorovaný čas i počty meteorů. Za celkově nasčítanou dobu 28 hodin a 42 minut obě skupiny dohromady zaznamenaly 655 meteorů. I tentokrát dominovaly sporadické meteory, kterých byly dvě třetiny z celkového počtu. Druhé skončily Perseidy s podílem 17,9 % a na třetí příčce byl ANT s 6,3 %. Na posledním místě se shodným podílem 4,6 % skončily roje SDA a CAP.

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER SDA CAP ANT SPO Celkem
2 8 2 117 17,9 % 30 4,6 % 30 4,6 % 41 6,3 % 437 66,7 % 655

 

Při zpracování dat se ukázaly značné rozdíly mezi jednotlivými pozorovateli. Důvodů může být několik. V první řadě je zřejmé, že každý pozorovatel má trochu jiné oči. Některý může mít například menší či větší oční vadu, jiný poněkud méně citlivé oči či rozdílně vnímá určité barvy. Dalším faktorem je, jak dokáže daný člověk udržet pozornost, zvlášť když delší dobu není vidět žádný meteor. Zde záleží na jisté formě sebekázně a také na tom, jestli není pozorovatel unavený, ospalý či nějak jinak indisponovaný. V neposlední řadě se také projevuje, jak je který astronom zkušený.

Bohužel první údaj, pomocí kterého se srovnávají zejména méně zkušení pozorovatelé, je počet spatřených meteorů. To může vést až k nezdravé honbě za tím, kdo nahlásí nejvíce meteorů. Na první pohled se zdá, že ten, kdo jich má nejvíc, má nejlepší oči a umí se nejvíc soustředit, ale není tomu tak vždy. Zejména při delším pozorování s nižší frekvencí se občas stane, že člověk má tendenci hlásit jako meteory i jevy, které nemusí být reálné. Například se může stát, že při pohybu hlavy se zejména jasnější hvězdy na kraji zorného pole zdánlivě pohnou a mohou být považovány za meteory. Stejný problém nastává u jakýchsi „mžitek“ které se mohou objevit při delším pozorování a které se jen obtížně rozlišují od slabých meteorů. U pozorovatelů s brýlemi se na nich může objevit odlesk nějakého silnějšího světelného zdroje. Dále je možné na obloze spatřit skutečné světelné jevy, které jsou lidského původu a dají se zaměnit s meteory. Jedná se o letadla, družice, případně balóny. Někdy je možné za meteory mylně považovat i některé vzdálené záblesky přírodního či umělého původu a tento výčet možných „falešných meteorů“ není zdaleka úplný.

Rozlišit tato nesprávná hlášení je poměrně složité. Je však minimálně podezřelé, pokud některý pozorovatel má výrazně větší počty meteorů než ostatní. Samozřejmě může mít lepší oči, ale v tom případě by měl mít také větší hodnotu MHV. Je vhodné ověřit, zda alespoň většinu „jeho“ meteorů viděli i ostatní, nebo zda je spatřil jen on. Jestliže má opravdu lepší oči, měly by být meteory, které nahlásil jen on, převážně slabé. Pokud však jeho MHV byla srovnatelná s ostatními, sledoval stejnou část oblohy a ostatní pozorovatelé nebyli na rozdíl od něj úplnými nováčky, je pravděpodobně něco špatně.

Další možnost, jak rozpoznat, že něco není v pořádku, nabízí elektronické protokoly IMO, kam se data po předběžném zpracování zadávají. Ty provádí určité kontroly, a když se objeví podezřelé údaje, uživatele na to upozorní. Při zadávání dat z Expedice 2017 zobrazily varování v pěti případech. Vždy šlo o to, že vypočítaná frekvence sporadických meteorů výrazně převyšovala očekávanou hodnotu. Konkrétně se jednalo o pozorování Tomáše Pekárka z noci 22./23. července a pak pozorování z noci 29./30. července od Martina Trana, Michala Poláka, Tomáše Nejdla a Jana Šemory. U těchto dat vycházela frekvence sporadických meteorů na několik desítek za hodinu. Extrémem bylo pozorování Martina Trana, kterému vyšla v jednom intervalu frekvence dokonce 96 meteorů za hodinu!

Nabízí se dvě možnosti vysvětlení. Ta o něco „lepší“ vychází z toho, že byla špatně určována rojová příslušnost. V takovém případě část meteorů, vyhodnocených jako sporadické, ve skutečnosti patřila nějakému meteorickému roji. Při správném určení by poklesl počet sporadických meteorů a navýšila by se frekvence jiného roje či několika rojů. „Horší“ varianta je ta, že část nahlášených meteorů ve skutečnosti ani meteory nebyly a jednalo se buď o nějaké jiné jevy, nebo dokonce o příliš bujnou fantazii pozorovatele. Není samozřejmě vyloučena ani kombinace obou možností.

Ze získaných dat bylo vytvořeno několik grafů. Níže je graficky zobrazena celková frekvence jednotlivých pozorovatelů během tří pozorovacích nocí. Údaje z noci 23./24. července jsou značně zkreslené tím, že se meteory sledovaly jen velmi krátký časový úsek, od 12 do 34 minut.

Frekvence1

Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, nelze získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Vzhledem k tomu, že pozorovací podmínky měli obvykle všichni velmi podobné (pokud nesledovali různé části oblohy), lze občas značné rozdíly připsat na vrub faktorům, uvedeným výše. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Postupný vývoj celkové frekvence jednotlivých pozorovatelů podle nocí naleznete v dalším grafu.

V dalších třech grafech je zachyceno procentuální zastoupení sledovaných rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí. Zde je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Jak již bylo zmíněno, každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat jinou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.
Kolace2
Data z letošní Expedice jsou o to více problematická, že se pozorovalo jen tři noci a z toho jednu jen velice krátce, takže data z ní jsou nekvalitní. Navíc se poprvé rozlišovaly tři roje (SDA, CAP, ANT), jejichž radianty leží poměrně blízko sebe a jejich určování nebylo jednoduché. Proto dělat ze získaných dat nějaké závěry je přinejmenším diskutabilní. Přesto se o to pokusíme, i když spíše jen pro zajímavost.

Začneme nejznámějším rojem a tím jsou bezesporu Perseidy (PER). Podle předpovědí měly jejich frekvence pomalou stoupat, protože maxima dosahují až 12. srpna. První noc tvořily bezmála čtvrtinu napozorovaných meteorů, ale hned následující noc prudce poklesly na téměř třetinový podíl (8,3 %). Jednalo se o tu noc s krátkým pozorovacím intervalem. Navíc se nedalo pozorovat v ranních hodinách, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Poslední pozorovací noc, tedy nejblíže maximu, podíl Perseid opět stoupnul, ale jen na 17,8 %. Je možné, že zejména první noc byly k Perseidám přiřazovány i meteory, které k nim nenáležely.

Jižní delta Aquaridy (SDA) měly předpovězené maximum na 30. července, neboli prakticky na poslední pozorovací noc. Ačkoli se jednalo o druhý nejsilnější roj (v maximu má 25 meteorů za hodinu) a během noci 29./30. července mohl teoreticky předstihnout i Perseidy, nestalo se tak. Jejich podíl byl velmi malý, kolísal mezi 2,8 až 4,6 %. Na vině byl zejména fakt, že radiant byl na začátku pozorování téměř na obzoru a ani k ránu příliš vysoko nevystoupal. Dobrým znamením je alespoň skutečnost, že v době očekávaného maxima byl jejich podíl opravdu největší.

Také alfa Capricornidy (CAP) měly vrcholit 30. července. Jejich podíl byl první noc téměř 10 %, druhou se snížil na necelá 3 %, aby poslední noc opět stoupnul na 4,6 %. I zde se zdá, že jejich počet byl první noc nadhodnocen.

Zastoupení antihelionového zdroje (ANT) nemělo během Expedice procházet většími výkyvy. Přesto dosáhl maxima už první noc, kdy tvořil přes 9 % všech meteorů. O noc později poklesl na méně než 3 %, aby při posledním pozorování překonal 6 %. Nízké zastoupení tohoto i dalších rojů při druhé pozorovací noci měl částečně na svědomí jeden z nováčků, který všechny meteory zařadil mezi sporadické.

Sporadické meteory (SPO) tvořily většinu získaných dat po všechny tři noci. První noc měly jen mírně přes polovinu meteorů (53,5 %), ale o sporné krátké noci se již jednalo o 83,3 %. Poslední noc se jejich zastoupení ustálilo na 66,8 %. I zde je vidět, že v určování rojovosti se vyskytuje nezanedbatelná chybovost.

Piscidy Austrinidy (PAU) nebyly rozlišovány, ale jejich frekvence byla velmi nízká a radiant byl část noci pod obzorem. Vycházel až v pozdějších hodinách a vzhledem k jeho orientaci byly ojedinělé meteory tohoto roje zřejmě započítány k jižním delta Aquaridám.

Změny frekvence jednotlivých rojů během pozorovacích nocí naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory.

Celkově se do programu sledování meteorů na Expedici 2017 zapojilo 15 účastníků. Z toho 13 přímo pozorovalo, zbývající plnili neméně důležitou funkci zapisovatele. Dohromady proběhlo 23 pozorování, při kterém bylo za čistý čas 56 hodin a 40 minut pořízeno 933 záznamů o meteorech. Z tohoto počtu bylo nejvíce sporadických meteorů, rovných 600 (64,3 %). Druhé místo obsadily Perseidy se 178 (19,1 %) meteory a třetí skončil antihelionový zdroj, který měl 63 (6,8 %) meteorů. Žebříček pak uzavírají alfa Capricornidy s 53 (5,7 %) meteory a nejméně bylo nahlášeno delta Aquarid, kterých bylo jen 39 (4,2 %). Nejjasnější zaznamenaný meteor měl -2 mag, nejslabší pak 5 mag.

Nejaktivnějšími pozorovateli byli Jan Šemora a Tomáš Nejdl, který shodně pozorovali 521 minut, tj. 8 hodin a 41 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Michal Polák (400 minut) a Václav Kalaš (388 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Michal Polák, který jich zaznamenal 175, následoval Jan Šemora (155) a Martin Tran (130). Jan Šemora a Tomáš Nejdl sledovali meteory tři noci, Michal Polák, Martin Tran a Václav Kalaš pozorovali dvě noci a zbylých šest pozorovatelů jen jednu noc.

Ze zpracování byla vyřazena celkem čtyři pozorování a to buď úplně, nebo částečně. Důvodem byly nejčastěji příliš krátké intervaly. Jak již bylo zmíněno, správně mají mít délku minimálně jednu hodinu, to se však kvůli výše popisovaným problémům s oblačností občas nedalo dodržet. Nakonec byly odeslány všechny intervaly, přesahující třicet minut. Celkově bylo vyřazeno pozorování o délce 55 minut čistého času a 14 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.