Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Fotometrie proměnných hvězd – první pozorování

PY-titul-m2.jpg Na konci roku 2009 zakoupila Hvězdárna a planetárium Plzeň CCD kameru G1-1400. Kamera má všestranné použití. Na fotografiích jasných objektů (Slunce, Měsíc, planety) se využije její 16-bitový výstup, u deep-sky vysoká citlivost a možnost použití speciálních filtrů. CCD se dá využít i jako velmi citlivý autoguider na automatické udržování přesné polohy dalekohledu. A poslední oblastí, pro kterou může být kamera použita, je fotometrie.

Přestože pozorování proměnných hvězd má v Plzni bohatou tradici, s fotometrií proměnných neměl nikdo na hvězdárně zkušenosti. Po přečtení mnoha návodů a rad jsem pochopil, že fotometrie nebude tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Kamera se sice ovládá velmi jednoduše a vytvořit s ní první snímky nebyl žádný problém, ale fotometrie vyžaduje speciální postupy. Pravidlo, že první proměnná nikdy nevyjde dobře, se beze zbytku potvrdilo. Až třetí pozorovací noc vedla k vytouženému cíli. První 3 proměnné sice nevyšly, ale přinesly cenné zkušenosti, se kterými stojí za to se podělit.

Při pozorování první proměnné, všem vizuálním pozorovatelů známé W UMa, nastal problém s velikostí hvězd. Hvězdy byly příliš dobře zaostřené, což jsem předpokládal, že u ohniska ED 80/600 již nebude vadit, ale spolu s krátkou expozicí se snímky ukázaly jako nezpracovatelné. Program MuniWin nedokázal spolehlivě identifikovat hvězdy a rozlišit je od šumu. Nutno doplnit, že po asi měsíci, po dalším seznámení s možnostmi programu MuniWin, jsem se k těmto pozorováním vrátil a nakonec se je přeci jen podařilo zpracovat. Druhou noc jsem zkoušel pozorovat dvě proměnné, ale ani jedno minimum nenastalo. Při hledání důvodu jsem přišel na to, že internetová předpověď proměnných byla na předchozí den. Důvodem je změna aktuálního dne předpovědi až v dopoledních hodinách. Díky tomu mám proměřenou jasnost SV Cam v maximu přesně mezi koncem primárního a začátkem sekundárního minima. Bez této zkušenosti bych se ale raději obešel. Až třetí pozorovací noc přinesla vytouženou křivku a od té doby již problémy nejsou.

Postupně se snažíme přejít od jasných proměnných s velkým poklesem jasnosti k proměnným s vysokým kanadským bodováním nebo jinak zajímavým, např. změnou periody. Výhodou pozorování proměnných pomocí CCD je možnost je provádět i z přesvětlených městských oblastí. Proto se první pokusy uskutečnily přímo ze dvora H+P. Nejenom, že se proti výjezdu mimo město ušetří čas, odpadají problémy s napájením techniky, je neustálý přehled o meteorologické situaci díky internetu a co je velmi důležité, je možné provádět průběžné zpracování proměnné ještě během pozorování. Problém je pouze s vyhledáváním proměnné na přesvětlené obloze a zúžený výhled mezi stromy v severním směru. V době psaní tohoto článku bylo napozorováno 7 proměnných a tyto data byla odeslána do databáze B.R.N.O.

Přesnost CCD měření

Porovnání přesnostiJiž po prvních napozorovaných křivkách nás zajímala přesnost pozorování. Nechlazená CCD nemůže kvůli vyššímu šumu v porovnání s chlazenými kamerami dávat tak přesné výsledky. Přesto by bylo vhodné vědět, s jakou přesností je možné pozorovat, jaký nejmenší pokles jasnosti je možné ještě spolehlivě zaznamenat.

Na ověření přesnosti bylo vybráno sekundární minimum PY VIR (pokles o 0.5 mag.) z noci 17./18.4.2010. První příjemné zjištění byl tvar křivky. Průměrná (na obrázku červená) křivka vyšla naprosto symetrická. Dále byl porovnán tvar křivek pořízených různými dalekohledy. Nebyl shledán rozdíl, zda se pozorovalo menším (ED 80/600) nebo větším (ED 120/900) dalekohledem. Průměrná chyba jednotlivých odhadů byla 0.003 mag. a maximální rozptyl (žlutá křivka) se pohybuje na tomto grafu v rozmezí 0.07 mag. Chybu měření vypočetl program AVE (program na určení minima) na 10s. Zajímavé ale je, že při vybrání jen trochu jiných odhadů ke zpracování se vypočtený čas minima může lišit až o minutu.

Tyto výsledky pochází z našich prvních měření a dá se předpokládat, že se přesnost měření časem ještě zlepší.