Na dubnové večerní obloze je možné vysledovat pomyslný předěl mezi zimními a jarními souhvězdími. Výrazná zimní souhvězdí se nachází nad jihozápadním obzorem a pozvolna se přesouvají k západu. Méně výrazná jarní souhvězdí jsou zvečera nad jihovýchodem a pomalu se nasouvají nad jih, kde kulminují. Orientace na jarní večerní obloze však není problematická díky třem jasným astronavigačním hvězdám. Ty na obloze vytváří poměrně výrazný jarní trojúhelník. Jeho vrcholy tvoří výrazný Regulus v souhvězdí Lva, načervenalý Arkturus v souhvězdí Pastýře a Spika v souhvězdí Panny. Během noci se jarní souhvězdí posunou směrem k západnímu obzoru a na jejich původní pozici se dostanou letní souhvězdí.
Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v dubnu dominovat Jupiter a v polovině dubna nastanou vhodné podmínky i pro sledování Merkuru. Na planety Mars a Saturn si musíme počkat až na půlnoc, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.
Podmínky pro pozorování Jupiteru jsou během dubna stále velmi dobré. Planeta se bude ve večerních hodinách nacházet nad jihovýchodním až jižním obzorem a bude ještě před svou kulminací (na konci dubna bude již kulminovat krátce po setmění). Během kulminace dosahuje planeta výšky kolem 47° až 48° nad ideálním jižním obzorem. Jupiter se po celý duben bude vyskytovat v jihovýchodní oblasti souhvězdí Lva. Planeta se od Země již začíná vzdalovat, proto v průběhu dubna slabě poklesne její jasnost na -2,4m až -2,3m. Rovněž její zdánlivý úhlový průměr se zmenší. Na počátku dubna bude mít ještě 40,8″, na konci 38,2″.
V průběhu dubna nastávají nejlepší podmínky v letošním roce pro pozorování planety Merkur. Ten sice zpočátku měsíce ještě zapadá krátce po západu Slunce, ale každým následujícím dnem stoupá jeho výška nad západním obzorem. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají ve dnech kolem období, kdy se planeta dostává do maximální východní elongace. Ta nastane 18. 4. a planeta se při ní dostane až na vzdálenost 20° od Slunce. V období kolem tohoto data bude možné spatřit Merkur nejvýše nad západním ideálním horizontem ve výšce přibližně 12° až 14°.
Během dubna vychází Mars až kolem půlnoci nad jihovýchodním obzorem. Počátkem měsíce se nachází ještě ve Štíru, ale již 3. 4. se přesune do jihozápadní oblasti sousedního Hadonoše, kde vykreslí část své kličky. Mars bude 17. 4. v zastávce a pak se retrográdním (zpětným) pohybem na samém konci dubna zase vrátí zpět do Štíra. Nejlepší podmínky pro pozorování planety nastávají v ranních hodinách, kdy je planeta poblíž kulminace. I tak ale zůstává poměrně nízko nad obzorem, kolem necelých 20°, na konci měsíce dokonce ještě méně. Jasnost planety bude postupně narůstat od -0,5m až do -1,5m. Rovněž úhlový průměr naroste až na 16″. V průběhu března se bude Mars přibližovat k další planetě, k Saturnu.
Východněji od Marsu se nachází v jižních partiích souhvězdí Hadonoše planeta Saturn. Ta vychází krátce po Marsu a zůstává rovněž nízko nad obzorem. Saturn má tak podobné podmínky na pozorování jako Mars. Nachází se nízko a je nejlépe pozorovatelný v ranních hodinách, kdy je poblíž bodu kulminace. I on kulminuje ve výšce necelých 20° nad ideálním obzorem. Jasnost planety se pohybuje od 0,4m do 0,2m, úhlový průměr až 16″. Přivrácená zůstává severní hemisféra planety. Prstenec je v současnosti hodně otevřený, a proto je možné dobře pozorovat jeho strukturu. Pozorovací podmínky se v dalším období budou nadále pozvolna zlepšovat.
V neděli 10. 4. ve večerních hodinách bude úzký srpek dorůstajícího Měsíce přecházet přes otevřenou hvězdokupu Hyády a blížit se k jasné hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka.
Kolem půlnoci 12./13. 4. se Měsíc krátce před první čtvrti přiblíží k jasnější hvězdě γ Gem Alhena (1,9m) v souhvězdí Blíženců.
Kolem půlnoci 16./17. 4. se dorůstající Měsíc po první čtvrti dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení kolem 3 hod. ráno budou od sebe vzdáleny 3°.
Hned další noc, 17./18. 4., nastane konjunkce Měsíce a Jupitera. K největším přiblížení obou těles dojde až k ránu kolem 5 hod. nad západním obzorem, kdy oba objekty budou od sebe 3°. Měsíc ve fázi mezi první čtvrtí a úplňkem bude při největším přiblížení pod Jupiterem.
Ve čtvrtek 21. 4. večer se téměř úplňkový Měsíc dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Vir (Spika) v souhvězdí Panny. Spika bude západně od Měsíce.
V pondělí 25. 4. v ranních hodinách se bude Měsíc již několik dní po úplňku nalézat v blízkosti dvou planet. Načervenalý Mars se bude nacházet přímo pod Měsícem, nalevo od něho se bude nalézat Saturn. Posledním, čtvrtým objektem tohoto ranního uskupení, je jasná astronavigační hvězda α Sco (Antares) ze souhvězdí Štíra. Toto seskupení bude pozorovatelné i o den později, byť v pozměněné konfiguraci.
O další dva dny později, opět v ranních hodinách, se Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí dostane do souhvězdí Střelce, do blízkosti tří jasnějších hvězdokup. Pod Měsícem bude otevřená hvězdokupa NGC 6530, nalevo od něj jasná M 25. Mezi těmito dvěma otevřenými hvězdokupami se jihovýchodně od Měsíce nachází jasnější kulová hvězdokupa M 22. Ve Střelci je zajímavých vzdálených objektů mnohem více, ale jsou slabší a Měsíc je bude svým jasem přezařovat.
Na páteční ráno 22. 4. připadá maximum výraznějšího meteorického roje Lyridy. Aktivita roje začíná již v polovině dubna (16. 4.) a končí kolem 25. 4. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 18 meteorů. Mateřským tělesem roje je kometa C/1861 G1 (Thatcher). Vstupní rychlostí 49 km/s patří tento roj mezi ty rychlejší. Vzhledem k tomu, že roj má relativně ploché maximum, lze zvýšenou frekvenci zpravidla sledovat po několik dní kolem maxima. Tento rok ale úplňkový Měsíc bude případná pozorování v době maxima silně rušit.
