Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Dneska by to (možná) šlo – nepropásněte kometu!

Dneska by to možná skutečně šlo, pokud nám to dovolí počasí. Kometa objevená v létě letošního roku se totiž právě pohybuje nejblíže Zemi. Nebude sice natolik jasná, abychom ji mohli spatřit neozbrojenýma očima, ale už i menší dalekohled, případně kvalitní triedr, nám může zprostředkovat pohled na tento mlhavý obláček pohybující se od jihu k severu západní částí souhvězdí Orion. Velice vhodným způsobem, jak vlasatici zachytit, je také její fotografování. Nyní s couvajícím Měsícem, blížícím se k novu, nastává ten nejvhodnější čas pro její nalezení.

Kometa byla objevena v rámci projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), což je systém včasného varování před dopadem asteroidů se sídlem na Havajské univerzitě a financovaný NASA. Zapojeny jsou do něho dva automaticky pracující dalekohledy na observatořích Haleakala a Maunaloa vzdálené od sebe přibližně 150 km.

Právě půlmetrový Schmidtův reflektor systému ATLAS 27. června 2020 jako první zachytil kometu, která následně dostala označení C/2020 M3 (Atlas). Objekt asteroidálního charakteru o jasnosti 19. mag se promítal do souhvězdí Sochaře. V dalších dnech pozorovatelé z různých míst celého světa hlásili, že u nově objeveného tělesa pozorují kometární aktivitu v podobě vysoce kondenzované komy o průměru 8“ až 10“ a ohonu s délkou 12“. Z četných astrometrických měření, získaných do závěru srpna, bylo stanoveno, že C/2020 M3 (Atlas) je periodickou kometou „Halleyova typu“ s periodou oběhu trvající 138 let. Průchod perihelem (přísluním) byl spočten na 25. října 2020 ve vzdálenosti 1,27 AU od Slunce. I po tomto datu ale kometa pokračuje v přibližování k Zemi, kterou mine 14. listopadu 2020 v bezpečné vzdálenosti 0,36 AU (53 613 tis km), tedy někde mezi oběžnými dráhami Marsu a Země. Shodou šťastných náhod bude kometa právě v období nejtěsnějšího průletu současně také blízko ekliptiky. Z toho plyne, že ji bude možné sledovat na tmavé noční obloze prakticky z celého světa.

Dobrou zprávou současně je, že vlasatice výrazně překonává původní odhady průběhu jasnosti a v současné době se zdá, že její jas namísto předpokládané hodnoty 13,5 mag vystoupá v čase průchodu kolem Země až k 7,5 mag, což z ní činí snadno dostupný objekt i pro menší přístroje. Na připojeném obrázku je porovnání teoretické a skutečné jasnosti komety. Byla by jistě škoda, nepokusit se takto zajímavý objekt pozorovat či vyfotografovat. Nejjednodušším způsobem je zaměřit dalekohled do oblasti, do níž se vlasatice promítá a postupně jej prohlédnout a pátrat po „mlhavé hvězdě“, která vypadá jako kulová hvězdokupa odmítající se nechat zaostřit. Potvrzením toho, že sledujete skutečně C/2020 M3, bude její vlastní pohyb na pozadí blízkých hvězd. Při rychlosti průletu 51,5 tisíc km/hod se za den na obloze posune o plné dva stupně. V současné době koma komety dosahuje úhlového průměru 10 až 15 obloukových minut a postupně kondenzuje směrem ke středu. Ocas není vizuálně pozorovatelný a schovává se právě v rozsáhlé nazelenalé komě. Odhalit jej je možné pouze s využitím astrofotografie.

Jak už bylo řečeno v záhlaví, nastávají právě v následujících dnech, kdy naše pozorování nebude rušit Měsíc, ty nejpříznivější podmínky. Kometa stoupá k severu souhvězdím Orion od jeho pásu a 15. listopadu se bude promítat do blízkosti hvězdy Bellatrix, která tvoří západní rameno bájného lovce. V pondělí 23. listopadu pak již slábnoucí vlasatice vstoupí do souhvězdí Býka a o čtyři dny později (27. 11.) projde pouhé dva stupně západně od Krabí mlhoviny (M1). Cesta Orionem den po dni je patrná z připojeného obrázku. V tabulce níže jsou denní efemeridy pozic a další zajímavé údaje o C/2020 M3 Atlas.

Jejího následujícího návratu se dočkáme (respektive nedočkáme) v roce 2159, takže bude nezbytné, pokusit se využít příležitosti v nadcházejícím týdnu a doufat, že nám k tomu podmračené listopadové počasí dá příležitost.