Již několik měsíců astronomové na celém světě s nadějí vyhlíží patrně největší astronomickou událost tohoto roku – příchod komety C/2012 S1 ISON. Ačkoli v minulém vydání Zpravodaje jsme nastínili, že prognózy vývoje její jasnosti nejsou zcela nejlepší, nyní, o měsíc později, se naopak vše ukazuje opět v poněkud jiném (a naštěstí optimističtějším) světle. Kometa se totiž zdá aktivnější a její jasnost nakonec roste přece jen rychleji, než jsme před měsícem očekávali. Stále ale nejsme o mnoho moudřejší a na konečný výsledek si budeme muset, jak už to tak bývá, počkat až do posledního okamžiku. Klíčovou otázkou totiž stále zůstává, zda kometa přežije průchod přísluním. Z analýz mnoha desítek komet Kreutzova typu (k nim ale ISON není řazena), které prolétávají extrémně blízko slunečního povrchu, byla stanovena hraniční velikost kometárního jádra pro přežití takto blízkého průletu okolo Slunce. Výsledky hovoří o velikosti kolem 200 m. Rozměry jádra ISONu jsou odhadovány v rozmezí od 500 m do 2 km. Z tohoto pohledu by tedy měla kometa průchod přísluním přežít. Na druhou stranu nesmíme zapomenout na to, že kromě velikosti jádra neznáme zcela přesně ještě další velmi důležitý parametr, a to jeho hustotu a soudržnost. Musíme si totiž uvědomit, že v době nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci bude prolétat ve vzdálenosti necelých 1,2 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Jádro bude v tu dobu vystaveno velmi silným slapovým silám a teplotě několika tisíc stupňů. Možné jsou tedy oba dva scénáře, ačkoli ten příznivější, tedy že kometa průlet okolo Slunce přežije, se zdá výrazně pravděpodobnější.
V tuto chvíli můžeme konstatovat s jistotou pouze jedinou věc, a to, že se nenaplní značně nadhodnocené předpovědi o tom, že bude možné kometu zahlédnout okem i na denní obloze. Maximální jasnost komety v době průchodu přísluním nebude totiž pravděpodobně větší, než -5 magnituda, a to pro její spatření neozbrojeným okem nestačí. Jistá teoretická šance na její spatření za dne existuje snad pomocí dalekohledu, ale rozhodně jen za předpokladu výjimečných pozorovacích podmínek. Zásadní bude také její velmi malá úhlová vzdálenost od naší mateřské hvězdy. Ta bude v době nejtěsnějšího průletu méně než 2°, a proto bude nezbytně nutné blízké Slunce uměle zaclonit. Na tomto místě je také důležité upozornit, že úhlová vzdálenost komety bude tak malá, že hrozí velmi reálné riziko přímého pohledu dalekohledem do Slunce (a co by i kratičký pohled způsobil, asi není nutné zmiňovat). Proto by se o toto pozorování měli pokusit s nejvyšší opatrností jen opravdu zkušení pozorovatelé.
A co se vlastně stane, pokud ISON přece jen přečká nástrahy pekelné sluneční výhně? Pokud se tak stane, máme se možná opravdu na co těšit. Nejprve se ale pojďme na její postupný vývoj jasnosti podívat trochu podrobněji.
ISON v listopadu
Prakticky po celý listopad nalezneme kometu v souhvězdí Panny. Na počátku měsíce se bude její jasnost pohybovat okolo 8,0 – 8,5 mag a bude tedy již v dosahu malých amatérských dalekohledů. Kometa bude pozorovatelná v celém tomto období, ale bohužel jen v ranních hodinách a poměrně nízko nad obzorem. V polovině měsíce ji nalezneme před koncem astronomického soumraku ve výšce kolem 15°. Zajímavý bude 18. listopad, kdy bude prolétat okolo nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny, Spiky. V ranních hodinách ji bude od této hvězdy dělit vzdálenost jen asi 0,5°. Celý úkaz se bohužel odehraje již velmi nízko nad obzorem, a tak bude pozorovatelnost tohoto úkazu značně ztížena. V následujících dnech bude možné kometu pozorovat již velmi obtížně, jelikož bude postupně mizet v záři vycházejícího Slunce. Poslední teoretická šance na její spatření před průchodem přísluním bude patrně kolem 22. listopadu, kdy by měla dosahovat jasnosti kolem 4,5 magnitudy.
Průchod perihéliem
K průchodu přísluním dojde 28. listopadu ve večerních hodinách, kdy kometa prolétne ve vzdálenosti menší než 1,2 milionu km nad slunečním povrchem. Její jasnost v tuto dobu se bude pohybovat zcela určitě v záporných hodnotách, ale patrně nepřevýší hranici -5 magnitudy.
Dny po průchodu perihéliem a první prosincové dny
Pokud jádro komety přežije průchod přísluním, můžeme se těšit na pravděpodobně velmi výrazný a dlouhý kometární ohon. Co se týče jasnosti komety, ta se bude s ubíhajícími dny velmi rychle snižovat. První reálné možnosti jejího spatření nastanou v prvních prosincových dnech. Tehdy se jasnost komety bude pohybovat okolo 2 magnitudy, což sice není mnoho, ale zásadní bude právě délka a výraznost jejího ohonu.
V těchto dnech budeme moci nalézt kometu nejen večer po západu Slunce, ale i v ranních hodinách před jeho východem. V podvečer nalezneme kometu velmi nízko nad západním obzorem asi 30 – 40 minut po západu Slunce. Pokud bude ohon dostatečně výrazný a dlouhý (můžeme očekávat jeho délku možná až v řádu desítek stupňů), není vyloučena ani možnost jeho spatření na tmavé obloze. Hlava komety bude již pod obzorem, ale dlouhý ohon bude možné stále pozorovat. Daleko příznivější podmínky pro pozorování bude mít ale kometa v ranních hodinách, kdy bude vycházet v prvních prosincových dnech asi 60 minut před Sluncem.
5. prosince – 15. prosince
5. prosince bude kometa ráno vycházet přesně se začátkem astronomického soumraku před šestou hodinou ranní. Tento den a dny následující budou pravděpodobně nejlepšími dny její pozorovatelnosti. Její jasnost se bude ale velice rychle snižovat, 15. prosince se bude pohybovat okolo 4 mag. Na druhou stranu v tento den ji budeme moci s počátkem astronomického soumraku nalézt už více než 20° nad obzorem. V tomto období budeme moci kometu spatřit i po západu Slunce, ale pozorovací podmínky v ranních hodinách budou výrazně lepší.
Druhá polovina prosince
Jasnost komety se bude nadále snižovat. V tomto období začne bohužel ve velké míře rušit Měsíc, který bude 17. prosince v úplňku. Kometa se bude pohybovat takřka přesně po hranici souhvězdí Herkula se Severní korunou a Hadem a od 23. prosince bude cirkumpolární. Bude ovšem platit, že její pozorovací podmínky budou výrazně lepší v ranních hodinách. O den později, tedy na Štědrý den, ji budeme moci spatřit v souhvězdí Herkula. Její jasnost se bude patrně pohybovat na hranici viditelnosti pouhým okem na tmavé obloze. Na druhou stranu bude v těchto dnech nejblíže Zemi, a proto můžeme očekávat, že její ohon bude dobře viditelný. Vůbec nejblíže bude kometa Zemi 27. prosince, kdy ji bude od nás dělit vzdálenost asi 64 milionů kilometrů.
Jak je patrné, zjevně před námi leží spousta překvapení, které nám může tato zajímavá vlasatice připravit. Prognózy vývoje její jasnosti se v průběhu října měnily prakticky každý týden, a tak jsou seriózní předpovědi opravdu velmi složité a nejisté. Rozhodně není důvod k jásavé radosti z příchodu výrazně jasné komety, avšak na druhou stranu není ještě rozhodně čas na to „házet flintu do žita“. V „kometárním světě“ není nic předem zcela jasně rozhodnuté a vše se může ještě změnit v příznivém i nepříznivém slova smyslu. Jisté ale je, že kometa ISON rozhodně má potenciál k tomu stát se opravdu výraznou kometou a nezbývá nic jiného, než doufat, že se tak opravdu stane.
