Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Minirecenze binaru Optrons 25×100

Optrons-m.jpgÚvodem

Široké zorné pole, pohodlné pozorování oběma očima, velký světelný zisk a použitelnost pro pozemní pozorování – to jsou hlavní devizy obřích binokulárů. Symbolem takového dalekohledu se v tuzemsku stal legendární přístroj Somet 25×100, který u nás vyráběcla stejnojmenná firma po 2. světové válce a který je dodnes často používaný astronomy-amatéry. Bohužel, provedení odpovídá jeho stáří a navíc je dnes téměř nedostupný. Proto jsem si nenechal ujít příležitost otestovat novinku v sortimentu firmy Supra Praha, binar Optrons 25×100, na Letním astronomickém praktiku 2005 pořádaném Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Bohužel, počasí nebylo ideální a pozorovacího času bylo málo, takže jsem nemohl udělat všechny testy, které by si plná recenze zasloužila. Proto chápu tento článek spíše jako shrnutí prvních dojmů.

Specifikace a mechanické provedení

Jedná se o binokulární dalekohled s průměrem objektivů 100 mm a 25 násobným zvětšením. Dalekohled je dodáván v pojízdném cestovním kufru s číslicovým zámkem a pěnovou tvarovanou vystýlkou, která chrání přístroj před neopatrným zacházením. Optika obou částí přístroje je umístěna v elegantním hliníkovém těle s barvou stříbrné metalízy. Dalekohled disponuje 45° lomeným výstupem a poskytuje vzpřímený obraz. Tělo tubusu přesahuje objektivy (nahoře o něco více než dole) a vytváří tak ochranu před bočním světlem a zároveň rosnici. Vnitřek tubusu je vyčerněn a vybaven clonami pro eliminaci odlesků a parazitního světla.

Rozteč okulárů je plynule nastavitelná v rozsahu 58 – 72mm, pohyb oběma okuláry je snadný a celý mechanismus působí velmi solidně. Okuláry (bohužel nejsou výměnné) jsou vybaveny odnímatelnými očnicemi z měkké gumy a také vnějším závitem umožňujícím použití filtrů (součástí dodávky jsou 2 žluté a 2 polarizační filtry). Vzdálenost výstupní pupily je 14mm, což by za normálních okolností byla velmi dobrá hodnota. Naneštěstí je tělo okulárů poměrně masivní, takže chceme-li využít celého zorného pole, nezbývá takřka žádné místo pro nos pozorovatele. Většina lidí, kteří se tímto dalekohledem dívali, musela odstranit očnice a natlačit nos mezi okuláry. Takové pozorování není pohodlné a v zimě může být vyloženě nepříjemné. Podle specifikace je skutečné zorné pole 2,5°, měřením doby průchodu hvězdy jsem dospěl k hodnotě 2,56°, což odpovídá zornému poli okuláru 64° (pro srovnání: Somet má extrémně širokoúhlé okuláry se zorným polem kolem 90°a skutečné zorné pole zhruba 3,5°). Optika je opatřena antireflexními vrstvami s modro-fialovým odleskem. Oproti Sometu není vybaven pohyblivou mechanickou clonou ani clonami ztmavovacími. Rovněž nemá žádné záměrné zařízení, které měl Somet (mušku a hledí).

Dalekohled je dodáván spolu se stativem a azimutální montáží. Výsuvné nohy stativu jsou zhotoveny z duralových profilů, dole zakončené špičkou. Pro zlepšení mechanických vlastností jsou stojny spřaženy. Stativ je dostatečně pevný a tuhý a pro tento přístroj naprosto vyhovující. Výhrady však mám k hlavici azimutální montáže. Ta se nasazuje na čep stativu a je zajištěna šroubem. Problém spočívá v přílišné délce poměrně tenké vertikální osy. Výsledkem je těžký dalekohled „na kuří nožce“, což snižuje tuhost montáže a dává vyniknout vůlím ve spoji čep stativu – montáž. V azimutu nemůžeme použít jemný pohyb, lze však odečítat polohu dalekohledu na stupnici dělené na 360°, resp. 6000 dílců a k dispozici je aretace. Hrubý pohyb ve výšce nelze aretovat a vyžaduje použití síly, což není ideální a v zimě by mohly nastávat problémy s přílišným zatuhnutím / zamrznutím). Můžeme zde využít jemný pohyb. Největší slabinou této montáže je však skutečnost, že kvůli mechanickému provedení není možné namířit dalekohled výše než zhruba 50° nad horizont. Je zcela zjevné, že dalekohled je primárně určen pro pozemní použití, čemuž nasvědčuje rovněž pouze 45° lomený výstup. Samotný přístroj je k montáži připevněn nestandardní rybinou zajištěnou 1 šroubem. V noci je třeba dávat pozor, aby nedošlo k povolení tohoto šroubu (např. záměnou za aretaci v azimutu), protože rybina je velmi málo zkosená a dalekohled by mohl snadno vypadnout.

Pozorování a optika

Z hlediska pozorování jsem byl nejvíce zvědavý na to, jak si výrobce poradil s barevnou vadou a také na kvalitu zobrazení mimo střed zorného pole (což byla velká slabina původního Sometu).

Optické osy obou polovin binaru byly rovnoběžné, v tomto ohledu jsem nezaznamenal žádný problém. Rovněž kvalita zobrazení byla v obou okulárech stejná. Při denním pozorování se barevná vada projevila zejména na kontrastních rozhraních jako např. větve stromu proti světlé obloze nebo bílá zeď domu v popředí lesa jako tenká, ale výrazná purpurová kontura a slabší, ale poměrně široké modro-fialové halo. Vada se navíc dále zhoršovala se vzdáleností od středu zorného pole. Ve srovnání se Sometem se mi zdála barevná vada nového binaru o něco výraznější, což je pro mě určité zklamání. Jinak byl obraz kolem středu zorného pole kontrastní a ostrý, v tomto směru Optrons rozhodně svého staršího kolegu překonal. Kvalitní zobrazení zůstalo zachováno zhruba ve vnitřní polovině zorného pole, dále již docházelo k rozmazání, které se směrem k okrajům zhoršovalo. Obraz je mírně soudkovitě zkreslen, čehož si však při běžném pozorování nevšimnete. Nenalezl jsem žádné patrné známky vinětace.

Noční pozorování víceméně potvrdilo to co bylo patrné již ve dne. Ve středu zorného pole byly hvězdy pěkně bodové a ostré, s velmi tenkou, avšak zřetelnou purpurovou konturou. Co mě však příjemně překvapilo, byla absence modrého hala kolem i velmi jasných hvězd. Jediným nebeským objektem, kde se halo projevilo, tak zůstal Měsíc. Modré byly stíny kráterů na terminátoru stejně jako lem kolem disku. S klidným svědomím však mohu konstatovat, že barevná vada je z hlediska deep-sky pozorování sice patrná, ale nijak zvlášť neruší a dokonce obraz jaksi oživuje. Obraz je celkově kontrastní a obloha tmavá, oproti starému Sometu rozhodně krok dopředu. Při porovnání obou dalekohledů na hvězdokupách chí a h Persei jsem Optronsem viděl hvězdy, které jsem v Sometu nezachytil, přičemž rozdíl v dosahu obou přístrojů činil 0,2-0,3 mag. Při pozorování jasných hvězd se v zorném poli objevoval jejich bezbarvý odlesk, což by svědčilo o přítomnosti optického rozhraní bez antireflexní vrstvy. Směrem ke krajům zorného pole se z bodových hvězd stávaly úsečky, které nešly zaostřit a při přeostření změnily orientaci o 90° – častý jev u levných širokoúhlých okulárů v kombinaci se světelným objektivem. Tento efekt začal být patrný zhruba v 1/2 od středu zorného pole a blíže k okrajům se dále zhoršoval. Posledních 10% zorného pole u okraje už bylo prakticky nepoužitelných. Zde záleží na osobních preferencích pozorovatele – zatímco někomu to nevadí, protože okraje zorného pole vnímá pouze periferně a pozoruje výhradně centrální oblast, někdo vyžaduje perfektní zobrazení v celém zorném poli. V porovnání se Sometem je na tom Optrons lépe, nesmíme však zapomínat na extrémně široký úhel okulárů Sometu.

Pohled velkým binarem do Mléčné dráhy je úchvatný a nejinak tomu bylo i s tímto přístrojem. Díky použití obou očí nabývá jindy plochý vesmír třetí rozměr a „moře hvězd“ už není jen fráze. Dva deseticentimetrové objektivy již shromáždí hodně světla a objekty vzdáleného vesmíru se začínají objevovat v plné kráse. Galaxie M31 spolu se svými průvodci vyplnila zorné pole a zřetelně ukázala tmavý prachový pás, v okrajových partiích kulové hvězdokupy M15 bylo možné spatřit jednotlivé hvězdy a otevřené hvězdokupy chí a h připomínaly pohled do otevřené šperkovnice.

Závěrem

Optrons 25×100 je velice zajímavý přístroj, který u nás po dlouhé době navazuje na tradici populárního Sometu. Ačkoliv je to přístroj určený především na pozemní pozorování, čemuž nasvědčuje montáž i 45° lomený výstup, díky velkému průměru objektivů je velmi dobře použitelný v astronomii. Jako nic na světě však není ani tento dalekohled dokonalý. Slabinou je příliš málo místa na nos mezi masivními okuláry a na astronomická pozorování zcela nevhodná montáž. Naopak oceňuji dodávaný kufr, který můžete použít i jinak než na dalekohled a solidní stativ.

Kvůli své hmotnosti a absenci výměnných okulárů patrně nebude plnit úlohu prvního nebo univerzálního dalekohledu pro začátečníka, ale pokud toužíte po obřím binaru, víte co vám může nabídnout a máte-li malý nos, neměl by tento přístroj ujít vaší pozornosti. Počítejte však s vyšší cenou a nutností pořízení lepší montáže.

Klady a zápory

+ lomený výstup (i když jenom 45°)
+ příslušenství v základní výbavě
+ poměrně kvalitní obraz v centrální části zorného pole
+ velký světelný zisk
+ solidní zpracování

– málo místa pro nos mezi okuláry
– pro astronomii nevhodná montáž
– barevná vada
– vyšší cena (28 800Kč)

Dovozce

Tento dalekohled dováží a prodává firma Supra Praha (www.celestron.cz). Za zapůjčení děkujeme panu Janu Zahajskému.