Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Objevena nejvzdálenější galaxie

p1522aw-2Na snímku Hubbleova kosmického dalekohledu (HST), zachycujícího nepatrnou oblast souhvězdí Pastýře, byste galaxii EGZ-zs8-1 hledali jen velmi stěží. I tak má ale mezi všemi ostatními objekty zdaleka největší význam. Jedná se totiž o nejvzdálenější galaxii, kterou v tuto chvíli známe. To zároveň znamená, že na snímku pozorujeme i galaxii nejranější, protože čím dále se do vesmíru díváme, tím hledíme i více do minulosti. Na snímku je EGZ-zs8-1 zachycena v době, kdy bylo stáří vesmíru pouhých 5 % stáří dnešního, což odpovídá přibližně 670 milionům let. Galaxie vykazuje výrazné emise na modré čáře Lyman-alfa, což svědčí o intenzivní formaci obřích a velmi mladých modrých hvězd. Díky rudému posuvu, který je charakteristickým jevem, projevujícím se ve velkých vzdálenostech, se však světlo galaxie posunulo do infračervené oblasti. Odhaduje se, že hmotnost galaxie odpovídá asi 15 % hmotnosti Mléčné dráhy (což je s ohledem na mládí galaxie velké číslo). Stáří hvězd v galaxii bylo pak odhadnuto na 100 až 300 milionů let a zajímavé také je, že jejich tvorba probíhala asi 80× rychleji, než je tomu v naší Galaxii. Právě tyto mladé hvězdy byly pravděpodobně hnacím motorem pro reionizaci, kdy plynný vodík přecházel z neprůhledného do průhledného stavu.

Pozorování takto vzdálených objektů je jedním z klíčových způsobů, jak porozumět a pochopit procesy, které v takto mladém vesmíru probíhaly. Už dnes víme, že v mnoha ohledech se od těch v dnešním vesmíru značně lišily. Velkým mezníkem v této oblasti bude zcela jistě vypuštění budoucího kosmického dalekohledu James Webb Space Teleskope (JWST), které je plánováno na rok 2018.