Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Aktuální noční obloha v únoru 2016

Únorová noc je stále ještě poměrně dlouhá, nicméně den se již začíná zřetelně prodlužovat. Na večerní obloze dominují poblíž bodu své kulminace, tedy dostatečně vysoko nad obzorem, výrazná souhvězdí zimní oblohy. Jsou pozorovatelná nad jihovýchodním až jižním obzorem. Orientovat se lze pomocí několika jasných hvězd zimního orientačního obrazce, připomínající buď písmeno velké G, nebo mnohoúhelník. Obrazec byl popsán v článku o lednové obloze. Více napravo, nad jihozápadním až západním obzorem, je možné po setmění ještě spatřit nevýrazná podzimní souhvězdí. Na opačné straně, nad východním obzorem, již začínají vycházet souhvězdí patřící na večerní jarní oblohu.

Pouhým okem lze pozorovat několik zajímavých objektů zimní oblohy. O některých již byla minule zmínka. Pokud použijeme triedr, tak jich lze vidět více. Zimní obloha je bohatá na řadu hvězdokup. Jen v souhvězdí Vozky je několik výrazných otevřených hvězdokup. Mezi ty známější patří M 37, M 36M 38, ale jsou tam i další. Další otevřená hvězdokupa vhodná pro triedr je třeba M 35, která se nachází v Blížencích, nebo NGC 2244Jednorožci. Ta je navíc spojena s difuzní mlhovinou Roseta, kterou však v triedru neuvidíme. Další, s výraznými hvězdami, se nachází v souhvězdí Velkého psa a nese označení M 41. O něco níž, v souhvězdí Lodní zádě, se nachází další otevřená hvězdokupa M 47, která je rovněž jasná, ale chudší na hvězdy. Nedaleko od ní se nachází otevřená hvězdokupa M 46, která má hvězd podstatně více a navíc se do ní promítá i nádherná planetární mlhovina NGC 2438. Tu však v triedru neuvidíme, neboť je na ní zapotřebí větší astronomický dalekohled.

Výskytem planet viditelných pouhým okem večerní únorová obloha rozhodně zajímavá nebude. Z planet je večer nad západním obzorem přítomný pouze Uran, ale ten je slabý.

oblohaNa počátku února zvečera, později krátce po setmění, na konci již hned po setmění, bude vycházet Jupiter. Jeho podmínky pro pozorování se stále ještě zlepšují. Během kulminace planety, která proběhne až po půlnoci, dosáhne výšky necelých 45° nad ideálním jižním obzorem. Jupiter se po celý únor bude vyskytovat v jihozápadní oblasti souhvězdí Lva, nedaleko hranice s Pannou. V průběhu měsíce jeho jasnost vzroste z -2,4m na -2,5m, úhlový průměr naroste na 41“.

Na další dvě jasné planety si musíme počkat déle. Teprve po půlnoci se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.

Jako první vyjde planeta Mars. Ta bude během února poměrně nízko nad obzorem, v souhvězdí Váhy. Jasnost se bude pohybovat mezi 0,6m až 0,4m, úhlový průměr naroste na hodnotu 8“. Podmínky pro jeho pozorování jsou nejlepší v ranních hodinách, kdy je planeta poblíž kulminace. Podmínky pro pozorování se tedy podobají lednovým a jsou stabilní.

Po Marsu bude vycházet Saturn. I ten bude velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a nejlépe pozorovatelný bude k ránu, kdy je nejvýše nad obzorem. Saturn lze nalézt v jižních partiích souhvězdí Hadonoše. Jasnost planety dosáhne 0,5m, úhlový průměr přes 14“. Přivrácená je severní polokoule. Prstenec je v současnosti hodně otevřený, a proto je možné dobře pozorovat jeho strukturu. Pozorovací podmínky se v dalším období budou jen pozvolna zlepšovat.

Do ranního svítání se nízko nad jihovýchodním obzorem objeví také Venuše a Merkur. Obě planety však budou velmi nízko nad obzorem. Podmínky pro jejich pozorování jsou špatné a budou se ještě zhoršovat. Pokud je chcete pozorovat, tak nejlépe začátkem února, kdy jsou obě planety nedaleko od sebe v souhvězdí Střelce. Později, zhruba v polovině února, přejdou do Kozoroha. Jasnost Venuše se bude pohybovat kolem hodnoty -4,0m, ke konci poklesne ještě o 0,1m. Jasnost Merkuru bude výrazně nižší, jen kolem -0,1m.

V pondělí 1. 2. v ranních hodinách se Měsíc bude nalézat v blízkosti planety Mars, která bude téměř pod ním. Měsíc bude již v poslední čtvrti. K nejtěsnějšímu přiblížení obou dvou těles dojde až za denního světla. O den později se již Měsíc bude od Marsu vzdalovat.

V ranních hodinách 3. a 4. 2. bude úzký ubývající srpeček Měsíce viditelný poblíž Saturnu. Zejména ve středu 3. 2. ráno vznikne zajímavá situace, kdy přímo pod Měsícem bude zářit načervenalý veleobr Antares ze souhvězdí Štíra, západně načervenalý Mars a východním směrem kromě nažloutlého Saturnu uvidíme i jasnou Venuši a Merkur.

Do blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka se Měsíc již po první čtvrti dostane po půlnoci z pondělí na úterý 15./16. února. Přechod přes ni však pozorovatelný nebude, neboť nastane až pod obzorem. Večer 16. 2. po setmění již bude Měsíc východně od jasné hvězdy Aldebaran a hvězdokupy Hyády.

Během noci z 21. na 22. 2. se téměř úplňkový Měsíc bude vyskytovat poblíž jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva.

Ve středu 24. 2. ráno dojde ke konjunkci Měsíce s Jupiterem. Měsíc ve fázi nedlouho po úplňku se bude nalézat zhruba 2,4° pod Jupiterem.

V pátek 26. 2. během noci se Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Vir (Spika) v souhvězdí Panny. Modře zářící Spika se bude nalézat jihozápadně od Měsíce.

Během poslední významnější únorové konjunkce se Měsíc přiblíží k planetě Mars. Přiblížení bude pozorovatelné v pondělí 29. 2. v ranních hodinách. Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí se bude nalézat severně od Marsu.

Měsíc únor má v letošním roce 29 dní. Máme tedy opět po čtyřech letech rok přestupný. Ten se zavádí z důvodů vyrovnání základního rozdílu mezi délkou kalendářního roku (365 dní) a tropického roku (365,24219 dne). Ani toto není přesné vyrovnání rozdílu a časem by rozdíl zase začal narůstat, byť pomaleji. Proto existují další úpravy. Gregoriánský kalendář upravuje odchylku v tom smyslu, že roky, které jsou dělitelné 100, budou přestupné jenom tehdy, budou-li zároveň dělitelné 400. Tím se zlepší průměrné hodnoty na 365,2425 dne na rok. Odchylka gregoriánského kalendáře tím značně poklesne.