Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Expedice – Historie Expedice II

Drobnosti, střípky, zajímavosti

Při psaní článku o historii Expedice jsem narazil na pár zajímavostí, které se mi nepodařilo vložit přímo do něj, ale bylo mi líto je úplně zahodit. Proto jsem vytvořil tuto stránku, kde jsem tyto poněkud nesourodé informace umístil.

Asi se divíte, odkud jsem bral roky, někdy i přesné datumy u některých událostí. Je to proto, že v letech 1984 až 1988 jsem si na Expedici psal deník. Díky těmto zápiskům vím třeba, že:

24.7. 1984 před svačinou uteklo z hájovny prase Petr, vběhlo do hlavního stanu a pak uteklo do lesa.
29.7. 1984 po večeři starší kluci vypustili model rakety.
15.8. 1985 odpoledne jsme byli na Kozlu a později jsme se šli koupat k jezu.
16.8. 1985 po svačině jsme měli přednášku o kometách. Večer byla bouřka.
7.8. 1986 po svačině jsme vyráběli vlajku.
28.7. 1987 po večeři jsme prošli okolí tábora a připravovali poplašné zařízení.
31.7. 1987 po obědě jsme byli v indiánském táboře. V noci jsme byli na hlídce.
18.8. 1988 v noci se pozorovalo do půl čtvrté. Měl jsem 14 meteorů a celkově jsme jich měli 68.
21.8. 1988 po svačině jsme bourali stany. Z osmnácti jsme jich zbourali devět.

Zmiňované deníky v elektronické formě najdete na mých osobních stránkách pod názvy První expedice (rok 1984), Druhá expedice (rok 1985), Třetí expedice (rok 1986), Čtvrtá expedice (rok 1987) a Pátá expedice (rok 1988).


Možná jste při čtení objevili nějaký pojem, kterému jste přesně nerozuměli. V takovém případě zkuste nahlédnout do tohoto minislovníčku, který vám daný výraz objasní.

Perseidy
Pravděpodobně nejznámější meteorický roj, který se pozoroval na Expedici. Jeho maximální frekvence je asi 70-100 meteorů za hodinu, maximum nastává kolem 12. srpna.

Dělostřelecký binar                                  fotografie
Jedná se o typ dalekohledu, používaný dříve hlavně na teleskopické pozorování meteorů, později i na jasnější proměnné hvězdy nebo AAPO. Má průměr objektivu 80 mm a zvětšení 10x. Lidově se mu říká „dělák“.

Somet                                                          fotografie
Další typ dalekohledu, tentokrát o průměru 100 mm a zvětšení 25x. Používá se hlavně na proměnné, komety a objekty AAPO. Spolu s „dělákem“ patří mezi binary, tedy dalekohledy určené pro obě oči.

Krmítko                                                        fotografie
Jednalo se o dřevěnou budku, ke které bylo připojeno několik kabelů s tlačítky na konci. Kabely byly nataženy k jednotlivým pozorovatelům a ti při spatření meteoru zmáčkli tlačítko (lidově se mu říkalo „tastr“). V tu chvíli se u zapisovatele rozsvítilo světlo s číslem pozorovatele a on mohl zapsat čas, číslo a pak vyzvat pozorovatele k hlášení údajů. V budce bylo i tlumené osvětlení a všechno bylo napájeno z akumulátoru. V současnosti se již nepoužívá.

AAPO
Zkratka pro Amatérskou Astronomickou Prohlídku Oblohy. Je to pozorování v podstatě libovolných vesmírných těles, nejčastěji mlhovin, galaxii, hvězdokup a podobných objektů pomocí dalekohledu. Často bývá spojeno se zákresem, ale není to podmínkou. Více podrobností najdete v tomto článku.


Zmínka o Expedici se několikrát objevila dokonce i v novinách či jiných médiích. V druhé polovině osmdesátých let minimálně dvakrát zavítal do tábora novinář, vyzpovídal vedení Expedice a někdy i účastníky a pár dní nato vyšel v novinách článek.

Podařilo se mi najít a zdigitalizovat tyto materiály:

V roce 2003 vyšly o Expedici články ve dvou novinách:
Plzeňský deník: „V Bažantnicích pozorují noční oblohu“nascanovaný článek
Mladá fronta: „Hvězdáři toho na letním táboře mnoho nenaspí“nascanovaný článek.
Tábor také navštívila reportérka Petra Kunová z plzeňského Rozhlasu, která zde natočila reportáž. Nahrávku poskytl Český rozhlas Plzeň.

O dva roky později – roku 2005 se opět Expedice dostala jak do novin, tak byla zmíněna i v Českém rozhlase:
V Plzeňském deníku vyšel 12. srpna článek „Hvězdáře zajímá také Discovery“nascanovaný článek
Stejný den (12. srpna) ve 14:00 hodin byl odvysílán ve Zprávách Českého rozhlasu Plzeň rozhovor s Lumírem Honzíkem nazvaný „Dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseid“, kde padla také zmínka o Expedici 2005. Pořad moderoval Petr Handl, autorem příspěvku byl Jiří Blažek. Nahrávku poskytl Český rozhlas Plzeň.
Další článek vyšel 6. září, opět v Plzeňském deníku a měl název „Astronomové rádi ponocují“nascanovaný článek

V roce 2006 byla Expedice tolikrát v novinách i v rádiu, že jsem o tom sepsal samostatný článek.

Expedice 2007 se také objevila jak v rozhlase, tak i v novinách.
Nejprve byly ve dnech 10. a 11. srpna odvysílány dvě reportáže, které natočil v Bažantnici reportér Jiří Blažek. Prvnídruhá reportáž.
Na samém konci Expedice (18. srpna) pak vyšel článek v MF Dnes a to v regionální příloze „Plzeňský“ (sešit B) na stranách B1 a B2. Nascanovaný článek, textová verze.

Další návštěva reportéra Jiřího Blažka na Expedici se odehrála v roce 2010. Tentokrát natočil dvě reportáže, jednu o maximu Perseid a druhou přímo o Expedici.

Následující rok se krátká zmínka o Expedici objevila v Plzeňském deníku a na oficiálním informačním serveru města Plzně.
V Plzeňském deníku vyšel článek 28. července 2011, jmenoval se „Hvězdáři posílají zprávy on-line“ a bylo možné jej najít v hlavní části (Plzeňsko) na straně 2, oddíl Události v regionu. Nascanovaný článek, obrázek webové stránky.


Občas se pokouším psát povídky a Expedice se stala inspirací hned u několika z nich. Většinou se mi moc nepovedly, ale alespoň jednu tu zveřejním. Je z roku 1988 a pojednává o pozorování na Expedici. Vzhledem k mému nízkému věku v době napsání prosím čtenáře o shovívavost, při přepisu do počítače jsem text neupravoval.

Pozorování na Expedici

Na Expedici přijede poprvé mladý astronom. Velice se těší na pozorování, ale bohužel je první noc téměř zataženo. Proto si jde zklamaný lehnout.

Probudí ho strašný řev. Když otevře oči, vidí před sebou paní Širokou, jak křičí: „Tady je ještě jeden spáč!!!“ Okamžitě je vykopnut ze stanu, musí popadnout nejbližší stativ, dalekohled a utíkat na louku. Tam pracně rozloží stativ, už chce na něj dát dalekohled, ale najednou zjistí, že má stativ ulomený čep. Ihned běží pro nový, opět ho rozloží, nasadí dalekohled… ale co to? Dalekohled na stativu sotva drží, protože čep je malý.

Astronom nápad, že by čep mohl omotat mapkou zorného pole okamžitě zavrhne a proto musí zpět do tábora pro toaletní papír. Při tom se mu podaří přetrhnout kabel, vedoucí k velkému dalekohledu. Okamžitě se přiřítí rozzuřený Lumír a nešťastný astronom po hodinovém kázání musí kabel spojovat a omotávat izolací.

Potom vleze do stanu a hledá papír. Když převrátí celý stan vzhůru nohama, zjistí, že není ve svém stanu. Konečně najde svůj stan a zjistí, že má jen skládaný papír. Proto sebere sousedovi kus role a utíká s ní na louku. Přitom samozřejmě papír ztratí. Proto pro jistotu podruhé vezme celou roli. Cestou mu upadne, takže je hezky celá mokrá. Nakonec přece jen čep omotá a podívá se do dalekohledu. Vidí, že nic nevidí. Když rozebere celý dalekohled, zjistí, že v něm má clonu. Přitom samozřejmě poztrácí šroubky. Když je hledá po zemi, pěkně se promočí a navíc při zvedání na sebe shodí stativ. Sestaví opět dalekohled a začne pozorovat.

Jak je promočený, začne mu být zima a třese stativem tak, že každou hvězdu vidí jako meteor. Navíc mu upadne tužka. Při hledání ji rozšlápne. Vezme se proto od zapisovatele jinou. Po půlhodinovém pozorování zahlédne první meteor. Když ho chce zakreslit do mapky, praskne mu žárovka v baterce. To už ho rozzuří na nejvyšší míru. Nahlásí si přestávku a jde do tábora. Ve stanu vyhledá teplé oblečení, žárovku a jde spokojeně k dalekohledu. Zasedne k němu a chce zakreslit a nahlásit svůj meteor. V tom však zjistí, že ho zapomněl. Řekne proto zapisovateli, aby ho vyškrtnul.

Za chvíli se mu začíná zamlžovat obraz. Proto si jde půjčit vatu k zapisovateli. Když se vrací k dalekohledu, zakopne a vatu promění v mokrou žínku. Jde si proto ke druhé skupině vypůjčit vatu. Když konečně utře objektiv a zasedne za dalekohled, zapípají zapisovateli hodinky čtyři hodiny a astronomové začnou skládat dalekohledy.

To jsme si zase krásně zapozorovali!

Další dílka inspirovaná Expedicemi můžete najít na mých osobních stránkách.


V červenci 1979, v době desátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, zakopali na Expedici čtyři její účastníci krabičku se zprávou o této misi. Jednalo se o tuto čtveřici: Dalibor „trpaslík“ Boubín, Petr „hawran“ Jindra, Pepa Běláč a Pavel „Celestýn“ Vaněček. Krabička byla zakopána na kraji lesa, v místě, kde kdysi stával posed. Později byl uskutečněn minimálně jeden pokus (v srpnu 1986) o její nalezení a vykopání, ale nepodařilo se to. Pokud to vyjde, pokusíme se sehnat detektor kovů (krabička je kovová) a uskutečníme další výpravu, při které se snad podaří krabičku najít a vykopat.
(Kliknutím se dostanete na podrobnější článek)


Expedice měla dokonce i svoji vlajku. Vznikla v roce 1986 a jejím autorem je Dalibor Boubín. Zobrazovala ducha, který byl v přeškrtnutém červeném kruhu a symbolizovala „duchům vstup zakázán“. Je to proto, že při pozorování meteorů se někdy podaří spatřit „něco“, u čeho není pozorovatel schopen určit, zda šlo skutečně o meteor, nebo jen o nějakou mžitku či něco podobného. A tomu se mezi meteoráři říká, že to byl „duch“. Bohužel se mi zatím nepodařilo sehnat žádnou fotku nebo nákres této vlajky, pokud se mi to povede, samozřejmě sem umístím obrázek. Také byly asi dva pokusy o vytvoření expediční hymny, ale ani jeden se (na rozdíl od vlajky) příliš neujal.


V druhé polovině osmdesátých let došlo ke dvěma přepadům tábora. Vždy to bylo dílo místních obyvatel ze Šťáhlav, jednou dokonce zmizely i některé věci (umyvadla, sekyra…). Poté následovala cesta dvou účastníků Expedice na místní hřbitov, kde byly věci zase vráceny. Také kvůli tomu se na Expedici zavedlo v roce 1987 poplašné zařízení, které hlídalo okolí tábora a signalizovalo přítomnost vetřelců. Tento rok se zároveň chodilo v noci na hlídky.

Láďa Krystl, jeden z pamětníků, upřesnil některé okolnosti obou přepadů. Díky němu můžeme doplnit pár podrobností:

  • K prvnímu přepadu došlo v roce 1987. Pachateli byli místní „domorodci“, kterým expedičníci říkali ŠB, neboli „Šťáhlavský Burani“. Sebrali sekeru a nezanechali žádný vzkaz. Do pátrání se tenkrát zapojili zejména Michal König a Martin Kapitán, kterým se podařilo zjistit, jak se věci mají. Pravděpodobně použili svůj šarm a díky němu získali potřebné informace od místních děvčat. Skupina expedičníků pak ve spravedlivém hněvu udělala menší zátah kolem návsi, ve zpustlé zahradě Šťáhlavského zámku jednoho ŠB odchytila a trochu mu ústně domluvila.
  • Druhý přepad se uskutečnil o dva roky později, během Expedice 1989. Tentokrát byly pachatelkami dvě dívky, pocházející z Prahy, konkrétně ze Spořilova. Jedna se jmenovala Daniela a její rodina vlastnila chalupu pár desítek metrů nad návsí u potoka, druhá byla její spolužačka z gymnázia Jana. Ty si odnesly lavory a zanechaly vzkaz, podle kterého měli jít pro věci dva táborníci na místní hřbitov. Mělo se jednat buď o kluka a holku nebo o dvě holky – tento detail si už pamětníci nedokáží přesně vybavit. Každopádně nakonec ke hřbitovu vyrazili dva kluci – Petr Šmolík a Vláďa Egersdorf, přičemž minimálně Petr byl nalíčen jako holka. A proč vlastně děvčata tuhle akci provedla? Důvodem bylo, že se chtěla seznámit, což se jim nakonec i podařilo.

V průběhu let se Expedice konala celkem na pěti místech. Z následující tabulky je možné snadno zjistit, na jakých stanovištích se v jednotlivých letech konala spolu s mapkou, na které jsou místa konání označena. Od svého počátku se pouze ve dvou letech Expedice nekonala. Poprvé to bylo hned začátkem šedesátých let (asi roku 1963) a důvodem bylo pravděpodobně počasí, podruhé pak v roce 1999 kvůli pozorování úplného zatmění Slunce.

Roky Stanoviště Souřadnice Nadmořská výška Mapka / označení
1960 – 1991 Šťáhlavy – louka u Kozlu 49°40’38″ 13°31’47″ 420 m.n.m. mapka 1 – bod A
1992 – 1995 Losiná – Skalky 49°39’36″ 13°28’12″ 510 m.n.m. mapka 1 – bod B
1996 Bambousek (letiště) 49°40’05″ 13°28’31″ 460 m.n.m. mapka 1 – bod C
1997 – 1998 Hvězdárna v Rokycanech 49°45’07″ 13°36’16″ 400 m.n.m. mapka 2 – bod D
od roku 2000 Bažantnice 49°56’02″ 13°16’32″ 520 m.n.m. mapka 3 – bod E

Kliknutím na název stanoviště se dostanete na server www.mapy.cz a zobrazí se letecký snímek dané lokality.