Za chladných prosincových nocí se vydávají pod hvězdnou oblohu kvůli pozorování astronomických objektů jen ti největší nadšenci. Vždyť teploměry v té době obvykle ukazují v nejlepším případě několik málo stupňů nad nulou, spíše se však pohybují v záporných hodnotách. Přitom nebe koncem roku nabízí oblasti bohaté na zajímavé objekty – samozřejmě jen v případě, že to dovolí počasí. Kromě hvězd, mlhovin, hvězdokup, galaxií a dalších statických objektů je možné zhruba v polovině prosince poměrně často zahlédnout tzv. „padající hvězdy“. Ve skutečnosti samozřejmě tyto jevy nemají vůbec nic společného s hvězdami, ale jedná se o drobné částice meziplanetární hmoty, které vysokou rychlostí vstupují do zemské atmosféry, kde pak dochází k celé řadě jevů, které způsobí, že je můžeme pozorovat i na vzdálenost několika desítek kilometrů.
Pokud si vezmeme k ruce Hvězdářskou ročenku na rok 2011 a najdeme si seznam meteorických rojů, zjistíme, že 14. prosince v 19 hodin středoevropského času (SEČ) má mít maximum roj s názvem Geminidy a jeho frekvence má dosáhnout až 120 meteorů za hodinu. Protože roje dostávají jména podle souhvězdí, odkud zdánlivě vylétají, a Gemini je latinský název souhvězdí Blíženců, je jasné, že jejich radiant musí ležet právě tam. Nachází se nedaleko hvězdy α Geminorum neboli Castora. Ta, ačkoli je označena prvním písmenem řecké abecedy, je ve skutečnosti až druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí a má vizuální magnitudu 1,6. Abychom byli přesní, nejedná se o jednu hvězdu, ale o systém složený ze šesti hvězd, který je od nás vzdálen asi 50 světelných let. Jak zjistíme, že meteory opravdu vylétají z této oblasti? Museli bychom fotografovat nebo velmi pečlivě zakreslovat jejich dráhy a pak je protáhnout proti směru letu. Většina z nich by se měla opravdu setkat v této části souhvězdí Blíženců.
Za mateřské těleso, ze kterého Geminidy vznikly, není považována kometa, ale planetka (3200) Phaeton. Tu objevila družice IRAS (InfraRed Astronomical Satelite) 11. října 1983 a jedná se o těleso s průměrem asi pět kilometrů, které se řadí mezi asteroidy typu Apollo. Tyto planetky kříží dráhu Země a na své dráze se dostávají ke Slunci blíže, než naše planeta.
Letošní rok bude z hlediska pozorovacích podmínek Geminid značně nepříznivý. V čase maxima bude teprve radiant vycházet a po několika málo hodinách, když bude ještě poměrně nízko nad obzorem, se objeví i Měsíc. Ten se bude pohybovat jižní částí souhvězdí Raka, asi 30° od radiantu a bude pouhé čtyři dny po úplňku. Je jasné, že bude pozorování silně znepříjemňovat a slabé meteory zcela přezáří. Pokud se však nenecháte odradit a budete chtít spatřit meteory, lepší šanci už letos mít nebudete. V takovém případě se opravdu teple oblékněte, vezměte si s sebou termosku s teplým nápojem a vyrazte někam, kde neruší pouliční osvětlení ani další zdroje světla. Pozorování meteorů má velkou výhodu v tom, že k němu není zapotřebí žádná technika. Budou vám stačit jen vaše oči, maximálně posílené brýlemi či čočkami. Pak už jen bude stačit pozorně sledovat oblohu a určitě se vám podaří nějakou tu Geminidu spatřit.
