Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Jak jednoduše fotografovat zatmění Měsíce

Jednotlivá zatmění se mohou jasností Měsíce při fázi úplného zatmění velmi lišit, což je pro fotografické účely zásadní faktor. Někdy je Měsíc světle červený a poměrně hodně jasný, při jiných zatměních je až cihlově hnědý a celkově velmi tmavý. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně předem říci, jaké expoziční hodnoty budeme muset použít.

Ale nejedná se o nepřekonatelný problém. Pokud dodržíte následující postup, je velká šance získat kvalitní fotografie zatmění Měsíce.

Zatmění Měsíce má pět základních fází, které na sebe časově navazují. První je polostínové zatmění, po něm přichází částečné zatmění a vyvrcholením je zatmění úplné. Po něm se opět dostaví částečné zatmění a úkaz končí polostínovým zatměním. První a poslední fáze je téměř neznatelná, takže se jí ani nebudeme zaobírat. V případě, který nás čeká 16. května 2022 se úplné fáze nedočkáme, a proto se zaměříme na fotografování částečné fáze lunárního zatmění.

Jak fotografovat fázi částečného zatmění

Fáze částečného zatmění je z fotografického hlediska stejná jako běžná měsíční fáze (je vidět jen trochu jinak vykrojený měsíční disk). Proto budeme fázi částečného zatmění Měsíce fotografovat tak, jako normální měsíční fázi.

Doporučuje se použít režim M (manuál) a v něm nastavit nižší citlivost ISO (např. ISO 100 či 200), clonu kolem hodnoty 4 a expozici následně upravit dle aktuální situace tak, aby měsíční kotouč nebyl vypálenou bílou plochou ani nezanikl v tmavém pozadí oblohy, ale měl pěkně prokreslené všechny povrchové detaily.  Počítejte s tím, že budou na začátku zatmění vycházet krátké časy, které se ale s postupujícím rozšiřováním stínu budou prodlužovat. Ostřit lze automaticky, tedy AF.

Pokud nechcete fotografovat na manuální režim (M), nastavte si bodové měření expozice a nasměrujte zaměřovací obdélník přímo na Měsíc. V takovém případě se všechny hodnoty nastaví automaticky. Na ně pak můžete pohodlně fotografovat celý začátek zatmění Měsíce, tj. celou fázi částečného zatmění. Ke konci, kdy už bude Měsíc stále víc a víc vykrojen, se doporučuje trochu prodloužit expozici (nebo snížit clonové číslo), resp. kompenzovat expozici do plusu.

Tip 1: kontrolujte si na displeji a možná ještě lépe dle histogramu, jestli nemáte měsíční kotouč zcela přepálený.

Tip 2: čím větší přiblížení použijeme, tím samozřejmě lépe. S běžným 18 – 55 mm objektivem toho moc nenafotíme, Měsíc bude spíš jen bílou tečkou na fotce. Ovšem
s teleobjektivem typu 70 – 300 mm (50 – 150 mm u 4/3 systému) nebo nějakým ultrazoomovým kompaktem s ještě delším ohniskem už získáte velice pěkné snímky Měsíce včetně detailů jednotlivých kráterů a dalších povrchových útvarů.

Samotný úkaz zatmění Měsíce je velmi atraktivní a trvá dost dlouho na to, abychom se mohli kromě fotografování také v klidu podívat. Určitě toho využijte, stojí to za to. Jedná se o opravdu nádherný úkaz – úplněk postupně zmizí a okamžik po okamžiku tmavne obloha, na které se objevuje čím dál tím více hvězd a mezi nimi žloutne až hnědne zmenšující se Měsíc.