Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Hvězdárna a planetárium Plzeň končí

Pravděpodobně se k Vám již doneslo, že příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium Plzeň končí svoji činnost k 30. červnu tohoto roku. Jde o vyvrcholení táhlého „boje o přežití“, který více či méně úspěšně probíhal již řadu let. H+P Plzeň se za celou dobu své existence musela potýkat s problémem nepříliš vyhovujících prostor a z toho plynoucích omezení, se kterými se většina obdobných popularizačních a vzdělávacích organizací v republice potýkat nemusí. Přesto se podařilo většinu činností zajistit a H+P Plzeň se nyní může chlubit značným množstvím spokojených návštěvníků i celou řadou spolupracujících subjektů. A ačkoliv příspěvková organizace statutárního města Plzně končí, o stávající zařízení i o finanční zajištění činností se postará Plzeňský kraj.IMAG0064.jpgPříspěvková organizace Hvězdárna a planetárium Plzeň vznikla v roce 1992 jako nástupce Planetária Valentiny Těreškovové, jež bylo součástí Městského kulturního střediska. V té době se většina činností soustředila právě okolo planetária, které sídlilo v budově Nad Hamburkem, kde bývala dříve obecná a měšťanská škola, později Vysoká škola strojní a elektrotechnická. Zde byla v roce 1958 vytvořena provizorní vestavba do prostoru bývalé školní kaple. Vznikl tím prostor pro tehdy nově získané planetárium ZKP-1, přednáškový sál a chodbu s výstavním prostorem a šatnou. Ačkoliv se mělo jednat o provizorní řešení jen na pár let, než vznikne nová budova přímo určená pro planetárium a hvězdárnu, skutečnost byla jiná. Planetárium zde vydrželo až do jara 1997. Samotný přístroj již byl novější, protože v roce 1984 došlo na budově k propadu části stropu, a tak bylo v souvislosti s nápravou havarijního stavu bývalé školní kaple vyměněno za novější planetárium ZKP-2, které bylo zprovozněno v roce 1986. Ovšem k uskutečnění plánů na novou budovu nikdy nedošlo.

V budově Nad Hamburkem mohla probíhat osvětová a popularizační činnost spojená s planetáriem, s přednáškami a se spolkem vážnějších zájemců o obory astronomiekosmonautiky. S astronomickými pozorováními však byl problém, protože v budově nebyla žádná stálá pozorovatelna a lokalita v centru města nebyla pro pozorování oblohy ani příliš vhodná.

Vše se navíc zkomplikovalo na jaře roku 1997, kdy se organizace musela z budovy Nad Hamburkem, kde byla pouze v nájmu, urychleně vystěhovat. Organizaci zůstaly k dispozici jen nevyhovující prostory domu U Dráhy 11, v předních Skvrňanech, kde se původně nacházely dílny, skladové a archivní prostory, fotokomora a další technické zázemí organizace. Budova byla urychleně upravena na provizorní sídlo organizace, ovšem bez možnosti provozování přístroje planetária, i bez astronomické pozorovatelny. V následujících letech se podařilo řadu činností organizace vyřešit různými kompromisy a náhradami, přesto stav bez odpovídajícího zázemí trvá dosud. Startrails 1Za celé roky se bohužel nepodařilo dotáhnout do konce výstavbu rozumného objektu, který by umožňoval běžnou činnost organizace v plném rozsahu. Přitom byla do různého stupně připravenosti zpracována celá řada projektů. Například V Plzni – Koterově (Na Hájích) se již stavěla budova hvězdárny. Hrubá stavba však musela být zbourána. K přislíbené stavbě tzv. na klíč již nikdy nedošlo. Neprošla ani studie výstavby samostatné budovy v Borském parku. Tato studie se dělala jak za Ing. B. Malečka, tak i za L. Honzíka. Padly i plány na stavbu hvězdárny v Liticích, na Hůrce u Losiné a ve Vlčtejně. Krátce po vystěhování planetária se uvažovalo o jeho umístění do budovy č. p. 3 v Kopeckého sadech. Pak byly vytvořeny dvě studie pro budovu letního kina v amfiteátru Lochotín. Ta první, dělaná ještě za ing. Malečka, příliš prostorově nevyhovovala, druhá, dělaná za L. Honzíka, splnila veškerá očekávání. Bohužel, k realizaci nedošlo, přestože město tuto variantu původně podporovalo. Určitou dobu se jevila schůdná jedna z nejkompromisnějších variant, a sice půdní vestavba astronomické pozorovatelny do stávající budovy v ulici U Dráhy. Nakonec ani na tu nedošlo. Nerealizovalo se ani rozplánování výstavby na jedné ze dvou zajímavých lokalit – ve Vyhlídkové ulici nad Švábinami a areál staré tělocvičny u Košuteckého jezírka.

Přesto dokázala H+P Plzeň v neadekvátních prostorech v průběhu let zajistit naprostou většinu běžných činností, podobně jako ostatní hvězdárny a planetária v republice. Jediné, co se nezdařilo, byla plnohodnotná náhrada za planetárium, což ovšem vychází z podstaty tohoto přístroje. Pozorování oblohy však probíhala venku pod širou oblohou, přednášky pro veřejnost v sále na plzeňské radnici, či na řadě dalších míst, například u spolupracujících organizací. Výuka pro školy pak probíhala buď ve vlastní učebně, nebo dojížďkou na konkrétní školy. Stejně tak v učebně probíhaly i astronomické kroužky pro mládež a kurzy pro dospělé. Bylo možné pořádat i soutěže pro děti, výstavy a další občasné akce. Výhodou se nakonec stala paradoxně mobilita, kterou plzeňským hvězdářům řada jiných hvězdáren záviděla a časem ji dokonce začaly v menším také využívat. Ta však kromě několika výhod skýtá i četné nevýhody a omezení, které lze na běžných hvězdárnách kompenzovat činnostmi v pevné pozorovatelně. Startrails 1Dobrou zprávou na závěr je, že zánik příspěvkové organizace nebude koncem definitivním. Plzeňský kraj a statutární město Plzeň projednaly možnost pokračování Hvězdárny a planetária Plzeň jako pobočky Hvězdárny v Rokycanech. Pro organizaci to znamená změnu zřizovatele i změnu organizační struktury, ale pokud vše vyjde podle předpokladů, zůstane zachována činnost v takové podobě, jako probíhala dosud, či jen s nepatrnými změnami. Dosavadní výsledky jednání mezi oběma subjekty, jak na úrovní politické, tak i na úrovni správní, nasvědčují tomu, že by se vše mělo podařit. V současnosti to vypadá, že 30. 6. skončí Hvězdárna a planetárium Plzeň a od 1. 7. se Hvězdárna v Rokycanech rozšíří na Hvězdárnu v Rokycanech a Plzni.

Závěrem bych rád poděkoval svým zaměstnancům za práci v nelehké situaci, našim návštěvníkům a příznivcům za podporu a pochopení.