Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Aktuální noční obloha v červnu 2016

V průběhu června je nejvíce patrný posun západu Slunce na severozápad. Délka bílého dne až do slunovratu narůstá na úkor noci. Navíc se kotouč Slunce nedostane dostatečně hluboko pod obzor, a proto i noční obloha zůstává poměrně světlá a pro případná astronomická pozorování méně kontrastní než v zimním období.

Zvečera lze nad jižním až jihozápadním obzorem pozorovat nepříliš výrazná jarní souhvězdí.  Nejsou rušena Mléčnou dráhou, neboť ta se tomuto výseku oblohy vyhýbá. Orientaci zajišťují tři jasné hvězdy: Regulus v souhvězdí Lva, ArkturusPastýřiSpikaPanně, které jsou od sebe dosti úhlově vzdáleny. Ty vytváří na obloze poměrně výrazný orientační trojúhelník. V průběhu večera se jarní souhvězdí posunou dále nad jihozápadní a později západní obzor. Od východu jejich původní pozici zaujmou souhvězdí letní.

Na málo výrazné jarní obloze lze přesto pomocí dalekohledu vyhledat celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Budou převažovat hlavně různé typy galaxií. U těch, které se promítají půdorysně, jako např. galaxie M 65 a M 66 ve Lvu, lze spatřit strukturu ramen. Jiné jsou zase viditelné z boku jako např. galaxie M 104 Sombrero v Panně. Ve větších přístrojích bychom spatřili i některou z kup galaxií. Asi nejzajímavější je kupa galaxií v Panně. Ta se nachází v severní části souhvězdí Panny. Kupa má asi 3 000 jednotlivých galaxií, ale v menších dalekohledech lze pozorovat pouze několik nejjasnějších členů. Jedná se např. o eliptické galaxie M 84M 86, které patří mezi výraznější členy této kupy.

obloha-17.06.2016Z výrazných planet, pozorovatelných pouhým okem, zůstanou na obloze během června viditelné celkem tři: Jupiter, Mars a Saturn.

Jupiter je viditelný po celý červen během první poloviny noci nad jihozápadem až západem. Podmínky pro jeho pozorování se však pozvolna zhoršují. Planeta zůstává ve spodní části souhvězdí Lva. U vzdalující se planety bude nadále klesat jasnost z -2,1m na -1,9m. Rovněž zdánlivý průměr se zmenší. Na počátku května bude mít kolem 35“, na konci června klesne na 32,2“.

Pro pozorování rudé planety Mars zůstávají během června stále nejlepší podmínky v tomto roce, a to přesto, že se nachází poměrně nízko nad obzorem. Během kulminace vystoupí na pouhých 18° nad obzorem. Již během května dosáhla jasnost planety svého letošního maxima kolem -2m. V červnu už bude jasnost postupně klesat z -2,0na -1,5m. Rovněž úhlový průměr poklesne z hodnoty 18,6“ na 16,6“. Mars se na večerní obloze objeví krátce po západu Slunce nad jihovýchodním až jižním obzorem. Planeta se nachází po celý červen ve spodní části souhvězdí Váhy. Nejlepší podmínky pro pozorování planety nastávají kolem půlnoci, kdy planeta kulminuje. Na konci měsíce asi hodinu před půlnocí.

Východně od Marsu putuje jižními partiemi souhvězdí Hadonoše planeta Saturn. Ta se objevuje nedlouho po Marsu a zůstává rovněž nízko nad obzorem. Saturn má podobné podmínky na pozorování jako Mars a právě na začátku června jsou z celého letošního roku nejlepší. Planeta se v pátek 3. 6. bude nacházet vůči Zemi v minimální vzdálenosti: 9,0149 au. To bude mít za následek, že jasnost planety na začátku června bude ještě 0m, což je maximum v tomto roce, na konci měsíce nepatrně klesne o 0,1m. Rovněž úhlový průměr bude na začátku června na svém maximu 16,4“, na konci měsíce se nepatrně zmenší na 16,2“. Saturn se nachází poměrně nízko a je nejlépe pozorovatelný během kulminace, která přichází kolem půlnoci. Během ní je ve výšce zhruba 20° nad ideálním obzorem. Přivrácena zůstává severní hemisféra planety. Prstenec je v současnosti hodně otevřený, je možné dobře pozorovat jeho strukturu a vzhledem k minimální vzdálenosti i detaily. Z měsíců je nejlépe pozorovatelný Titan, největší měsíc této planety.

V pátečních večerních hodinách 10. 6. se dostane dorůstající Měsíc krátce před první čtvrtí do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Jupiter bude východním směrem.

O den později se Měsíc dostane do blízkosti Jupitera (Jupiter bude skoro nad ním). Při konjunkci, která nastane ještě za denního světla, kolem 19 hod., bude Jupiter ve vzdálenosti asi 2,1°.

V úterý 14. 6. večer se Měsíc již po první čtvrti dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Vir (Spika) v souhvězdí Panny. Spika se bude nacházet 4,5° téměř na jih od Měsíce.

V pátek 17. 6. večer se Měsíc pár dní před úplňkem ocitne poblíž planet Mars, Saturn a jasné astronavigační hvězdy α Sco (Antares) ze souhvězdí Štíra. Měsíc bude nejvýše mezi oběma planetami. Jihozápadně od něj se bude nalézat načervenalý Mars. Východně od Marsu bude Saturn. Jihozápadně pod Saturnem bude zářit načervenalým světlem Antares. Toto uskupení bude pozorovatelné i den předem, nebo o den později, samozřejmě v poněkud pozměněné konfiguraci.

V noci z pondělí na úterý 20./21. 6. se úplňkový Měsíc bude nacházet v souhvězdí Střelce, nedaleko od otevřené hvězdokupy M 25. Přestože se jedná o jasnější hvězdokupu, Měsíc ji bude svým odraženým světlem přezařovat.

Poslední událostí měsíce června je letní slunovrat. Ten nastane v pondělí 21. 6. v 00:34 SELČ. V tento den vstupuje Slunce do znamení Raka. Dostává se nad obratník Raka, který se nachází na severní polokouli (23,5° nad rovníkem). Východ a západ Slunce v tento den dosáhnou limitní hodnoty. V Plzni bude Slunce vycházet na severovýchodě v azimutu asi 52° a zapadat na severozápadě v azimutu 308°. Na obloze se proto bude pohybovat po nejdelší dráze a v pravé poledne tak dosáhne největší výšky nad obzorem za celý rok, tedy 63,5°. V období letního slunovratu je proto bílý den nejdelší a trvá víc jak 16 hodin (pro 21. 6. den trvá 16h 22m). Naopak noci v tomto období jsou krátké a trvají necelých 8 hodin. Na severní polokouli tímto okamžikem skončí jaro a začne léto. Naopak na jižní polokouli končí podzim a začíná zima. Vzhledem k tomu, že Slunce se nedostane dostatečně hluboko pod obzor, nenastává po několik dní kolem letního slunovratu vůbec pravá astronomická noc. V tomto období také paprsky ze Slunce dopadají pod strmějším úhlem, a proto neztrácejí příliš energie průchodem zemskou atmosférou. Navíc dny jsou mnohem delší než v zimním období. V důsledku toho dopadá na severní polokouli více energie než v zimě. Ta se více prohřívá, je tedy teplo. Po letním slunovratu však výška Slunce nad obzorem bude zase postupně klesat a bílý den se bude opět krátit.