Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Tip na červenec – Obři v opozici

Červenec letošního roku neoplývá zajímavými nebeskými úkazy. Zcela se nám vyhne nevýrazné polostínové zatmění Měsíce, které nastává při úplňku 5. července. Sledování nejvýraznějšího červencového meteorického roje Delta Aquarid na ranním nebi bude rušit Měsíc v poslední čtvrti, který z oblohy „vymaže“ slabé padající hvězdy. Nic mimořádného nepředvede Merkur při své západní elongaci. A na ranní oblohu se přestěhovala již začátkem června také Jitřenka (planeta Venuše), která nám od zimy do pozdního jara zpříjemňovala astronomické večery.

Podstatně nenápadněji místo Večernice přebírají dvě největší oběžnice – Saturn a Jupiter. Z popůlnočního času se pomalu jejich východy přesouvají stále více do hodin večerních a ve druhé červencové dekádě se stanou pozorovatelnými po celou noc. S odstupem pouhého necelého týdne nás totiž čeká jejich průchod opozicí. Dostali jsme se tedy k období jejich nejlepší pozorovatelnosti, kdy jsou nejblíže Zemi a tím pádem dosahují jak maximální úhlové velikosti, tak i největšího jasu.

Jako první se na opačnou stranu od Země vůči Slunci dostane obří Jupiter. Jak už bylo naznačeno, projde planetární polohou, kterou nazýváme opozice a současně se nejvíce přiblíží Zemi, což s ohledem na nebeskou mechaniku nejsou přesně shodné pozice jeho dráhy. V každém případě z toho ale plyne to, že v opozici, jejíž přesný okamžik byl stanoven na dopoledne 14. července 2020 (7:46 UT), bude jeho polokoule, přivrácená k naší planetě, celá ozářená Sluncem. Nejmenší distancí od Země pak planeta projde až o den později, dopoledne 15. července 2020 kolem 9. hodiny UT. To se můžeme těšit na disk planety vzdálené od nás 619,4 milionu km (4,139 au) o průměru 47,6“ a s jasností -2,7 mag.

Výše uvedené parametry vzhledu planety samozřejmě odpovídají optimu dosažitelného. Vždyť jen o trochu větší zdánlivý průměr a nepatrně vyšší jasnost měl Jupiter naposledy při opozici na začátku prosince 2012. Leč přeci jen nás čeká jedna nepříjemnost. Planeta se na své dráze při pohledu za Země promítá do východní části zvířetníkového souhvězdí Střelce blízko hranice s Kozorohem. To jinými slovy znamená, že její deklinace je velice nízká. To samozřejmě nepřispívá, ve střední zeměpisné šířce severní polokoule, kde se nachází Česká republika, k její dobré pozorovatelnosti. Na připojeném obrázku je znázorněno rok po roce v jaké deklinaci je Jupiter v čase opozice se Sluncem. Je zřejmé, že právě opozice v letech 2019 a 2020 jsou těmi nejproblémovějšími. Takže pokud si pohledu na největší disk planety budete chtít co nejlépe užít, znamená to počkat si s pozorováním až na čas její kulminace, která s ohledem na zavedený letní čas, nastává až kolem 1 hodiny SELČ. I tak se Jupiter dostane nad jihem do výšky kolem pouhých 18°.

Ale pokud si planetárního obra nestihnete z jakéhokoli důvodu prohlédnout v uvedených nocích opozice a nejtěsnějšího přiblížení, nezoufejte, bude ve výborných podmínkách pro sledování prakticky celý červenec.

Téměř to samé, co bylo výše napsáno o Jupiteru, platí i o druhé největší planetě naší sluneční soustavy. Saturn se do obdobné pozice dostane hned o necelý týden později. Opozice u planety okrášlené typickým prstencem se dočkáme 20. července 2020 večer (20:02 UT). S ohledem na to, že Saturn obíhá kolem Slunce v 9,54krát větší vzdálenosti od naší hvězdy než Země, ale také i podstatně dál něž výše popisovaný Jupiter, mění se jeho úhlový rozměr relativně málo. Přesto bude stát i v tomto případě za to si planetu prohlédnout. Jasnost oběžnice bude +0,1 mag a úhlový průměr disku dosáhne hodnoty 18,5“. Uvedené hodnoty se prakticky nezmění ani jen o několik hodin později, až se planeta kolem páté hodiny ráno světového času (21. 7. 2020) dostane nejblíže k Zemi na vzdálenost 8,995 au, což odpovídá 1 345,6 miliónů km.

Opomenout ale nelze ani největší Saturnovu chloubu, jeho mohutný prstenec, který z něho dělá velice zajímavý objekt i pro sebemenší dalekohled. Svou nápadností planetu posunul na špici nejznámějších astronomických objektů vůbec.

Saturn bude při letošní opozici nakloněn k Zemi svou severní polokoulí s prsteny pod úhlem 21°, což je téměř maximální sklon, jaký mohou mít. To znamená, že budou velmi dobře pozorovatelné. Výše uvedený průměr planety (18,5“) se tak výrazně zvětší o hodnoty odpovídající prstenci, které mají velikost 41,8“ krát 15,4“.

Zajímavý je pohled na tuto ozdobu vzdálené planety prakticky kdykoli. Ale několik hodin kolem okamžiku opozice se můžeme dočkat ještě něčeho speciálnějšího. Úkazu, o němž je řeč, se říká Seeligerův efekt. Jedná se o krátkodobé výrazné rozjasnění Saturnových prstenů ve srovnání s planetárním diskem.

Princip spočívá v tom, že prstence tvořené velkým množstvím ledových úlomků jsou Sluncem obvykle ozařovány pod odlišným úhlem, než je náš pozorovací úhel. To však neplatí právě těsně kolem opozice, kdy se oba zorné úhly vzájemně srovnají a prstence jsou osvětleny téměř přesně ze stejného směru. Neboli odrážejí směrem k nám výrazně více slunečního světla než obvykle a prstenec se stane výrazně jasnějším než disk planety. Právě z tohoto důvodu je u Saturnu velice významná pozorovací noc     z 20. na 21. července.

Pokud by se nám ale jednalo pouze o pohled na planetu, platí prakticky totéž, co již bylo konstatováno pro Jupiter. Během týdnů předcházejících a následujících opozici se bude pozorovatelnost Saturnu měnit pouze zanedbatelně. Jedinou změnou bude skutečnost, že okamžik kulminace se noc za nocí bude posouvat přibližně o čtyři minuty z časů po místní půlnoci (kolem 1:10 SELČ) k časům o čtyři minuty vzdalujícím se od ní do období večera. Platí ale bohužel i poznámka o nízké deklinaci planety (-20° 40´), V průběhu noci pak pozorovací interval připadá na relativně krátké období mezi 22:30 až 3:30 SELČ.

V každém případě bude stát za to vyhlédnout si některou z jasných červencových krátkých nocí a vydržet až do času po půlnoci, kdy se dvě největší oběžnice naší sluneční soustavy dostanou nejvýš nad jižní horizont do optimálních pozorovacích podmínek. Jejich letní sledování pak lze brát i jako přípravu na letošní superkonjunkci této dvojice planet, která nás čeká tři dny před Vánocemi, při které se nám planety dostanou tak blízko k sobě, že je uvidíme společně v zorném poli dalekohledu.