První část roku 2015 budou pozorovací podmínky silnějších rojů většinou nepříznivé, k výraznému zlepšení dojde až v druhé polovině. Quadrantidy budou sice silně rušeny Měsícem, který bude téměř v úplňku, ale jejich maximum je velmi silné a navíc připadá do nočních hodin. Proto se je vyplatí pozorovat, pokud to počasí dovolí. Při maximu Lyrid zapadá Měsíc kolem půlnoci. Vzhledem k tomu, že jejich nejsilnější frekvence se očekávají až kolem jedné hodiny noční a radiant v té době stoupá stále výše nad obzor, budou jejich pozorovací podmínky dobré. Navíc se u nich očekává zvýšená frekvence. Zato éta Aquaridy letos zklamou. Nejen, že radiant je u nás velmi nízko nad obzorem, ale navíc bude silně rušit Měsíc těsně po úplňku. Ani delta Aquaridy nemají dobré podmínky, protože i ty bude přezařovat svým svitem úplňkový Měsíc. Naopak výborné podmínky budou panovat při maximu Perseid. Předpovídá se zvýšená frekvence a v období největší aktivity bude Měsíc v novu. Během maxima Orionid bude Měsíc kolem první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. Podobné to bude i u Leonid. Jejich radiant vychází až kolem půlnoci, takže nebudou měsíčním svitem téměř zasaženy. Maximum Geminid nastává příznivě ve večerních hodinách a Měsíc bude jen pár dní po novu. Poslední silnější roj roku 2015, Ursaminoridy, bude naopak silně rušen úplňkovým Měsícem a ani se neočekává zvýšená frekvence. Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli dočkat celkem devíti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu 10 a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P. index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 31.12. | 3.1. (3 h) | 6.1. | 0,3 | 140 | 2,1 | rychlé | 12 |
| Lyridy | 16.4. | 23.4. (1 h) | 26.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 4 |
| éta Aquaridy | 20.4. | 5.5. | 26.5. | 5 | 40 | 2,4 | velmi rychlé | 15 |
| delta Aquaridy S | 12.7. | 30.7. | 23.8. | 5 | 16 | 3,2 | střední | 13 |
| Perseidy | 17.7. | 13.8. (8 h) | 24.8. | 2 | 100 | 2,2 | velmi rychlé | 27 |
| Orionidy | 2.10. | 21.10. | 7.11. | 3 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 8 |
| Leonidy | 6.11. | 18.11. (5 h) | 30.11. | 2 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 6 |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (19 h) | 17.12. | 1 | 120 | 2,6 | střední | 3 |
| Ursaminoridy | 17.12. | 23.12. | 26.12. | 0,5 | 10 | 3,0 | střední | 12 |
| Quadrantidy | – | maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – | běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. V roce 2015 se očekává zvýšená aktivita. |
| éta Aquaridy | – | roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (80-100 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009, roku 2013 dosáhl dokonce 130 meteorů za hodinu. |
| Perseidy | – | na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 se projevil menšími meteorickými dešti převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi až 250-350 meteorů za hodinu. |
| Orionidy | – | roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Další sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – | roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se neočekává, éra bohatých návratů již pravděpodobně skončila. |
| Geminidy | – | od 19. století, kdy byl poprvé zaznamenán, měly jeho frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhl počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měl v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursaminoridy | – | u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Frekvenci kolem 30 meteorů v hodině měl také v letech 1988 a 1994. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – | den, případně hodina maxima (SEČ nebo SELČ) |
| Konec | – | konec činnosti roje |
| Šířka | – | doba ve dnech, po kterou má roj větší frekvenci než 1/2 maximální |
| Frekvence | – | očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – | populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – | rychlost meteorů |
| Měsíc | – | stáří Měsíce v době maxima, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
